Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
KOČKY: Máme doma Bobíka
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
V. Glover 30.11.2017 17:39Maričko, ty máš další zvířátko ! Jak je roztomilý koťátko. Snad si na sebe všichni zvyknou časem, někdy to trvá několik měsíců. |
|
E. Šusová 29.11.2017 22:03Re: Bobínku - ty to ještě úplně nevíš, ale To je táááák dobře, moc dobře, že si to takhle pěkně sedlo a užíváte se navzájem. Jak říkám, líp si vybrat nemohl a myslím, že vám to doma teď pěkně rozsvítil :-) . |
|
M. Crossette 29.11.2017 21:21Re: Milá Maričko, Děkuji za popis sžívání a jsem moc ráda, že to u tebe nakonec je (a byla i dříve)skvělá nekonfliktní parta. Snažíme se postupovat stejně, nic jiného se zatím dělat nedá, Woody nesmí mít pocit, že svým chování k Bobby "zlobí" (tedy pokud nadále zůstane jen u toho "syčení na dálku"). |
|
O. Joklová 29.11.2017 21:19Re: Marička má kocourka! prej - "chočila" - Dede, to je geniální, chechtám se tady jako blázen :-DDDDDDDDD |
|
|
M. Crossette 29.11.2017 21:16Re: Maričko, Hančo, však si asi umíš to místo vybavit, kde Bobík byl. A veselo teď u nás opravdu je - no hlavně nám, Bobík je tááák roztomilý :)) Ano, také nás nepřekvapilo, jak dobračka Rusty kotě přijala poměrně rychle, zato Woody si dává na čas a to jsme také nečekali. Rusty a Woody byly "jedna packa" do dvou dnů, přeci jen byly obě tenkrát jen odrostlejší koťata, rok od sebe. Teď už je Rusty 5 pryč a Woody už také minuly 4 roky. |
|
|
M. Crossette 29.11.2017 21:11Re: CD Moc děkuji! Být trpělivá se zvířaty (hlavně těmi, kteří jí potřebují) mi opravdu nedělá problém. Ale samozřejmě to jde snáze, když na to mám doma neomezený čas. |
|
|
M. Crossette 29.11.2017 21:04Re: Milá Maričko, Vave, děkuji a doufám, že máš pravdu s tím syčením. A také spoléhám na kladnou změnu, až půjde Bobík ven. Woody se venku často marně snaží vyprovokovat Rusty k honičce a málo kdy uspěje a když tak jen na chvilku. "Atomový Bobík" (s dovolením název přebrán od Bedy), by mohl klidně a určitě rád Rusty v honičkách zastoupit. Ale snad než na to "ven" dojde, situace "uvnitř" se ustálí. |
|
|
M. Crossette 29.11.2017 20:59Re: Marička má kocourka! Dede, děkuju. No mrňous mě nesmírně mile překvapil, jak rychle "zjihnul" a už takový zůstal :). Byla jsem připravená (po zkušenosti se Smoky) na mnohadenní vysedávání sama jen s kotětem v zavřeném pokoji. Když jsem před měsícem kotě ty dlouhé hodiny neslyšela, vlastně jsem si nebyla sama se sebou jistá, jestli mám být ráda nebo ne, že tu asi kotě není (no teď už jsem ráda a moc !). Rusty a Woody jsou tak skvělé kamarádky, že jsme se to báli narušit. A první dva dny, co Bobík přešel k nám na sebe holky opravdu syčely, čehož jsme se fakt lekly. Ňaštěstí to bylo jen v tom začátku. Ano, pokud máme opravdu Bobíka a ne Bobinku, bude to náš první kočičí kluk (i v dětství jsme měli kočičky). A oba si na to nemůžeme zatím zvyknout a stále když o kotěti mluvíme, časteji řekneme "she", než "he" :) |
|
|
K. Holubová 29.11.2017 19:50Re: Milá Maričko, Když k nám přišel zubožený Zrzínek, tak týdny se tu schovával kde to šlo. Šel se najíst a vyčůrat vykakat jen v noci když Melíšek I. spal, jinak byl stále v bezpečí nějakého toho rohu nebo někde pod postelí-za postelí..... Nechávala jsem mu čas. Když už konečně začal vylézat i za dne, tak jsem ho občas u jídla pohladila, byl zkroucený, shrbený, ve stresu..... nechala jsem mu čas. K ničemu jsem ho nenutila, nebrala jsem ho do náručí, jen jsem ho hladila a tiše na něj mluvila. Musel si na to přijít sám. Nakonec z něj byl takový mazel, že jsem tomu snad ani nevěřila. Když přišel Ríšánek, tak jsme byli v Maršově. Melíšek I. s tím problém neměl, Zrzínek taky ne dokud si mu Ríša nelehl na jeho kytičku. Když na to Zrzínek přišel, chlupy lítaly. To byl jediný konflikt. Ríša už nikdy na jeho kytičku nevlezl a Zrzínek byl schopen s ním spinkat stulený na křesílku než se odebral ke mně na kytičku. Je opuštěná. Občas na ní má hlavičku Melíšek II., ale že by tam byl ten rezatý kožíšek, to ne. Cecilku přijali bez problémů, Bělinku také. To spíš Cecil na ně vrčela, hučela a syčela. Ale oni jí brali jako kotě, hráli si s ní a byli v pohodě. Dneska se partička změnila - Melíška II. přijala Cecilka bez problémů, Damiána také a Lady si zjednala klídek sama - jen se koukla přísným okem a dali jí pokoj. Dneska si spolu pohrají, není žádný konflikt, Lady občas leží stulená s Damiánem i s Melíškem II. a pohoda. Je to o klidu, který se jim snažím dát. Oni vědí, že jsou doma ten domov je pro ně nejdůležitější. |
