Z. Vave 1.3.2017 18:36

Děkuju vám

za milé reakce. Jsem ráda, že křesla stále žijí. :)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

D. Ruščáková 28.2.2017 21:30

S křesly žiju odjakživa,

byť byl čas, kdy jsme měli úplně blbou sedačku - a tedy i křesla. Mužstvo si nestěžovalo, protože všichni na to byli dostatečně velcí. Jen mě ono zduření na opěradle, co má podpírat krk, předklánělo hlavu dopředu a nohy mi nedosáhly na zem - byl to asi nábytek pro Vikingy, nebo tak.

Jinak jsem vždy měla křeslo s podnožkou, nově se sklapující se... no vlastně taky podnožkou:))

Křesla mám ráda a zvěř taky - hlavně Ari a hlavně to, kde je patchworková deka:))

Přeju ti, aby se ti křeslo do tvého pokoje vešlo... :)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Pajakerryková 28.2.2017 19:04

křeslo kocour papoušek

až budu velká tak budu mít proutěné houpací křeslo, britského modrého kocoura (až budu mít rozumné psy, kteří neotravují kočičky) a papouška, nejlépe hyacintového aru ale i amazona nebo kakadua.

a hlášení z bedýnky skončilo neb bedýnka byla odstraněna pr, takže hlásím, že v kuchyni je živo až moc a řevu dost, dnes byl na procházce Desperado, dostal Nastin obojek vodítko a mazal s náma. Dokonce se i vyčural. Zítra půjde zas jiné děcko.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Hanča 28.2.2017 15:27

Křeslo

jsem koupila svému muži jako dárek ke kulatým narozeninám. Je masivní, polohovací, s nastavitelným podnožníkem. Nevím, jak se to postupně vykrystalizovalo, ale nejvíc v něm sedávám já. Anebo Denis. :)) Já v něm snídám, piju kávu, čtu, sleduju filmy. Denis v něm občas chrní.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

O. Joklová 28.2.2017 12:22

v rozletu

jsem okomentovala článek u Vave na Usazeninách, ale neodpustím si aspoň toto:

"abych dokázala klidně spočinout" - Vavísku, víš kde ty spočineš????

jinak chcíp už mě vyhnal k mudře, mám to prý už i na plicích, vyfasovala jsem atb na týden s tím, že kdyby to do tří dnů nezabralo, mám si naběhnout pro nějaká jiná

tož stůňu :-(((((((

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Jenny 28.2.2017 10:31

Moc hezká

úvaha milá Vave, o kusu nábytky, který je však pro mnohé nepostradatelný a je více než tím kusem neb v něm probíhá život.

Zatím mám dole jen jedno křeslo a vzhledem k tomu, že se přednosta nachází většinou ve vodorovné poloze, je křeslo jen a jen moje, pokud v něm nedřepí Mia nebo Cony, což je téměř pořád. Musím tedy zrychlit dosed.Líbí se mi nápad Xerxové, s více křesly musí být přece více pohody a tak nebudu už nikdy vybírat gauč ale křesla, snad postačí 3 kusy, doufám, že máme dostatečně zazvěřeno. :-)

Jo, vlastně nahoře je ještě jedno velké křeslo ratanové s podsedákem ale to je Čity, tam taky nemůžu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Lex 28.2.2017 9:13

Hi, hi,

Vave, tak takovou představu houpacího křesla jsem měla před 40-ti lety také. A máme už takhle starou, klasickou "tonetku" s výpletem, ale jaksi jsem neměla po celou tu dobu čas a klid na duši, si jí užívat. Dokonce i stojací lampu u ní máme a stojí u knihovny.....

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Inka 28.2.2017 8:25

Jó takovej ušák je k nezaplacení

maminka má na chalupě ušák po své mamince, už viděl minimálně dvakrát čalouníka a předpokládám, že ho ještě minimálně jednou za svůj život uvidí. Taky bych ho chtěla, ale já ho mám trochu " na tělo". Ale moje kamarádka našla nějakou firmu, která dělá křesla na míru, neb její manžel je kapku nestandardní postava. Tak to bych aj i využila, kdyby ovšem křesla u nás nezabavila Mařka. Křeslo má Bimbo a jakmile z něj vstane, už tam má tvrdě spící Majdu

• reagovat
• nahlásit příspěvek

T. Zana 28.2.2017 7:49

Křeslo

Ta myšlenka se mi líbí, ale praxe pokulhává. Doma jsou dvě malá křesílka, nejsou špatná, ale většinou je Franta stihne zavalit novinami a časopisy.

Stejně víc sedám v kancelářském... teda sedala bych, kdybych měla. Ještě pořád "se" nekoupilo :-(

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Matylda 28.2.2017 7:41

Křeslo

je dobrá věc, máme bytelné, ale já na něm neumím sedět. Neumím si odpočinout s nohama na zemi :) Takže buď sedím v křesle s nohama přehozenýma přes opěradlo, nebo na pohovce s nohama na ní- a někdy mám paty nahoře na opěradle pro záda a že je dost vysoko :)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lika 28.2.2017 7:31

Pěkné

A navrhla bych ještě doplněk - podnožku. To je ještě větší bájo, nehledě na to, že se na nohy vejde více zvěře.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Dalmi 28.2.2017 7:21

Tak tohle

mě nikdy nenapadlo. Nesedám v křesle. Asi proto, že často pletu a područky by mi překážely. Nedokážu sedět v klidu v křesle.

Ale mám dva krásné ušáky, které měla už moje maminka. Pamatují několik přečalounění. V současnosti také čekají na čalouníka, nejvíc se na nich podepsal Sorbon jako štěně. Teď by se tam nevešel :-)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Xerxová 28.2.2017 6:30

hezký den

hezké úterý všem Zvířetníkům a zvířátkům :o) těm, co dneska něco slaví, přeji vše nej nej. A těm, co potřebují pofoukat bolístka na těle či na duši, držím palečky, ať je brzy líp.

Taťka má ušák a taky mají s maminou dvě vyšší lehká křesílka s dřevěnýma područkuma. A my už před destti lety se vybodli na gauč a pořídili si do obýváku čtyři vysoká pohodlná křesla. Kombinace se dřevem, světlý potah se dá sundat a vyčistit... spokojená jsem mocmoc

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Š. Matyášová 28.2.2017 6:14

na čas křesel se Vaví těším...

stojací lampa se stolečkem by byla u máti, křesla od Halabaly mám už u sebe a škudlím na jejích renovaci, přece jen ta nová péra a potahy něco stojí...a já ta křesla miluju... máti jsme k 70 narozeninám pořídili Ušák, sedává v něm ráda, snila o houpacím křesle ale i když si ho pořídila,nedalo se v něm číst ani pořádně sedět a uživat si pohupování,bylo to moderní hooupací křeslo a ne to staré pohodlné,které si představovala, tak šlo...představuju si ,jak si lebedím v Halabalově křesle, pod nohama mám podnožku,na stolečku pod lampou leží rozečtená kniha,dóza s nějakými dobrůtkami a sváteční hrneček na kávu a já si tak podřimuju...ó představo nádherné penze....:-D

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Nelina 28.2.2017 0:32

Krásná úvaha

Milá Vave, křeslo považuji za jeden z nejdůležitějších kusů nábytku. Ono je křeslo a křeslo, ale křeslo = klasický ušák, pro mě nepostradatelné, ano, to je přesně to, ve kterém se dají zažít všechny pocity, které uvádíš v závěru článku.

Kočka přece ví které místo je pro ni nejpohodlnější, takže milý Kebul si ušáčka tvrdě nárokuje.

• reagovat
• nahlásit příspěvek