Anebo taky: po vodě na podzim a provlhlé zimě, s jarem přišly Bonagranty, vrátily nám úsměv na rty. A mně důvod konečně něco sepsat a podat hlášení. O dobrých věcech píšu ráda a o radost se podělím.

Loni jsem slibovala čerstvou povodňovou reportáž. Říkala jsem si, že plna dojmů, naťukám to jako nic. Jak naivní představa. Rozepsala jsem se a najednou to nešlo. Zkusila jsem se znova rozepsat po Vánocích a zase to nešlo. Tak jsem sama sobě slíbila, že z toho udělám letošní výroční zprávu. Snaha byla. Přečetla jsem si, co jsem už napsala, a výsledek je, že v článku stále ještě trčíme ve vodě, koně jsou na Albertovci a poslední zprávy od Katky ze stáje byly, že má na pozemku, v bytě a všech budovách půl metru vody. Nějak jsem se kousla a nepíše mi to dál. Ono je asi těch dojmů až příliš. Tak snad je jednou do těch řádků poskládám.

Jen bych chtěla ještě poděkovat, že jste na nás v tom složitém období mysleli a k tomu pomohli nemalou částkou Chorposu vyhrabat se z toho bláta a chaosu. Hodně nás to potěšilo a pohladilo utrápenou dušičku. A ujistilo v naději, že zas bude líp a život půjde normálně dál.

Teď se raději přesuneme rovnou do jara. Katka a její rodina už doma nepřebývala v šíleném provizoriu. Koníci i my jsme si užívali opravenou stáj, nové boxy a novou ohrádku s přístřeškem pro některé poníky. Stejně dobře sloužila jízdárna s novým povrchem z písku a geotextilie. Dát do pořádku jízdárnu, kterou proud vody v podstatě odnesl, byl jeden z prvních cílů. Děvčata drezuračky i děti z jezdeckých kroužků ji měly k dispozici denně.

Činnost kroužků běžících pod Domem dětí se zastavila po povodni jen na pár týdnů. Potom všechno šlapalo dál, ač podmínky byly bojové a emoce dospělých občas stříkaly. Děvčata se dál připravovala na závody. Drezurní i voltižní.

Nácvik na zemi, nové pomůcky | foto: archiv Chorpos

Voltiž je taková gymnastika na koni. Což je dobrá možnost, jak spojit zájem o koně a pohybovou aktivitu a jeden koník uspokojí najednou více dětí. Ty se naučí se o svého čtyřnohého parťáka postarat, spolupracovat v kolektivu a mohou se navíc věnovat krásnému sportu. O voltiž byl tak velký zájem a děvčata tak šikovná, že Katka musela vytvořit hned tři závodní týmy. Jeden juniorský a dva malých holčiček na poníkovi.

Dneska jezdecké kroužky, organizované Domem dětí, vesele běží ve stáji naší kamarádky na jiném konci města. A Chorpos se vrátil ke Katčiným sportovním kořenům. Tím vznikla potřeba pořídit pro děvčata (chlapci nám u koní jaksi chybí) nové kvalitní pomůcky ke cvičení. Takže když na jaře naše firma vyhlásila další ročník Bonagrantů, bylo jasné, že se zas musím přihlásit. Požádaly jsme tedy o příspěvek na pořízení cvičebních pomůcek. A hurá, příspěvek nám byl schválen a mohlo se vesele nakupovat.

Nácvik na zemi

Pro úspěšné a bezpečné cvičení na živém zvířeti je nutností začít s přípravou na zemi. Cvičení vedou zkušené lektorky zábavnou formou, tak aby děvčata bavilo a zároveň rozvíjelo jejich pohybové schopnosti a kondici. Po cvičení na zemi přichází na řadu dřevěný „kůň“, na kterém děti trénují jednotlivé figury i celé sestavy. Tím šetří svého živého koňského parťáka. Předvádění všech naučených prvků v pohybu na jeho hřbetě je vrcholem každého tréninku.

Cvičení pomůcky pro nácvik voltiže | foto: archiv Chorpos

Na soutěžích může jít kůň krokem nebo cválat. Za cval jsou vyšší body v hodnocení. Osobně bych třeba stojku neudělala ani na zemi, natož na koni, který se hýbe, ba běží do kruhu. A to se ještě na toho koně musíte v tom cvalu nějak vyhoupnout. Nejlépe elegantně…

Chorpos z daru Bonagrantu nakoupil dětem pomůcky pro bezpečné cvičení a také funkční podložku na záda koně. Jeho pohodlí je pro tento sport velmi důležité. Podložka je ze speciální pěny, která tlumí nárazy, je pevná, a přitom příjemná pro koně i cvičící.

