Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
KOČKY: Vaska
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
Vakandi 18.5.2006 7:54Geniální kočka !
|
|
|
Beňa ml. 17.5.2006 16:54Kočky jsou kamarádky. Já pořád říkám, že kočky jsou chytrý stvoření, a že jejich láska není falešná, jak nekteří tvrdí! A dost mi mrzí, že nás - kočkomilů, je oproti psomilům tak málo. |
|
|
Iva 17.5.2006 17:39Beňo ml. nee, není vás tak málo, je vás určitě méně a hlavně spousta kočenek není vidět. Já jsem až teď, co dělám ve výboru v baráku, zjistila, že ve třech bytech jsou kočičáci |
a jen o nich jejich páníkové nemluvili a jen si je hýčkají
|
|
Beňa 17.5.2006 11:33Dík za krásný kočičí příběh |
|
|
Vave 17.5.2006 10:31Krása! Omlouvám se, že nenapíšu víc, sotva stačím občas něco přečíst. Zdravím všechny Zvířetníky, snad bude příští týden lépe. :o) |
|
|
Lída Š. 17.5.2006 9:31Díky za vyprávění:-) S čičinkama mnoho zkušeností nemám - vlastně žádné, ale ráda si počtu Vaska - to byl tygřík, že jo? |
|
|
Lenka S. 17.5.2006 10:02aNO, vASKA BYLA JAKO TYGŘÍK, ALE ŠEDOČERNÝ, |
|
|
YGA 17.5.2006 12:42Jasně, a byl o něm povídka v jedné knížce ruského autora - byly tam samé povídky o zvířátkach, které měl doma venkovský doktor - tygr, oslík, kůň a další. A byly tam moc hezké ilustrace. A téměř všechny končily smutně, definitivním odchodem zvířátka přes duhový most. |
|
|
D. R. 17.5.2006 18:42Re: Jasně, Mám je také a zbožňovala jsem příběh o tom koni. Ale kdybyste to tady nenapsala, nevzpomenu si. Díky za tu vzpomínku... |
|
|
Lenka S. 17.5.2006 22:39Paní Dagmar, já tu knihu bsice kdysi dávno taky vlastnila, ale při stěhování ze starého Mostu nám naše maminka strašnou spoustu dětských a nejzamilovanějších knih prodala v antikvariátu. moc jsme pro ně obě se setřičkou plakaly. Ona se s námi ani neporadila a udělala to bez nás. Spousty dětských knih jsem vlastním deětem pořizovala znovu, když vyšla reedice. Dodnea však nedovedu bez slziček oželet tu jedinou, kterou jsme milovaly nejvíc. Nevím sice, kdo byl autorem, ale kniha se jmenovala Návštěvou u zvířátek. Už nikdy od doby mého dětství nevyšla. Byly tak krásné příběhy zvířátek zřejmě z pražské ZOO, ale tím si jista nejsem. Ale název i autorVámi uvedené knihy mi zcela vypadl z paměti. Nastartujte mne, prosím a zopakujte obojí, abych si nelámala hlavu. A ještě jedna prosba ke Zvířetníkům. Nemáte, prosím, někdo tu knihu Návštěvou v ZOO? Myslím ale, že mi vypadl i kus názvu knížky. Nejsem si docela jista. Byly tam taky moc pěkné obrázky. My jsme přímo zbožňovaly příběh opičky(šimpanzice) Helenky- Nemocná Helenka se myslím jmenoval v knížce.. Vidíte, teď mi i naskočilo jméno popičky, ale jinak nic. Moc bych o tu knihu stála. Díky předem za své "zadky." Mockrát jsem tu knihu vzpomínala, ale nikdy nesehnala. |
|
|
Han 19.5.2006 12:15Re: Paní Dagmar, Nejmenovala se ta knížka "Tygřík Vaska"? Takovou jsem měla, byla o těchto zvířátkách a autorkou byla žena, která jako dítě žila s rodiči poblíž Alma-Aty. |
|
|
evam 17.5.2006 9:23zachrtaňování kočičkou či kocourkem Když se nedávno objevila v TV zpráva jak kocour mňoukal velice nahlas u odloženého dítěte a tomu se díky kocourovi dostalo záchrany, tak jsem tiše žasla. A teď vidím, že vlastně kočky neznám. A to jsme je měli dlouhá léta nejprve u babičky a pak i doma. Naše tříbaravná kočička aportovala a byla výborná. Ale tyto vlastnosti jsou pro mne nové. Inu, člověk se celý život učí. |
|
|
