Říjen se pod Zvičinou nesl na mokré vlně, která u nás začala už v srpnu. Jenže na rozdíl od předcházejících měsíců se k vodě přidala i zima, půda v krátkých intervalech bez deště nestačila vysychat, takže nastala doba bahnivá.

Co jsem se odstěhovala na vesnici, začala jsem rozeznávat tři fáze doby bahnivé: podzimní (s vodou), zimní (bez vody) a jarní (doufejme co nejdřív s vodou). Vysvětlím:)) Poznámka s vodou nebo bez vody se týká dostupnosti vody venkovní, díky které je možné oplachovat nejhorší bahno z auta, bot a psů. Bůhví, že letos je díky častým dešťům toto období opravdu výživné.

Když už náhodou umyju auto a zrovna nejedu nikam po polňačkách, stejně si nepomohu, protože v říjnu u nás začíná řepná kampaň, a aby nebylo na silnicích málo těžké techniky, tak se začíná sklízet i kukuřice. Výsledek? Většina silnic v našem okolí je zas... zasviněná tak, že někdy máte pocit, že jedete po poli. S předvídatelným výsledkem:)) Ale dokud se drží teploty nad nulou, dá se aspoň celkem snadno bahno z věcí odstraňovat.

Horší je, když nastane doba, kdy sem tam mrzne, a tedy je třeba venkovní vodu vypnout. Na autě tak bahnivé krápníky zůstávají – nemohu jezdit do myčky každý druhý nebo třetí den, že. Boty a psi se musejí z nejhoršího mýt na dvorku pomocí kýblu horké vody a domývat a dosušovat u kamen, což znamená, že bahno zajásá a snaží se mi nastěhovat domů taky:)) To je tady na vsi strašná doba a máme ji nadosah. Nedivte se, že když se započítá tma, tak poslední měsíce roku patří k mým nejméně oblíbeným a já těším na mráz a sníh.

Ale vraťme se k letošnímu říjnu. Barvy u nás v přírodě přetrvávaly, ale už byly takové „orvané“, protože hodně listí už opadalo. Však celá ta barevná show u nás začala už v září! Potoky jsou plné vody, a s onou vichřicí a lijáky, které byly minulý týden, Labe opět zčervenalo a dostalo se až na druhý povodňový stupeň. Naštěstí přehrady fungují, takže z toho byla jen vzrušující podívaná.

Vichřice (neděle 29. 10. 2017) tady u nás zase polámala a vyvrátila stromy, a zastavila (jako obvykle) provoz na trati 030, tedy Pardubice – Liberec. Přesto to nebyla zdaleka taková zkáza, jako v létě – popadaly hlavně stromy na pasekách a na jejich krajích – tedy ty, které byly zvyklé být kryté masou lesa a jako samostatné vichr neustály. Vyvracejí se především smrky a modříny, borovice se lámou...

A ještě perlička k fotkám: je tam pár obrázků z populární výstavy, která je v královédvorském městském muzeu a je nazvaná Rukopis královédvorský inspirující. Výstava bude ukončena 12. 11. 2017, takže pokud by někoho zajímala, je třeba si pospíšit:))

A v době tereziánského babího léta (pár dní bez deště a s vykouknuvším sluníčkem:)) jsem si udělala výlet za růžemi a tedy i přes Sobotku k hradu Kost – a prošla se psy (zabahněným:)) Plakánkem. Takže najdete i pár fotek s modrou oblohou:))

Doufám, že vás fotky zaujmou a třeba i některé potěší. A tak se ptám – jak jste vnímali svůj říjen vy? Eh, ne každý řeší blátivý pohled na svět:))

Jo a ještě malé PS: někdy uprostřed měsíce se mi rozbil foťák v mobilu (chudák já!:)) a tak jsem vybírala z řádově menšího počtu fotek než obvykle. Poznámka pro zvídavé: rozbil se softwarově!!! Po převedení mobilu do továrního nastavení se opět vylepšil. Jenže doteď nevím, co jsem ještě nestačila nastavit – ty mobily jsou dnes opravdu celé počítače:))

Foto: Dagmar Ruščáková. Další obrázky si můžete prohlédnout níž v klikacím okénku nebo přímo zde na Rajčeti. 

 Osobní stránky autorky: www.dedenik.cz