Neviditelný pes

KOČKY: Překvápko

7.10.2005 19:37

Nejdříve jsem podezíral děti, že si je vypůjčily a nevrátily. Jenže Petr i Helena vždycky tvrdili, že o ničem nevědí.

Jednoho dne Janě v kuchyni vyklouzla z ruky skleněná mísa a roztříštila se na tisíce malinkatých kousků. Zavřeli jsme dveře do kuchyně a začali uklízet, aby si kočky a Indy o střepy nepořezali tlapky. Jana nakonec ještě setřela dlaždičky mokrým hadrem a po chvíli jsme dveře zase otevřeli. Náš kocourek Ferda okamžitě přiběhl zkontrolovat situaci. Prověřil obsah své misky a zalehnul vedle ledničky.

Pak ale cosi upoutalo jeho pozornost. Pod ledničkou byly totiž ještě zapadlé nějaké kousky skla a Ferda je začal tlapkou vytahovat ven a zkoumal, zda nejsou k jídlu. Lehnul jsem si k němu na zem a zkonstatoval jsem, že pod tou ledničkou je střepů víc. Našel jsem si delší tyčku a za Ferdovy asistence jsem začal šťourat pod ledničkou.

Vydoloval jsem nejprve několik střepů a pak i dvě propisovačky. Ejhle, kam se potvůrky ztrácejí! Zasunul jsem tyčku hlouběji pod ledničku a šťoural jsem dál. Objevily se další dvě propisky. Pak jsem však o něco zadrhnul, co nešlo ven. Zasunul jsem tedy tyčku z jiného úhlu a zapáčil. Zpod ledničky na mě vyjela sušená chcíplá myš...

Tak za tohle překvápko může nejspíš Sally, Ferda myšky ještě nechytá. Ona si totiž občas nějakou tu chycenou myšku přinese domů. Tahle jí zřejmě utekla a pod ledničkou pak vypustila svou myší dušičku. Po tomhle nálezu jsem nakonec ledničku opatrně celou odsunul, abych mohl pod ní uklidit. Objevil jsem ještě další tři propisovačky, ztracené tělo házecí šipky a pár dalších ztracených drobností.

Pro tentokrát už mi to stačilo, ale jsem docela zvědavý, kolik dalších tužek ještě najdu pod mrazákem, sporákem a myčkou. Nedávno jsem večer seděl v kuchyni a cosi četl, když přiběhl Ferda a vyskočil na stůl. Než jsem ho stačil shodit dolů, hrábnul packou po ležící propisce a seskočil s ní zase na zem. Jen chvilku ji honil po kuchyni, než mu zajela pod ledničku. Nechal jsem ji tam, prozatím. Určitě není poslední a až budu nějakou potřebovat, vím, kam jít.

Další příběhy o zvířátkách najdete na stránce Pavla Steinera.

Pavel Steiner


zpět na článek