Lapina je hezké české slovo pro poměrně nové psí plemeno v našich krajích a pochází z finského slova lapinkoira, česky laponský pes. Prostě pes z Laponska.

Laponsko se nachází na severu Skandinávie a v části severního Ruska a původními obyvateli jsou Sámové. Život Sámů v tomto drsném severském kraji se točil kolem sobů a na sobích stádech závisel jejich život. A stejně jako jinde u jiných stád, i u těchto sobích pomáhali psi, bez kterých by péče o stáda nebyla možná. Postupem času se vyselektovaly dva typy psů – větší krátkosrstý, používaný u velkých stád a menší dlouhosrstý, který zůstával doma s ženami a dětmi, hlídal dům a pomáhal u malých domácích stád.

S registrovaným chovem tohoto psa od sobů se začalo víceméně po 2.světové válce jak ve Finsku, tak ve Švédsku, pod mezinárodním názvem lapphund, laponský pes. Švédové dnes mají švédského lapphunda (Svensk lapphund), dlouhosrstého aktivního psa chovaného pouze v barvách černá a hnědá.

Finové se nakonec v 60.letech 20.století rozhodli původní plemeno rozdělit na dvě. Právě v 60.letech totiž začali být tito psi od sobích stád vytlačování technikou, chovatelé sobů v Laponsku začali používat sněžné skútry a vrtulníky a pro psy už moc práce nezbylo. Takže se trochu střetly názory na to, zda zachovat lapphunda jako pracovního psa a nebo mu přichystat budoucnost rodinného pejska. Rozdělení plemene podle původních typů byl kompromis.

Dnešní názvy těchto dvou finských plemen byly ustáleny v 90.letech a tedy dnes existují dvě tato finská plemena – lapinporokoira (Lapponian herder), větší krátkosrstý pes v barvě černé s pálením, aktivní pracovní pes, který ještě dnes někde pomáhá u sobích stád a Suomen lapinkoira (Finnish lapphund), menší dlouhosrstý pes chovaný ve všech barvách a který na rozdíl od dvou předchozích nastoupil vítěznou cestu světem jako rodinný pes vhodný pro všemožné sportovní aktivity.

A právě toto plemeno – Suomen lapinkoira – bylo před pár lety dovezeno k nám a v češtině se objevilo nové slovo lapina. Ve Finsku se toto plemeno používá k práci již jen sporadicky, přestože finská plemenná kniha je stále otevřená a lze tam stále k chovu používat pracovní psy bez průkazu původu. Ale je tam velmi oblíben jako rodinný pes, patří mezi finská nejpopulárnější psí plemena, o čemž svědčí i fakt, že každý rok se v zemi, která má jen polovinu obyvatel České republiky, narodí přes 1000 štěňat. Dnes jsou již odchovy nejen po celé Evropě, ale i v USA, Kanadě a Austrálii.

K jeho celosvětovému rozšíření přispěla, kromě jeho transformace z pracovního psa na rodinného, zřejmě i jeho líbivost, i když nejvíce rozšířená barva je také černá s pálením, tak povolení všech barev vedlo k mnoha zajímavým barevným kombinacím a také jeho povaha, na které je znát, že i jako původní pracovní pes býval členem rodiny a žil s rodinou.

Lapina je tedy menší střední pejsek (cca 45-50 cm v kohoutku, váha cca 20 kg) v jakékoliv barvě, vždy připravený ke hře nebo cvičení, excelující ve světě v různých psích sportech a vzhledem ke své náklonnosti k lidem i často využívaný jako canisterapeutický pes. Srst má delší a samočistící a přizpůsobenou životu v arktických oblastech, kde jsou v zimě kruté mrazy a v létě horko.

Na zimu tedy obroste hustou podsadou a vypadá jako medvídek a na léto tak vylíná, že je to téměř krátkosrstý pes. Na citlivých částech těla jako jsou ocas, uši a břicho má delší srst proti mrazu. Však také jsou to spolu s lapinporokoirou jediná dvě plemena, která je povoleno v zimě ve Finsku držet venku.

U nás se chová pod Klubem málopočetných plemen a jeho chov je teprve v počátcích, ale řady jeho příznivců se rozšiřují a pokud by někdo měl zájem dozvědět se více, tak na facebooku již existuje veřejná skupina majitelů lapin s názvem Lapinkoira CZ, kde je již spousta informací o životě s lapinou s bohatou fotografickou dokumentací.

Zde jsou finské stránky prezentující různé barvy lapin, v menu vlevo jsou jen názvy barev, stačí kliknout a můžete prohlížet fotky. Bohužel podobné stránky v angličtině nebo češtině neexistují.

Lapinkoira, laponský pes

Foto: Maya a Radek Kurka