Lenka S. 17.5.2006 10:00Milá Evam, to toho opravdu o čičinách a vůbec o mimořádných schopnostech všeh psů i koček mnoho nevíte. Asi jste neměla tu smůlu a nemohla jste ty jejich báječné diagnostické a doslova telepatické schopnosti psů i koček poznat na vlastní kůži. Já už ano a několikrát. jejich šestý smysl funguje bezvadně a bez závady, to mi věřte. |
|
|
Fallowa 17.5.2006 9:19Dík za krásné vyprávění s dobrým koncem |
|
|
Lenka S. 17.5.2006 10:08bOHUŽEL, TY FOTOGRAFIE ODE MNE NEJSOU, ALE HLAVNĚ ZA NĚ ZASE MNOHOKRÁT MUSÍM PODĚKOVAT. pANÍ dAGMAR VŽDY VYBERE TAK NÁDHERNÉ ILUSTRAČNÍ FOTO, JAKÉ JÁ BYCH NIKDY VYFOTIT NEDOKÁZALA. Moc díky i autorce fotografií, že mi je do článku zapůjčila. Snad se brzy zmůžu na vlastní digitál, abych stále někoho nemusela o jeho foto obírat. Ještě jednou vřelý dík všem. |
|
|
Zdena bez psa 17.5.2006 10:45Re: bOHUŽEL, TY FOTOGRAFIE ODE MNE NEJSOU, ALE HLAVNĚ ZA NĚ ZASE MNOHOKRÁT MUSÍM PODĚKOVAT. Paní Lenko, ani nevlastním tikitzál. Nic si z toho nedělejte |
|
|
LenkaS. 17.5.2006 14:54Teda, Zdeno bez psa, Vy jste mi dala. Já jak blb propátrala všechny a své komentáře ,než mi došlo, že ten váš název je psina. Já hlupačka!... Ale přesto toho lituju, že ten chytrý přístrojek nemám. Otázkou však stále je, zda se s ním vůbec někdy naučím dělat. Jsem technický antitalent a rodinka mne preventivně k takovým složitostem nepouští. Mám tendenci a vlastně hlavně smůlu. Většinou se v mých rukách tyto věci promění v hromádku něčeho, čemu se kdysi říkalo fotopřístroj. |
|
|
foťák 17.5.2006 17:29Re: Teda, Zdeno bez psa, Vy jste mi dala. Lenko, tak se tám netrapte. Důležité je vidět, ne to mít na papíře. Já, pravda, fotím (a nedávno jsem si tu léčila depresi z nového aparátu), ale spíš proto, že možností dostat se do přírody mám málo. |
|
|
Kardiak 17.5.2006 18:43Re: Teda, Zdeno bez psa, Vy jste mi dala. To byste,Lenko,zvládla.Pokud zvládáte počítač,tak nějaký jednodušší digiťák zmáknete levou zadní. |
|
|
Lenka S. 17.5.2006 22:23Kardiaku, já jsem naprostý technický antitalent a počítač novládám jedině díky svému sešitu, který vedle něj stále leží a často ho používám. Mám v něm vlastnoručně napsané návody pro případ, že něco nefunguje tak, jak má. Mé dcery ze mne neustále šílejí, rotože se jich donekonečna ptám na věci, jež jsou pro ně naprostou samozřejmostí. Ony znají počítač už od svých 12let. Ale já se ho učím používat teprve třetí rok. A to byste nevěřil, na kolik blbostí se člověk musí mockrát zeptat, když si neudělá svou rukou a IHNED poznámky pro ÚB( pro úplné blby). A holky se vždy chytají stropu, když mi ty poznámky musí diktovat krok od kroku, abych chápala. Mám totiž krátkodobou paměť zničenou mozkovou příhodou a i když ji trénuji usilovně, není to nic platné.V mém mozku je díra zvící 8x3 cm. Ta je potvzena CT i magnetickou rezonancí. Vybavuje se spolehlivě jen to, co tam bylo dobře uloženo před 11 lety. |
|
|
tojefuk 17.5.2006 8:26Lidem je se zvířatama líp, než bez nich. Obráceně to bohužel někdy neplatí! Mně pomohli pséci vyhnat mladýmu z hlavy strašidla. Nadobro! Něco šmejdilo po půdě, dělalo to virvál a mladej se klepal strachem, že pro něho přišlo strašidlo. Jak na to přišel, nevím. Z domu to neměl. Nezabrala ani písnička o strašidlu, co mělo gatě na špagátě. Pséci spali, občas zvedli hlavy, zjistili, že kraválník je furt na půdě a spali dál. Vědí, že se na půdu nedostanou, tak si nelámali hlavy. Mladej se nechal přesvědčit, že tam strašidlo není, až poukazem na spící psy. Kdyby to bylo strašidlo, pséci by vlezli pod postel. Rád bych věděl, kdo mladýmu nacpal ta strašidla do hlavy! |
