Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Četla jsem už někdy před druhou

v noci, ale byla jsem příliš zdechlá na to, abych reagovala.

Půvabná a silná srdcovka, Hřívnatče. Potěšila moc.

Já trpím takovou fóbií z davů i z toho, že zažiju zklamání, že na živák jdu málokdy. A když už jdu, tak to se mnou pak málem flákne, jak jsem nadšená. :) Ovšem směřuju spíš k folku, Nohavica, Radůza, to mě bere. Hradišťan a Vlasta Rédl jsou nesplněným snem - ahoj YGO. :) A kdyby se děly zázraky a Královna, jak hezky píšeš, zase mohla hrát, tak ano, až na kraj světa bych za ní šla.

Od rána

my zní v uších Satisfaction,to jsem dočetla tvůj článek milý Hřívnatče a vrátila se do těch nezapomenutelných let. Byla jsem buřič a to všechno se poslouchalo po bytech, kde rodiče nebyli doma,desky se těžko sháněly, o nahrávkách ani nemluvím. Policajti lapali dlouhovlasé,škola také konala a rodiče nevěděli o co jde, tenkrát na východě to bylo pod psa. Takže teď už jsem doma a najdu si na yotubu Stouny a pěkně to osolím. Dík!

Zcela OT

Jojo, Stouni - mé uprchlé mládí.

Ale chci se dotázat - co 13. setkání? Co byste řekli Orlickým horám podruhé, a to téměř na jejich opačném konci a v poněkud luxusnější podobě? Zatím jsem poslala jen opatrný dotaz na možnost konání akce. Podívejte se na http://www.chatahoralka.cz.

Že by se rýsovalo 13. Setkání?

Díky, Kimi, že to zkoušíš, třeba nakonec Setkání bude :-)

tak to byl

parádní popis parádního zážitku, jsem moc ráda a fandím ti, že si to tak užíváš, že si to dovedeš tak silně užít.... věta "prodáte ledvinu a půl jater, jen abyste je viděli" mluví sama za sebe

moje srdce patří taky rocku, ale i jiné muzice, nic z toho tu před '89 nebylo, člověk poslouchal šumící radio Luxembourg, nahrával si odtud písničky a z ještě víc šumějících nahrávek chytal slova... takže můj největší zážitek s vykulenýma očima (ne že bych tam osobně jela) byli Queeni tusím '86(??) v Budapešti, kam jela polovina národa

díky za předání silných emocí :-))))

Milý Hřívnatče

Tak tomuhle říkám Článek psaný srdcem ... to nadšení z něj přímo tryská. Myslím, že každý by měl něco podobného zažít ... a nemusí to být právě se Stouny. My, co jsme spíš na folk než na rock (i když mistrovský), my to dokážeme i u českých kapel ... třebas před pár roky na společném koncertu Hradišťanu a Vlasty Redla. Vidět a slyšet Redla na vlastní uši bylo stejně elektrizující a srdcesvírající.

Jasně, Satisfaction lze poslouchat pouze na plný kulébr, jinak to snad ani nemá cenu (:o)). A musí se k tomu dostatečně házet hlavou, aby tě šlehaly harizony do ksichtu ... a rukou naznačovat tvrdý úder do strun. Sakra, kde jsou ty roky, kdy jsem to dělala bez studu a z celé duše.

P.s. No dobrá, snad jsou Stouni TEĎ ti nejlepší staříci pod slunkem, ale moje srdce patří navždy Královně a Bohemian Rhapsody. Inu, mám radši učesanější rock (:o)))

Osvěžující

jak létem, tak stylem, tak tou vervou. Je fajn, když tohle člověk v sobě má, resp. objeví, není pak línej pro koncert i přes plot skočit.

Bezva čtení, Hřívnatče, zpestřil jsi mi advent :-)

Že by závist :-) ?

No jo, trochu asi jo... bývala bych takhle šla na leckohos... i když přiznám se, zrovna tahle parta by to asi nebyla, ale takhle Bécaud (byla jsem na všech třech (?) pražských koncertech, Johnny Cash (byla)... to jsou tuším tak všichni, co tu za totáče byli.

Ale ty emoce znám, ty se daly pořídit i u našich kapel a zpěváků - jen možná s tím rozdílem, že člověk přece jen měl možnost je vidět častěji (tedy aspoň ty, co zrovna neměli oplétačky s bolševikem, že).

Ach, krásně jsem si zavzpomínala, díky :-)

je to zvláštní

hudba mne provází doslova celý život, táta měl fantastický nahrávky, ale takhle mne opravdu nic nevzalo. Možná, že docela i závidím, já vlastně nemám zpěváka či kapelu či skladatele, za jehož tvorbou bych jela na kraj světa. A když se ponořím do své paměti, tak jediný živý koncert mimo klasiky byl na studiích v Hradci Drupi....

Re: je to zvláštní

Jo, ale živé koncerty u nás na posvícení, to se asi nepočítá. To je takové silně komorní. Asi jako se nepočítá BSP v kolínském divadle...

Hezký povídání

takový krásný mladický nadšení. :) Stejně jsem to v mládí měla s Iron Maiden, ale bohužel, na koncerty si člověk musel nechat zajít chuť. Ale zas člověka úplně stejně dostal do extáze i obyčejnej poslech elpíčka pracně sehnaného a odběhaného před policajty na černým trhu. :)

Re: Hezký povídání

ale na Mejdny už teď můžeš, nevynechala jsem žádnej koncert :-D

jj, při čtení jakoby mnou projížděly eletrický impulsy

a do očí se derou slzy, protože se ty emoce Tvým článkem zae v hloubi duše probraly.....Máš pravdu,dokud budou žít a hrát, stojí za to, jít na ně kdekoli v Evropě.....