Zvířetník Neviditelného psa
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Fotočlánek 2020: Výzva kam se podívám, nejen mezi Smíchovem a Modřany
Letos došlo s fotočlánky na mě. Úplně můj nápad to nebyl :-), ale o jednu
výzvu víc nebo míň?
Tento rok bude pro mne z různých důvodů náročný... Přesto věřím, že budu
fotky lovit i jinde než v Praze.
Dne 1.1. 2020 jsem jako obvykle na Nový rok šla na zahradu zkontrolovat sněženky
pod ořechem.. Rozhrnula jsem listí - vrstva listí byla letos obzvláště mohutná (co kdyby přišla tuhá zima...)...už se chystaly...
Pak před polovinou ledna trochu zapršelo. Teplota se stále motala kolem nuly, ale tu a tam svítilo slunce a trs sněženek mezi ořechem a kůlnou vypustil poupata... Předem se nijak nechystal (kontrolovala jsem), neměl listovou peřinu...
Jasmín nahokvětý také nezklamal - ten ovšem kvete už od prosince.
Jaký byl tedy můj leden?
Dne 1.1. 2020 stačilo rozhrnout listí:
Novoroční sedmikráska:
Novoroční ohňostroj jsme měli jako na dlani, ale podcenila jsem
přípravu (stativ...) a ruční nastavení fotoaparátu...:
Jinovatka v Modřanech:
Vyšehrad zvýrazněný světelným panelem:
Večerní pohled na město´- kde jsou ty doby, kdy dominantou byl
Vyšehrad...:
Emauzy:
Nábřeží, Národní muzeum a žižkovská televizní věž:
Takhle pouští kořeny řízek révy vinné:
Před polovinou ledna zapršelo - sněženky u kůlny:
Déšť potěšil i sněženky pod ořechem:
První talovín:
Jasmín nahokvětý:
Tři zuby v mlžném lednovém ránu:
Čemeřice poblíž Vyšehradu:
I labuť se potřebuje podrbat :-):
Ranní červánky:
Talovíny 27. ledna:
Zapadající slunce na hotelu Corinthia:
Prší i na sněženky pod ořechem:
Zmoklé talovíny:
A detail:
Zmokla i čemeřice:
Podvečerní červánky:
Hra zapadajícího slunce na pankráckých mrakodrapech:
A jeden zmoklý petrklíč:
Foto: Jajka. Obrázky si můžete prohlédnout ve větším formátu přímo zde na Rajčeti.
Vše potřebné zjistíte zde...