KOČKY: Pruhovaný štramák (3)
Zdvořilost. Pruhovaný štramák pár dní při příchodu, konec června 2024. Obývák přizpůsoben kočičímu nováčkovi. foto: Lika, Neviditelný pes
Předchozí díl najdete zde.
Přinesla jsem ho loni koncem června, takže je u nás už deset měsíců. Krásně si zvykal, rozvazoval, mazlil se. Začal mluvit – všechno komentoval, každé šustnutí, pomalu každý svůj krok, usednutí, rozvalení, každý můj pobyt na wc. Rád se nechal ňochňat, přišel mi na klín a válel se po mně a s chutí přetékal jako nešikovný nadšený žok, smála jsem se, když jsem se ho snažila zachytit, aby mi z klína nepadal, a říkala mu ty truhlíku, prdlíku, karlíku… No, takže je to Karlík. Spíš teda Kadlyk a někdy i Kadel :-)
Pokud jsem za zavřenými dveřmi, tence kňouká jako ta panenka z pohádky, dělá malé zanedbané koťátko. Krásně papal – no, žral, a jelikož jsem se do kuchyně vracela po chvíli ke dvěma čistým miskám – i té Čendově –, nic mi nedocvaklo. Jenže Čendík začal jaksi hubnout a Kadlík mohutnět. A než jsem to stačila ubrzdit, měl z doporučených 4,5 už 5,6 kg a hřbet jako gauč. Čendíkova poztrácená deka Kadlík našel v celých kilech. Naštěstí se od srpna přestal cpát jako nezavřený, dobu jídla dozoruji, a to dodnes. O Čendíka jsem musela víc pečovat – aby nebyl ve stresu, měl dostatek kvalitní bašty, dobře se vyspal a věděl, že je náš ňuník.
Netrvalo dlouho a ti dva si začali i hrát – naštudovala jsem, že pokud se „perou“ jako zpomalený film, je to skutečně hra. Dobrá tedy, toto období jsme absolvovali beze šrámu. Dodnes se tedy nestalo, že by si společně zahráli fotbálek nebo spali na jedné hromadě, ale vydrží spolu ležet i dost blízko. Čendík dokonce od Karlíka odkoukal, co znamená vyvalit bříško a nechat se hezky drbat. A Čendovi se nepochybně zlepšila kondička a je z něj opět svalnatý sportovec. Dočetla jsem se taky, že kočce se zlepší sebevědomí, když dokáže chytit kořist. Takže pro Čendíka pořádám speciální lovecké dýchánky, a lidi, je to fakt znát. Namachruje se a hnedle se dokáže s Karlíkem líp popasovat, neuhýbá mu. A líbí se mi, že na nás nezanevřel, pravidelně tak 3x denně si chodí pro důkladné labužnické pochování :-)
Ještě k tomu Karlíkovi – už jsem se zmiňovala, jak nám za oknem hnízdili hřivnáči a kocoury to nesmírně zajímalo, čemuž jsem se snažila ze všech sil bránit. Rozložila jsem po podlaze i pruhy alobalu, ale z toho si ani jeden vůbec nic nedělal. A nakonec Kadel pronikl k oknu a v trysku strhl závěs i s garnýží, čímž potvrdil, že není žádný Karlík, ale Karel Veliký Strašlivý. No, hřivnáči mladé zdárně vyvedli a truhlík za oknem letos není, nemám na to nervy.
Karlíkovi se podařilo trochu shodit – při posledním vážení měl 5,2 kg, i když každý, kdo ho poprvé uvidí, jen hekne „ten je ale… velký“ :DD
Takže tolik hlášení o aktuálním kocourstvu u nás :-)
Foto: archiv Lika. V galerii je ještě pár fotek navíc :-)