Určuje povahu kočky barva její srsti? Určitě jsem slyšela, že osobitou osobností jsou proslulé např. želviny, že černé jsou odtažité a modré britky hloupoučké. Připomnělo mi to tohle inspirativní video, kde se kromě níže uvedeného leccos naznačí i z genetiky. Je to takové fandovské, pro milovníky koček. Tak jedem.

Černé kočky jsou spíše odtažitými tichými strážci, tajemní, z nichž se v noci ze tmy na nás vyloupnou jen žluté nebo zelené oči. Černá srst nepatří jednomu plemeni, ale vyskytuje se porůznu. Navíc může mít různé odstíny – do hněda, nebo jsou vidět pruhy, a může to být vlivem i stravy nebo teploty. Černé kočky prý patří k těm odolnějším, přizpůsobivějším a díky genetické mutaci jsou odolnější i vůči nemocem. Působí ostýchavě, ale dovedou k člověku velmi přilnout.

Zrzavé kočky, když pobíhají domem, vypadají jako sluneční paprsek nebo blesk, tak jsou plné energie. Jsou to extroverti vyhledávající lidskou společnost a vždy ochotní k lumpárnám. Jejich povaha je jako barva jejich srsti – hřejivá a radostná a člověka vítají nadšeně a s předením, ale nenechme se ukolébat, vždy mají nějakou rošťárnu za lubem. Díky genetice jsou zrzaví většinou kocouři, a ti si víc brání teritorium.

Trojbarevky a želviny. Silné osobnosti, chytré, lstivé a občas panovačné. Tyhle kočky vědí, co chtějí a jak se k tomu dostat. Pokud s takovou kočkou bydlíte, určitě jste si všimli její sebejistoty a schopnosti stát se pánem situace. Dovedou být věrné a milé, ale dbají na svoje hranice a pravidla – prostě vocaď pocaď. Trojbarevky jsou většinou samičky, a na jejich tři tisícovky připadá jeden trojbarevný macek, a ten je plodný jenom jeden z tisíce.

Bílé kočky působí důstojně a klidně. K člověku jsou zpočátku nesmělé, ale jakmile mu důvěřují, jsou z nich ohromně věrní společníci, kteří v poklidu a důstojně pozorují váš život na každém kroku. Sice se zdá, že jsou odtažité, ale jsou hluboce vnímavé a citlivé vůči náladám svého člověka. Pokud si vás vybrala jako svého, je to navždy. Genetika má co dělat nejen s barvou srsti, ale také náchylností k hluchotě. Bílá kočka s modrýma očima bude s velkou pravděpodobností hluchá na jedno ucho nebo i obě. Díky tomu si rozvinuly jiné formy komunikace – pohybem, citlivostí na vibrace. Kromě toho mohou mít každé oko jinak barevné, říká se tomu heterochromie. Když vidíte bílou kočku s takovýma očima, musíte prostě žasnout :-)

Tak co na to říkáte? Jsou to prostě miláčkové. Příště si počteme o černobílých, mouratých, šedomodrých a siamských kočkách.