KOČKY: Vyznání
Jedna jeho taková, pro mě dosti děsivá záliba, je navštěvování místnosti, kde mám soustředěny moje rybí poklady. Je to zkrátka rybí království, které se odborně nazývá líheň.
Když tam pracuji, je se mnou a pomáhá mi. Ale když tam nejsem, tak taky. A to je ten kámen úrazu. Mnoho různých elektrických zařízení, kabely, voda, krycí skla… 
Proto také přebývá v naší nepřítomnosti Píšek ve velikém obýváku, kde má veškerý komfort. Nebo když se mu chce, pouštíme ho ven. Musím ještě dodat, že Píšek miluje vodu.
Moje žena je učitelka. Má veliká křídla a proto ji její zaměstnání celkem pohlcuje. Zkrátka učí, učí, až naučí. Chci tím říci, že když přijde od těch svých milášků, její hlava je nějaký čas jaksi nepoužitelná. Plně ji chápu, zkusil jsem si to…
Já jsem naopak, na mé neštěstí, typ člověka, který jde u všeho do hloubky a domýšlím do podrobností věci, které by většinu lidí ani nenapadlo vnímat, natož se nad nimi zamýšlet.
A tak jsem velmi často v situaci jakéhosi šťourala, který "pořád něco má". No dobrá, ale díky tomu, jak říkám, jsme ještě na tomto světě.
Včera jsme odjížděli z domu a protože jsem vycházel z bytu jako obvykle dříve, v autě jsem se jí ptal: "Zavřela jsi Píška?" "Nebyl tam, proč si myslíš, že jsem přišla tak pozdě…" Moje taktika je taková, že se ji snažím, když o něco jde, zdůraznit podstatu. To je prostě styl, který se mi osvědčil a funguje. Tedy, na to většinou její minilehkomyslnost "zabere".
"Zabrzdil jsem kousek za domem, otočil se na ni a s vážností jí řekl. "Víš, že Píšek se může dostat do líhně?" "No co, stejně tam chodí!" Odpověděla s předstíranou laxností. "Jasně, ale se mnou. Představ si, že rozkouše kabel, nebo prolomí krycí sklo a spadne do vody! Nebo…"
Snažil jsem se zaujmout vším možným, co se může stát. Zabrala! "A to by se utopil?" Podívala se na mně starostlivě. "Ne povídám, ten ví dobře jak ven."Uklidnil jsem situaci, ale v tu chvíli jsem trochu zalitoval, protože jsem viděl, že se žena zase ponořila do své pohodlné polohy. V duchu jsem se umanul, že ji to zkrátka musím nějak vysvětlit, aby příště toto nebezpečí pominulo. Ale zároveň mi přišlo, že budu zase v té pozici šťourala.
"No, nechci s tím zase začínat, ale uvědom si, že Píšek zkrátka jednoduše prokousne kabel!" Tak do toho, pomyslel jsem si. A pěkně z ostra. "Představ si, že vypne čerpadlo a voda vytopí celý dům i sklepy. Nebo nastane zkrat a chytnou kabely!" Podívala se na mně a s důrazem řekla: "Nech toho!"
"No né, to se může stát!" A aby ten akcent byl dokonalý, přiložil jsem do kotle. "Vůbec bych se nedivil, kdyby shořel celý dům! No představ si, že přijedeme večer domu a z domu zbude jen ohořelá zřícenina!" Dokreslil jsem. Mé oko zaregistrovalo vyděšený výraz v manželčině tváři.
"A mám tě!" Pomyslel jsem si, až mě jí bylo trochu líto. Teď se bude kát a vzpomene, kolik dřiny nám dalo na dům ušetřit, postavit ho, vybavit… "A co bude dělat chudák Píšek?" Vyděšeně vyhrkla.
Proto ji tolik miluji!