Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Za dobu 35ti let co bydlíme v Brně- Štýřicích jsme měli mourovatého kastrovaného kocourka Bertíka. Byl líný, přatelský, spával na lavici v jídelně, myši chytal venku a pouštěl je v chodbě, napodzim se vykrmil až na 8 kg. Pak jsme měli černobíléno kocourka s bílými ponožkami, byl nádherný, hravý, zvědavý, dostal jméno Mechanik, bohužel jeho zvědavost ho stála život, když někdo ze sousedů trávil kuny.

Následovala kočička Britka, krásná šedá, škrábavá, chodila taky do okolí kde přes dva domy je opravna autoskel a nosila mi domů kousky párků /abych si pochutnal/ a zřejmě někdo z mechaniků ji ukradl.

Další kočičku jsme dovezli z Modřic, bylo to černé dost nevzledné koťátko, po vypuštění v jídelně zalezlo pod kuchyňskou linku a celé dva dny vzdorovalo, než vylezlo ven. Dostalo jměno Vendulka a časem z ní vyrostla nádherná černá kočka s velkýma očima a hustou středně dlouhou srstí, tu je nutno česáním udržovat. Je lekavá a opatrná, proto s námi žije už 9 let. Bojovná lovkyně, několikrát ulovila i krysu a jednou k naší lítosti i veverku. Museli jsme odstranit ptačí napaječky i krmítka.

Asi o rok později v tuhé zimě přišla na okno malá drobná mouratá kočička s natrženým ouškem, byla nemocná, z nosíku jí teklo, ale rychle našla kočičí cestu přes sklep do domu a tak zůstala a dostala jméno Bleška.

Naši mladí v patře mají oříška Meggi, ta sic kočky toleruje, ale občas se naštve a kočky z domu vyžene, ale netrvá to dlouho a je pohoda. Vnukovi zbyla Bonie, fenka borderkolie, to po jedné z jeho lásek, která zde asi dva roky bydlela, pak odešla jinam a fenka zůstala. Ta miluje všechny tvory včetně koček, ty ale její náklonnost odmítají, snad ta Bleška se chová přívětivěji. Tak to je celý náš zvěřinec, o který, když jsou všichni v práci, se staráme my, dva důchodci.

Potvrzuji zvídavou umanutost mouratý kočičky Mourinky. V ničem si s ní nezadá bílomourka Wendy. Obě jsou drobné, štíhlé a všudevlezlé.

Černobílý Bertík byl skutečně jak kašpárek, tak velký šarmér. A mourovatý Mikešek byl velice domestikovaný tygr. Nemusel výšky a jeho skoky byly velice opatrné a vždycky jsem si říkala, že patří mezi kočky, které byly předurčeny k tomu, aby žily u někoho doma. Stejný pocit mám z želvičky Amálky. Ostatně, u ní jsem přesvědčena, že mi ji poslal Mikešek pár měsíců po své smrti. Objevila se tu, jako by spadla z nebe, a na rozdíl od všech koťat, které se tu kdy objevila, nebyla vůbec plachá. Naopak, hned po pár dnech se mi vyškrábala na klín, a dělá to tak stále.

Ano CD vidí a jedná. Jsem ráda, že se o ně hezky staráš, ale musí to být velká starost.

Fotka G+R je běžný, denní obrázek. Někdy se s pucování vystřídají, ale Ginger prostě miluje Rusty pucovat. Líko, děkuji za další počtení o barvách koček. Naše Dixie byla černo-bílá u bílé , jak píšeš, tak jí vykukovala košile na hrudníku, jen ji měla rozeptnutou i přes břicho. Bobinka je bílomour, tady se jim říká "tabby cat" a moc jí ta kombinace sluší, hlavně její bílé podkolenky má stejně dlouhé. Dokonale šedivá byla Smoky. Šedivá je i současná Woody, jen má o dost delší srst, než Smoky, která ji měla krátkou, hladkou. Kožichy obou koček se při správném dopadu světla vrhaly modrou barvu. Smoky tohle zabarení zůstalo celý život, Woody z toho částečně vyrostla, ale občas i v její srsti se odrazí modrá. Woody je na mne silně fixovaná, ale samozřejmě má ráda i manžela. Hlavně, když jsem ho naučila, že W. má obzvláště ráda, když jí naším obličejem (hlavně nosem) drbeme na temeni její hlavy. To drží a blaženě přede. Popisy podle barev kočky jsou zajímavé, ale na ty naše krasavice platí z každého něco. Zmíněná zvědavot mourovatých ovšem na Bobinku padne přesně.

