Tato půvabná plazivka nežije v Klokánii, ale v nedaleké Indonésii, tedy v krajinách tropických. Odborníkům je známa pod jménem Calliophis_bivirgata. Tito rozkošní hadi a hadice nevzrušují v poslední době vědecký svět tím, že se živí mladými kobrami královskými, ale svým neobyčejným jedem, který působí zcela jinak než jedy jiných hadů.

Dorůstá dvoumetrové délky a jeho jedové žlázy jsou dlouhé třetinu jeho těla. Má největší jedové žlázy všech jedovatých plazů. Navíc oplývá i žihadlem podobným škorpiónovu. Na pohled to je krasavec. Jeho tělo zdobí podélné ocelově modré pruhy, aby hlava a ocas zářily neonovou rumělkovou červení. Tato plazivka se nedá přehlédnout.

Calliophis bivirgatus, zdroj wikipedie

Tento had má v Asii četné bratrance a sestřenice. Jako třeba kouzelně vyzdobeného Sinomicrurus, co žije na Taiwanu. Tento by mohl klidně jet na karneval do Ria, kde by se v davu ztratil.

Ale zpět k našemu krasavci, kterému se zde říká blue coral snake. Jeho neobyčejný jed pracuje bleskovou rychlostí, kdy kořist znehybňuje. Kořist strne, zatuhne, a modrý korálový had má potom dost času na svoje hody. To, jak jeho jed působí, bylo vyzkoumáno nedávno a vědci došli k závěru, že mechanika působení tohoto jedu by mohla pomoci k lepšímu managementu a tišení bolestí u lidí. Tento jed u lidí působí zvláště na sodíkový kanál, který je důležitý v léčení či ošetření bolesti. V jedu našeho krasavce bylo identifikováno šest peptidů, které jsou schopny stimulovat veškeré nervy jeho oběti najednou. Toto okamžitě oběť znehybní.

Výzkum ukázal, že tento jed užívá receptory kritické pro bolest u lidí. Je to první obratlovec, který ve svém jedu užívá sodíkový kanál, a protože nám je vývojově blíže než škorpión, jehož jed působí podobně, je naděje, že dalším výzkumem může být četným lidem zmírněna bolest efektivněji než doposud.

Nezvyklá délka jedových žláz tohoto hada byla známa už delší dobu, ale jak a proč působí jeho jed, bylo vyzkoumáno poměrně nedávno. A co je opravdu vzrušující, že jeho příbuzní, kterých je přehršle, nabízí přes dvě stovky podobných peptidů ke zkoumání, jak by mohly pomoci lidem. Takže nikdy nevíme, kdy narazíme na jedovatku, která nám umožní vyrobit zázračný lék.

Další fotografie si můžete prohlédnout zde na Rajčeti.

Psáno 31/12/2016.