13.11.2019 | Svátek má Tibor


KONĚ: Co je vidět z koňského hřbetu

27.1.2005 16:44

Část detektivní:
S koňmi se pohybujeme převážně po několika vybraných trasách. Takže když se na dané místo po čase vrátíme, tak nejen my, ale i naši čtyřnozí kamarádi okamžitě zaregistrují jakékoliv změny. Tak tomu bylo i před vánoci. V lese na okraji cesty se zčista jasna objevil bílý pytel, důkladně zavázaný silným provázkem.

Působil zvláštním dojmem a naše fantazie začala pracovat. Na bližší prozkoumání obsahu jsme však neměly vybavení, ani chuť. Kolem tohoto místa projely ještě několikrát a bylo vidět, že se pytel začal pomalu zbarvovat krví. Jednoho dne se celá záhada rázem objasnila.

Pytel zmizel a místo něj se uprostřed cesty objevila hlava odrostlého telete a hromádka jeho vnitřností. Takže dnes jezdíme kolem telecí hlavy, kterou do lesa někdo ve spěchu odhodil a pozorujeme, jak rychle si s tímto, byť biologickým, odpadem příroda poradí.

Část záchranářská:
Druhou nepříjemnou zkušenost jsme zaznamenaly během jednoho lednového víkendu. Jely jsme cestou mezi poli a blížily jsme se k malému lesíku, na jehož rohu stál posed. Již z dálky jsme si všimly, že se na poli nedaleko posedu něco zmítá, nějaký větší pták, nejspíše dravec.

Zdálky jsme nebyly schopny posoudit, zda jde o zvíře raněné, nebo dravce, který se zápalem porcuje svůj úlovek. Po pár metrech nám již bylo jasné, že to není nic normálního, tedy žádný lovící dravec, ale že se rýsuje nějaký problém. Sesedly jsme s koní a jednotlivě, protože jedna z nás musela vždy držet koně, jsme se šly podívat, co se děje.

U zbytku jakéhosi stromku byl za nohu a za hlavu pevným provázkem několika solidními uzly připoután dravec. Chvílemi sebou zmítal, byl vystresovaný a unavený marnou snahou o své osvobození. Bylo zřejmé, že do této situace se tento pták vlastním zaviněním dostat nemohl. Úvaz byl tak důkladný, že jej nebylo možné bez nože nebo nůžek uvolnit.

Mobilem jsem kontaktovala sokolníky z nedalekého města, kteří přijeli nešťastného ptáka vyprostit, prohlédnout a ošetřit. Ale i oni s provazem dosti dlouho zápasili, uzly byly pevné, rozvazovat se musely opatrně, aby nedošlo k dalšímu zraňování dravcovy nohy. Byla to samice káněte lesního.

Společně jsme shodli na tom, že tímto způsobem a na takovém místě v bezprostřední blízkosti posedu, si káně připravil jako živou návnadu nějaký myslivec pistolník, zřejmě na lišku. Byli jsme spokojeni, že se ptáka podařilo zachránit, ale mám pocit, že si pachatel jen sprostě zanadává, v hospodě kopne do sebe pár piv a ke kořenu si přiváže jiného nešťastníka.

Druhý den jsem jela čistě náhodou ve vlaku v kupé s myslivcem. I když jsem jej neznala, nedalo mi to, abych se ho na jeho názor nezeptala. Přiznal, že o něčem podobném neslyšel ale připustil, že i mezi myslivci jsou, bohužel, banditi. Není co dodat.

Marcela Fiřtová