|
|
Iva 17.5.2006 8:41Re: Lidem Stačí vhodně přečtená nebo shlédnutá pohádka. A vůbec nemluvili jste doma o Rputi |
|
|
Medvídek 17.5.2006 9:13Re: Lidem Jo copak tohle byl jednoduchý strašidlí případ, ale když se dostaví pavor nocturnus .... to nepomůže ani zvíře. |
|
|
D. R. 17.5.2006 10:09Re: Re: Lidem Na noční děsy také pomáhají - ale jen u dětí. Já jsem tak vyléčila malého Andyho, který na ně moc trpěl. Bylo mu asi 4,5 roku, když k nám přišel Max. Já jsem mu řekla, že pokud bude spát se psem NEMŮŽE se mu nic zlého zdát. Pes k němu noční můru nepustí. Stačil asi týden usínání s Maxovou asistencí a děsy zmizely. Jenže to chtělo opravdovou víru v mojí neomylnost a schopnosti toho psa. U dospělého se něčeho takového dosahuje o hodně hůř... |
|
|
Medvídek 17.5.2006 11:10Re: Re: Re: Lidem Tak to je dobrá zpráva, mé kamarádce se podařilo jakýs takýs výsledků dosáhnout hudbou Terryho Oldfielda. |
|
|
Noční děsy... 17.5.2006 14:14Re: Re: Re: Lidem ...když usínám se 14ti letou Lízou s její hlavou na rameni, nebo když leží hlavou na polštáři a jinak přikrytá, jako plyšový méďa, říkám si, že kdybych tohle mohla prožívat jako dítě, určitě bych z toho byla šťastná. I teď jsem. Ne vždy na vedlejší posteli spával partner, ale kočka se ke mně tulila vždycky :-). Fotky jsou z depozita Sdružení na ochranu zvířat u Jany Vnukové - posílám jich vdycky víc, aby bylo z čeho vybírat a jsem ráda, že posloužily. |
|
|
LenkaS. 17.5.2006 15:00Moc, moc díky. Jsou fakt nádherné. |
|
|
Lenka S. 17.5.2006 9:26Re: Tojefuku,dobrý den. A hned Vám poradím. Zkuste se nenápadně vyptávat mladýho, ale i jiných rodičů, zda se něco podobného nestalo i jejich mrňouskům. Svoje dcery jsem nidky nechtěla naučit bát se ( jen zlých lidí ano) , nikdy jsem je nestrašila a pohádky české příliš často nečítala. Jsou to někdy horory a mým dětem se moc nelíbily. Ale jakmile začala školku navštěvovat mladší dcerka, přišel nevítaný a hlavně NEVÍDANÝ zlom v jejím chování. Později teprve vyšlo najevo, že ve školce působila jedna strašně zlá a hloupá( patřilo by se spíše říci blbá) učitelka, která děti zavírala do místnosti, kde se skladovala lehátka na polední odpočinek. Ta ženská provinilce nejprve hrozným způsobem vystrašila a vystresovala, a pak je vystrašené jako uzlíček nervů zavřela na dlouhou dobu ve zmíněné místnosti bez oken. Tak je chtěla ukázňovat !!! Od této doby se má , dnes už dospělá , dcera bojí i sama doma a do tmavého domu by nevstoupila zvenku a sama ani zanic. tu hloupou babu ze školky naštěstí brzy vyhodili, ale následky si dětri nosí v sobě do konce života. Hrůza a děs . A možná, že se něco podobného skrytě děje i ve školce, kam chodí váš vnouček. Zkuste to vysondovat. Stojí to zato a já vám oběma moc přeji úspěch v pátrání a patřičnou a účinnou nápravu, i když si myslím, že kvůli projevům vašeho malého už bude stejně pozdě na nápravu takového nesmyslného strachu. Udělejte to však pro klid svůj a pro pocit bezpečí těch mrňat. Určitě to stojí za pokus. |
|
|
Medvídek 17.5.2006 10:01Re: Re: Tojefuku,dobrý den. A hned Vám poradím. Kristepane, tohle zjistit tak bručím v base protože by ze školky měli kůlničku na dříví. |
A nejspíš bych poprvé v životě uhodil ženu. 
|
|
Lenka S. 17.5.2006 10:15Tak to svámi vřele souhlasím. Tohle bylo za komunistů, před zhruba přistihla. Pak už uvěřila.dvaceti roky. ale je to pravda pravdoucí a nebýt několika statečných rodičů, kteří se ke mně přidali, ta nána by tam snad ty nebohé drobky takhle děsila do |