Závody | foto: Petr Videnka

Pomůcky byly zakoupeny ještě v závěru jarní sezony a mohly tak hned sloužit. Pomohly zdokonalit cviky, komfort a bezpečnost cvičení. Účast na závodech je pro děvčata odměnou a motivací k další práci na sobě. K závodům patří výběr vhodné hudby k volným sestavám, hezké kostýmy, vypracované účesy a líčení. Ušmudlané cácorky ze stáje se změní v princezny. Před zraky diváků se hrdě nesou a jejich pohyby jsou elegance sama. Kůň, jejich parťák, taky přesně ví, o co jde. Poslouchá pokyny lonžérky, nedělá žádné skopičinky. Srst i ocas beze smítka, hříva dokonale zapletená, kopyta lesklé, cajky vyčištěné. Potlesk diváků po odcvičené sestavě a dobré hodnocení rozhodčích pak potěší všechny zapojené.

Dívky se Šternem | foto: archiv Chorpos

Po návratu ze závodů se děvčata musí postarat o koně, tak se ve svých princeznovských účesech a líčení promění zase v cácorky a kmitají s lopatou, kartáčem, bandážemi…

Ač děvčata cvičí teprve druhým rokem, jsou moc šikovná. Po velmi vydařeném jarním Oblastním mistrovství SM v Hřebčíně Albertovec se nominovaly na Mistrovství ČR v Tlumačově 20.6.2025, kde zakončily sezónu opět krásnými umístěními. Velký hnědák Štern a jeho juniorky ve skupinách vybojovali 2. místo a malé holčičky ve skupině na bílém ponym Bukýskovi byly také úspěšné. V různých kategoriích jednotlivců obdržely všechna místa od 1. po 5. hodnocené. Velikou radostí bylo 1.místo teprve 8leté Nelinky, která se celou sezónu držela v druhé polovině startovního pole, na Albertovci byla 4. a na největším závodě se vyhoupla rovnou na stupeň nejvyšší.

Bělouš Buky | foto: archiv Chorpos

Hnědák Štern | foto: archiv Chorpos

Léto u koní proběhlo pro děti ve volnějším prázdninovém provozu. A Hnědák Štern s paničkou nyní už nově poskládané závodní týmy poctivě trénují na další sportovní sezonu. A my si velmi vážíme podpory, které se nám dostalo prostřednictvím Bonagrantu společnosti BONATRANS GROUP a.s. Trochu zašmodrchaný jarní závěr sezony byl s tímto dárkem o dost jednodušší.

Další stájové plány jsou veliké. Pokud děvčata, a také jejich rodiče, u tohoto sportu vydrží a koně budou zdravé. Vypadá to nadějně. Juniorky v tréninku už zvládají povinnou sestavu na cválajícím koni a ve volné sestavě na něm cvičí dvojice i trojice. Malé holčičky postupně zvyšují obtížnost volných cviků, zdokonalují ty povinné a také zkoušejí své kreace ve cvalu. Závody budou. A třeba děvčata do třetice nakonec urvou titul mistra ČR. Přála bych jim to, i slečně cvičitelce a Katce, za všechno to úsilí a snahu. Když titul nevyjde, může to zamrzet, ale vlastně se nic nezmění. Protože důležitá je ta cesta, radost děvčat z možnosti trávit svůj čas ve společnosti koní, kteří pořád budou potřebovat stejnou péči a lásku. A ze společné zábavy i práce v kolektivu, kde jsou všichni důležití, potřební a mají cíl, za kterým zas můžou společně jít.

Ale než dojde čas na dřinu a lesk na kolbištích, čeká nás jiný čas. Taky plný radostného očekávání. Patří k němu třpytivé baňky, měkké světlo svíček, vůně jehličí, cukroví a kapra. Krásný vánoční čas, který by měl být o pohodě, klidu, vzpomínání a porozumění. Přeju vám všem, ať jsou ty vaše vánoční svátky právě takové. Setkáte se s těmi, s kým se chcete setkat, dokážete někoho potěšit a někdo potěší vás. Zastavte se, nadechněte a naberte sílu. Do toho dalšího roku, který už se na nás brzy zazubí a přinutí nás jít dál.

Ap.