Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
KONĚ: Punc
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
Heduš 16.1.2009 23:01tak jsem dnes poprvé v životě udělala lososa a ono je to TAK jednoduché |
vždycky jsem ho v obchodech obcházela a v restauracích si ho dávala, protože mi hrozně chutná. No a dnes jsem do toho práskla a fakt byl skvělý
tak jsem se musela podělit|
|
zana 16.1.2009 23:53Re: tak no a jak jsi ho udělala? |
|
|
Heduš 17.1.2009 10:26Re: tak na pánev máslíško, nechat rozškvařit, hodit na to lososa (měla jsem velký filet cca 600 g v v celku s kůží - ten jsem jen rozřezala na 4 díly), nejdřív z "bezkůžové strany" aby se zatáhl, pak otočit a péct na té straně s kůží. Posolit, namlít pepř, trochu podlít vodou. Dál jsem na to dala pokličku a za 15 minut byla mana nebeská na světě. Nevím, jestli je to optimální postup, ale bylo to fakt mňam. |
|
|
RenátaE 17.1.2009 1:17Re: tak Vítej do klubu |
Fakt jednoduchý, že jo?|
|
Heduš 17.1.2009 10:26Re: tak
|
|
|
Zdena b.p. 16.1.2009 22:53Milá Ap, Tak svět koní, je pro mne úplně neznámá krajina. A tak úžasná. Díky za nahlédnutí na narozeninový den. Hodně zdraví a sluníčka a nádherných vyjížděk oslavenci, jeho malé kamarádce, ale i tobě a mamince. |
|
|
týna 16.1.2009 22:53dotaz pro Ap jak se prosím jmenuje ten puntíkovaný kůň? |
|
|
Bětuláskovo! 16.1.2009 18:45Úžasný věk a úžasný koník a nejúžasnější Tvá láska k němu, Ap, která prýští z každého řádku. Děkuji, četlo se to jak napínavý román. Jasně - starosti, vrásky - ale to bohatství!! Tři koňské podhistorky: První - Simon. Má kamarádka, tehdy starostka Slatiňan, měla vždy plno řízení kolem hřebčína (i ve vztahu ke Kladrubám, což jsou dlouhá povídání) a jedno parné léto, v půlce 90. let, zemřel úctyhodným věkem - asi v sedmadvaceti - patriachra rodu, hřebec, který po léta plodil nové a nové krásné koníky. Bohužel jsem zapomněla jeho složité rodové jméno a na tomhle počítači to neprogůgluju, tady druhou stránku neotevřu ani do rána. Tuším mu říkali Simon. :-) I zaplakala městská rada a rozhodla na návrh z hřebčína, že jeho hlava bude vypreparována a navždy bude s cedulkou zdobit slatiňanský zámek. Jenže dotyčný den neměl kdo dotyčnou hlavu odvézt a tak kamarádka, v dusnu nad 30 Celsiusů, vezla služební tehdy ještě škodovkou nafasovanou hlavu až já fakt už nevim kam, někam k Hradci Králové, možná dál. Zabalenou, leč čpící krví, přirozeně. Na zadním sedadle, přeci Simona nepohodí do kufru, přirozeně. No líčila mi tu cestu ještě měsíc poté s děsem v oku a ani se nedivím. Druhá: Plzeňák. Začátkem 90. let, přesněji 1992, jsem na místní velké mecheche pozvala kamaráda zezPlzně. Konalo se ve výletní restauraci Monaco, za slatiňanským zámkem, parkem, výběhy a Třešňovkou. Končil květen, bylo vlaho, i jsem kámoše vyzvala k romantické vycházce. Třešně opadaly, jabloňové květy ještě držely. Našli jsme ohradu plnou koníků a byla půlnoc a jemně pršelo a ta nádherná zvířata se stavěla skoro do fronty u ohrady, ráda, že je někdo navštívil, a jedno po druhém si nechalo pohladil ten klabonosý nos. :-)) Po návratu do hospody si jemně ekoteroristický Plzeňák stěžoval, že co jsme to za lidi, když má boty plný nějaký chemie a zvířata že se týrají na dešti. Načež se k němu otočil jeden místňák a poměrně laskavě jej informoval, že ta chemie značí, že je jehličnatě-pylový rok, a že ta zvířata jsou na dešti přes noc ráda. |
