Loni pozdě na jaře jsem přišel o kocoura. Měsíc nato tu proběhl rozdávací článek o kolonii Kačenek ze zahrádkářské kolonie. I stal jsem se krmičem nejprve jedné a posléze i druhé černé kočičky s bílou náprsenkou. Opravdu krmičem, ani majetkem, ani majitelem, jdou mi z cesty a moc nekamarádí.

Pozor - poučení: pořizujete-li si dvě plaché kočky zároveň, je bezpodmínečně nutné, abyste je od sebe rozeznali i v případě mihnutí v hustém šeru. Jinak - jako já - prožijete krušné tři týdny.

Totiž. Domestikaci v rodinném domku jsem se rozhodl provést tak, že jsem zavřel všechny východy a zahájil krmení na dvou oddělených místech, ať se holky porovnají. Asi to tak bylo správně, protože, když jsem po deseti dnech udělal ten kiks, že prostorové uspořádání vypadalo já - vyjukaná Pavlínka - otevřené dveře ven, zvolila děvenka únik kolem mě na svoji základnu ve sklepě. Ještě jsem dva dny počkal, východy uvolnil a vážně tři neděle neviděl víc než jednu černou kočku s bílou náprsenkou naráz. Z několika dosavadních letmých setkání se zdá, že je lze rozeznat podle hlasu.

Problém s cizími kočkami v baráku tu byl odjakživa. Nevím, kolik toho neautorizovaní strávníci snědí, ale včera ráno jsem se probudil a ze skříně (!) s vyžehlenými košilemi!!! (kecám, bydlí tam huňaté svetry) na mě vyjukla jistá pravidelná návštěvnice. Strašlivě jsem zařval, ona zdrhla, já šel po svých. Vrátil jsem se, repete. Posléze jsem zavřel a zabarikádoval skříň a aféru považoval za vyřešenou. Ne tak ona. V zájmu autenticity místo líčení posílám mail, který jsem byl nucen stvořit. I s překlepem, který je mi líto opravovat.

Date: 30.3.2008 4:18

> Subject: Lautr nová koťata!!! POMOC!!!!

Občas se mi v baráku vyskytuje cizí kočka. Dnes ráno to vypadalo, jako že vyštvala mé dvě kočky domácí a hodlá se usídlit natrvalo - pořád se vracela a opakovaně jsem ji vyhazoval ze skříně se svetry. Pak jsem tu skříň lstivě zavřel (snad v deset ráno), ale nenechala se odradit. Po obědě jsem odjel.

Příjezd v půl druhé v noci. Půlka obýváku rozházená. Zatímco jsem sprostě proklínal, ze skříně se ozval nářek. Nebudu to natahovat. Mám zřejmě na krku nejmíň dvě jednodenní koťata, zatím vypadají docela živě. Vygooglil jsem si ředěné Tatra mléko, jenže jsem nepřišel na způsob, jak do nich něco dostat; lapátko nemám, brčko či rozebraná propiska se nesetkaly s úspěchem, namočený prst taky ne. Každopádně touhle dobou skoro 20 hodin nic nejedla.

Nemám lepší nápad, než je vzít na chvíli ven, aby povyk nešťastných koťátek slyšelo co nejvíc tvorstva; rozhodně to rozštěkalo půlku vesnice. Teď jsem se zavřel a dělám, že tu nejsem - snad se stará nechá přesvědčit, ale moc nedoufám. Ráno zkusím koupit kapátko. Aby toho nebylo málo - v úterý nastupuju po patnácti letech podnikání do práce. Už se vidím, jak ve zkušební době místo práce krmím koťata...

Máš-li jakýkoliv nápad, čím můj postup vylepšit, prosím - piš nebo volej naprosto kdykoliv. Já budu zkoušet nějaké útulky, aby mi aspoň poradili a předvedli, jak se to vlastně dělá, ale ve čtyři ráno si přeci jen netroufám.

Konec mailu.

Zlatá Vave ho poslala na příslušná místa a ráno jsem během deseti minut měl tři telefonáty (dámy - díky). Mohl jsem jedině podat zprávy v zásadě uklidňující - koťata zmizela, nikde žádné mrtvolky. Když to teď popisuju, dochází mi, že možná byla celá situace pečlivě monitorována a okamžitě řešena, protože když jsem kotě - akustický maják vracel na místo, vypadalo to, že tam to druhé už není. Moc jsem po něm nepátral - částečně jsem si říkal, že mají-li potvůrky přežít ještě aspoň těch pár hodin, než otevřou obchody, potřebují maximum klidu a částečně se mi nechtělo najít mrtvolku, protože ticho bylo až podezřelé.

Závěrem dovolte, abych touto cestou poděkoval Vave, JaněBu, Štětince a Rputi za okamžitý zásah; Beda mail četla až po odvolání poplachu, přesto poslala evidentně užitečný odkaz. Mé upřímné díky patří rovněž za skvělou a korektní práci centrální distribuce, která promptně zareagovala nejenom na konstatování "jakmile se přestěhujeme, půjdeme do útulku a každé ze dvou dětí si vybere kočku", ale situaci nadále sledovala, a když se ukázalo, že své klienty neposlala v pravý čas, opět je stáhla, aby jim bylo možno poskytnout péči, která jim náleží.

Tuhle Plíhalovu znáte?

Člověk se narodí, je voňavej a čistej
Plínky se vyvaří a zbytek spraví olej
Proto je malej člověk sám sebou tak jistej
A Velký Ty si na něj nedovolej