Teď si nevzpomenu, jestli je tu mezi Zvířetníky někdo, kdo má siamské kočky? Kdysi dávno jsme znali manžele, kteří měli dvě siamské kočky- bratra a sestru. Taková nohatá stvoření, krásně zbarvená a děěěsně ukecanááá. U nich jsem siamky prvně viděla na živo a o jejich upovídanosti jsem nevěděla. Fakt je stačilo oslovit a už řečnily, nebo si i samy jen tak povídaly. Držely se vedle nás po celou dobu návětěv, otíraly se jak majitelům tak nám o nohy, ale na klín nechtěly.

Maričko, moc hezké čtení o vašich kočenách. Hi hi, kdyby si manžel nechal narůst vousy nebo aspoň strnisko, to by měl u koček ještě větší úspěch - vášnivě se pak o takovou bradu otírají

Už dopoledne jsem si početla, teď u pecka jsem koukla na obrázky - pěkné .

A ta Mariččina fotka je roztomilá.

Další díl pěkných informací o kočičích kámoších

Já (my) mám kočky dvě černé jak noc, když leží stočené do klubíčka, nepoznám, která je která. Jak vstanou, je jasno. Čerťa je starší dáma, malá, baculatá s kratšíma nohama. Nikdy moc nemňoukala, když tak jen potichu, že jeden musel natahovat uši. Líza je cca dvouletá krásná elegantní atletka-lovkyně, tak o 1/3 větší a vyšší než Čerťa a strašně ukecaná. Když nespí, tak mňouká. Vrní pořádně nahlas, to Čerťa vrní taky, ale spíš to nahmatám, než uslyším.

No a pak máme Pana Kocoura Káju. Je černobílý, s maskou jak Zoro Mstitel. Je to tak asi 3 letý kocourek, teda kocourek - má přes 8 kg. Je hravý, společenský, mazel. Čerťa si udržuje odstup, asi aby jí nezašlápl , s Lizou se honí, packují se, chodí i spolu ven. Vrní jak basák, mňouká jak normální malá kočička a je dost komunikativní, ale na Lízu nemá. Momentálně asi čeká zimu jak na Sibiři, protože by žral 24 hodin denně a je to Pan Kocour Koule .

Nevím, jak je to s jinak barevnými kočkami, nikdy jsem jiné neměla, ale můžu říct, že bez ohledu na barvu, jsou každá jiná osobnost, prostě svá, zkrátka - kočka

To jsou krásné miniportréty

AKCE - letos ode mě naposledy. Mrkněte na Hady, je tam příspěvek k letošní akci. https://1url.cz/i1h7b

Dnes mám "oknový den", tak se na kožíšky podívám později, to mě moc zajímá.

Přeji dobré ráno, vylupuje se hezký den - na parapety bude svítit slunce, to se to bude chlupatcům relaxovat, ti budou jen svítit!

hezké kočičí pondělí všem Zvířetníkům a zvířátkům

Nejsme kočičí, ale naši babču si oblíbil sousedův briťák Mireček. A babička má vždy mističku s kapsičkou a Mireček chodí i na mlíčko (mně to neříkejte, že mlíko pít nemají - zbytky všeho likviduje Yoda a nebo straky). Takže sousedka Mirkovi doma snižuje dávky, aby nebyl jak sud, když má dvě kuchyně... Ale jak je polovenkovní, tak jeho hustý modrý kožich je neskutečně krásný

Mireček - to je opravdu výstižné jméno pro nepochybně obrovského briťáka: přitaká jejich pověsti kliďasů