|
|
Bětuláskovo! 16.1.2009 19:13Třetí - Pražák. O deset let později, asi 2002, jsem měla návštěvou na přelomu ledna a února Pražáka kamaráda. Už jsme viděli Pardubice makovice i Kuňku a napadly mne Slatiňany, byl bezsníh, a tak jsme vyjeli v sobotu odpoledne do Slatiňan, na Monaco, najít v zimě Kočičí Hrádek. Přijíždíme kolem skákací koňské haly k hlavnímu vjezdu do hřebčína a čekají nás ještě dvě větší zatáčky a tři kilometry stoupání do kopce, když Pražákovi pravím: "Zpomal tady radši, mohli by tu být koně". Pražák se pochopitelně uchechtne - krajina vybydlená, všude mrtvo a ticho - kde by se tu vzal kůň? Vyjedeme zatáčku a proti nám pochopitelně stádo. :-)) Pražák zahučel nesmírně vesmírnou rychlostí polovinou auta do příkopu. Z kopce proti nám se neslo stádo ovšemže né z pastviny - z vycházky - nejméně třiceti, spíš více, hodně těhotných klisen. Vpředu dva honáci, vzadu jeden, si vesele klimbali něčím jako bičem a už se zjevně těšili na grog, stejně jako klisny na domov. Bezpečně vím, že první Pražákova myšlenka byla: "ONI mi rozkopou auto!!" Ale jakmile první klisna trochu uhnula z cesty a další šly za ní a on pochopil, že auto pro ně není cizí věc, jen věc, která se obchází, spadla mu čelist. Mně ostatně také. Ten průvod mohutných břich, lemovaných naběhlými, klikatícími se cévami, nezapomenu. Nevystoupili jsme z vozu, báli jsme se i jen pohnout, teď už ne pro sebe - ale pro ně. Zřejmě bychom byli mohli, tihle koníci jsou absolutně navyklí na lidi, i na hloupé a neinformované lidi - ale vono to i beztak nešlo. Posvátná chvíle. Auto jsme nastartovali a opatrně dojeli k hospůdce až po několika minutách. Ani jsme o tom nemluvili. Jen jsme tak očarovaně zírali. |
|
|
zana 16.1.2009 21:34Re: Třetí - Pražák. Tahle třetí, ta teda je |
|
|
Jakub S. 16.1.2009 22:13Běti, to jsou příběhy! Všecka čest stranou. Tedy ne-příběhy, miniatury - smím doufat, že někomu říká něco Peter Altenberg? - tak ten vynašel v Rakousích a Germánii známý pojem Minutenromane. Tohle je ono. |
|
|
Heduš 16.1.2009 22:54Re: Třetí - Pražák. Bětuláskovo, z tvých příhod se mi zcela zatajil dech. Ta poslední je fascinující, magická a skutečně krásná. |
|
|
Hana W 16.1.2009 22:55Re: Třetí - Pražák. Krasne tri pribehy - o konich i o lidech |
|
|
Jenda 16.1.2009 20:58Re: Úžasný věk a úžasný koník Obvykly volic zelenych. Nepoznal by smrk od dubu, ale vi jak nejlip chranit prirodu. |
|
|
Jakub S. 16.1.2009 22:16Re: Úžasný věk a úžasný koník Tak asi. |
|
|
Hana W 16.1.2009 14:39OT Kuliferda Rani inspekce pozemku a prilehleho okoli vcetne silnice bez Kuliferdy. Kos se staryma rucnikama na noc, kdy mrzlo, netknuty. Chet ho zahlednul v noci, ale zdrhnul - tedy Kuliferda. Tak je aspon videt, ze domu trefi. Trouba jeden. Dneska bude cely den tesne kolem nuly a v noci minus 13 |
Pokud nedojde k uhone, tak na nej snad prijde hlad a zima. |
|
