Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Kočička Indy byla krásná, dokonale bílá se zelenýma očima. V kožichu neměla ani jeden chlup jiné barvy a se sluchem žádné problémy. Když se zabydlela v naší garáži, pokud neběhala někde v blízkém okolí, lehávala na střeše auta a sledovala naše hemžení kolem domu. Byla velký mazel a milovala česání své polodlouhé srsti. Ale jen podle svých pravidel - když měla obého dost, bylo třeba to respektovat.

Zrzavá kočička Ginger je extrovert a "hádě kolem našich nohou". Už, když jsme jí jezdili krmit do parku, točila se mi kolem nohou, že jsem sotva udělala krok vpřed. Tohle jí zůstalo dodnes. Nemá ráda lidskou náruč, ani klín, ale miluje být blízko nás. Při snídani se přitiskne s manželově noze, spokojeně přede a leží tam celou dobu, co snídáme. Večer u TV si zase často vyskočí ke mne na vysunutý podnožník kanape, klín odmítá, jen si lehne podél mé nohy. Ze současných koček je také jediná, která nás vítá u dveří, hlasitě přede, otírá a plete se nám kolem nohou, že se pomalu nemůžeme ani zout.

Rusty (proto to jméno) byla jako kotě rezavá - jako tmavá rez. Jak rostla rez černala, zůstala hlavně na bříše, ale na první pohled je to černá kočka s krásnýma zelenýma očima. Zajímavé je, že jak stárne (v létě jí bylo 12) rez se vrací - uprostřed zad (kolem dokola) má širší, jasně definovaný rezavý pruh (jak píše Lika). Je jí pořádný kus, ale úžasný mazel a dobrotisko.

Rusty má už dvanáct let ? Ten čas tak letí...

Takže Ginger by popisu extroverta odpovídala A u bílé jsem si hned vzpomněla na vaši Indy. Každá kočka úplně jiná, a dohromady krásně ladí. Posílám podrbání.