Dede 16.1.2009 15:06Re: OT Kuliferda Hanko, Kuliferda byl do té doby jen domovní? Že na něj přišlo takové opojení svobodou... Držím palce, aby to ten truhlík zvládnul a když nic jiného, tak rychle získal venkovní instinkty a opatrnost. |
|
|
Hana W 16.1.2009 20:14Re: OT Kuliferda Jo, Kuliferda je jen domovni. Kdfyz nam ho CD poslala jako male kotatko, tak mel ostrihane drapky tak, ze by se nemohl vubec branit. Az mu dorostly, tak jsem usoudila, ze diky jeho exhuberantni povaze by mohl radostne vkracet nekam, kam by nemel. nasi venkovni kocouri jsou vycepovani jejich maminou, tak ti jsou v pohode. A taky jim myslim Kuliferda krapet leze na nervy. On se chce s nima kamaradit, kdyz jsou zavreni na verande, ale dela to prilis radostne.... |
|
|
Jakub S. 16.1.2009 22:16Re: OT Kuliferda Třeba ho narůstajcí mráz přiměje hledat pokorně teplo domova místo svobody - ? Nezávidím, lidičky! |
|
|
Xerxová 16.1.2009 15:11Re: OT Kuliferda držím palečky, aby se chlapec vrátil Tady máme od rána krásný den - slůňo a teplo - sníh už není prašanem, změknul a dají se stavět sněhuláci. Jen v noci dostal sníh krustu ledovou a ráno Betka naštvaně konstatovala, že se boří a řeže jí to nožičky. Tak si to vynahradila teď v lese - jen foťák po třech fotkách zahlásil, že končí... a touží po nabíječce |
A tak ze slunečných fotek není skoro nic...|
|
zana 16.1.2009 18:34Re: OT Kuliferda ach jo. Tady je deka jako vždycky, nejspíš tak kolem nuly - sníh ubývá, ale neteče. Nic moc... |
|
|
RenataE 16.1.2009 18:49Re: OT Kuliferda Náhodou, já si pochvaluju! Před třemi týdny mi zamrzla voda v ostřikovači a následně jsem spálila pojistky na obou stěračích. A včera mi exík pojistky vyměnil a dneska ostřikovač rozmrznul |
|
|
zana 16.1.2009 21:38Re: OT Kuliferda No jo no ... praktický výhody chápu |
. Ale hezkej pohled to není.|
|
zana 16.1.2009 18:34Re: OT Kuliferda Hanko, |
|
|
jenny 16.1.2009 12:50To je takhle při pátku moc krásné čtení. Puncíčku, přeji ti ještě mnoho spokojených let u tvých milých lidí a hodně moc kyblíků mrkvičky , té nejsladší. Celé mi to zvedlo náladu a dušička je pěkně načochraná. Tak dík. |
|
|
Maťa 16.1.2009 10:50Koníky Nedá mi niečo nezabrblať - kone sú moja láska, keď som bola mimino, otec chodil na služobky a vždy sa pýtal, čo má priniesť. A ja som vždy chcela koňa a bola som sklamaná, keď mi ho nepriniesol. Ako mladá som (v hlbokom socializme) začala jazdiť , neskôr parkúr a tak som poznala angličáky,furiozov, noniov, arabov a iné. Môj srdcový koník bol čierny ruský klusák, ktorý sa nedal "poskladať", vždy bol rozťahaný ako rebriniak, ale veľký dobrák a rozprávanie o Puncovi mi ho pripomenulo. Tak veľa mrkvy želám ešte, užívajte si spolu čo najviac, veď svet je z konského chrbta fakt krajší ako zo zeme! A koník vie byť aj úžasný kamarát. |
|
|
Hanko 16.1.2009 10:16O.T. ale přesto k věci :-) Přijďte pražit |
|
|
zana 16.1.2009 10:17Re: O.T. ale přesto k věci :-) ééé, to jsem já |
|
|
Jakub S. 16.1.2009 11:26Nóóó... tak třeba eventuleně o tom budu uvažovat... |
|
|
dalmatin 16.1.2009 11:30Re: O.T. ale přesto k věci :-) Zano, prosím, já nemohu nikam jinam než sem, můžeš mi poslat emílka? Pasení hadů mám zablokované |