|
D. Ruščáková 29.11.2017 19:42Marička má kocourka! Páni, jeden chvíli nedává pozor a tady taková zpráva:)) Maričko,mrňous je kouzelnej a má v životě obrovskou kliku, že se schoval zrovna u vás A nepřekvapuje mě tvoje trpělivost, s jakou jsi ho nejdřív hledala a pak chočila:)) A jestli se nepletu, je to váš první kluk, ne? zatím jsi měla jen kočičí holky... takže zase bude něco nového:)) Jsem moc zvědavá, jak poroste - určitě dávej průběžně zprávy! :) |
|
Z. Vave 29.11.2017 18:09Milá Maričko, na článek jsem se těšila od chvíle, kdy jsem objevila Tvé nové album s Bobíkem. Kocourek je to překrásný a opravdu se nemohl zatoulat na lepší místo. Je moc fajn, že Rusty ho už přijala. Woody nejspíš trošku žárlí, ale věřím, že brzo taky najde k Bobikovi kladný vztah. Já bych viděla jako nadějné, že na něj není vyloženě agresivní, že jen syčí. To přejde a ano, venku to bude určitě lepší, ale teď je Bobík ještě malej prdlouš, ven nemůže. Těším se na další vyprávění a fotky. :) |
|
|
Z. Vave 29.11.2017 18:05Re: Jak píše Abytko, no jasně, Ty jsi na to kápla! :) Je to moc hezká představa. |
|
|
Z. Lída 29.11.2017 17:58CD vám přidělila opravdu krásného kocourka a věděla dobře proč. Asi málokdo má se zvířátky takovou trpělivost jako Ty Maričko. Tak ať se vztahy s kočičkama urovnají a všichni tři si užívají u vás své kočičí nebe :-) |
|
|
M. Crossette 29.11.2017 17:48Re: fotky jsem Bedo, také ještě jednou děkuji za spoustu komentářů ! Ano teď po večeři odcházíme do obýváku sledovat "Bobby Show". Dám tam tunel, poházím hračky a Bobby lítá jak splašená a Rusty se občas u i přidá. Když tam jsem i já, přijde i Woody, ale vše se zájmem sleduje buď z opěradla kanape, nebo z mého podnožníku, ale nepřidá se (a na "provokaci" od B. reaguje syčením). Jakmile odejdu, také obývák opustí, takže pokud chci, aby byla Woody nucená "alespoň se dívat na Bobíka", musím tam být s nimi. |
|
Z. Hanča 29.11.2017 17:46Maričko, to je ale novinka! Chudák kotě muselo být hodně vystrašené, že se vecpalo do takového mini místečka, ale ve chvíli, kdy jsi zaslechla jeho zamňoukání, se ukázalo, že to byl dobrý tah! Co dobrý - dokonce vynikající tah, protože teď už se bude mít skvěle! Vůbec mě nepřekvapuje, že právě dobračka Rusty se jako první s Bobíkem skamarádila, ale věřím tomu, že časem i Woody roztaje, a budou spolu dovádět všichni tři. Jéje, u vás teď musí být veselo! |
|
|
M. Crossette 29.11.2017 17:44Re: Milá Maričko, Nelino, děkuju. Ano je to o nervy. Já z toho Woodyna syčení (a občasné facky, když se B. odváží přihlížit)někdy mám křeče v žaludku a pálení žáhy. Ale kdybych se na W. zlobila, nebo na ní zařvala, určitě bych situaci nepomohla, ba znoršila ji, prodloužila. Podle ní tu ona byla dřív, B. se sem vetřel a jí to štve. Tak se drží co nejvíce venku a když přijde domů, ještě ve dveřácg se rozhlíží, jestli náhodou to prtě už není pryč. Bude si muset zvyknout. Teď co jsem sem znovu přišla, B. se přihnal, uložil se před klávesnici, hlavičku uložil na moji levou ruku,blaženě vrní a já opravuji snad každé druhé slovo :) Tak to je mi moc a moc líto, že se tví kočičáci porvali. Nebyla to nějaká přesměrovaná agrese? Jeden něco viděl třeba za oknem a druhý(hned vedle)ho nečekaně vylekal? Jako kdysi naše Dixie a Smoky. Trvalo hóódně dlouho, než se to jakžtakž urovnalo. Zkus je na čas oddělit, aby "na vzájemnou neshodu zapomněli" (takové to "co oči nevidí, srdce nebolí"). Já tenkrát také spala se Smoky odděleně a i před den se kočky pár dnů neviděly. Držím palce, protože znám, tak vím, co to obnáší. |
|
T. Zana 29.11.2017 17:14Re: Milá Maričko, Pěkně vám roste :-) |
|
Z. Nelina 29.11.2017 17:12Milá Maričko, měli byste sepsat příručku o socializaci nalezeného zvířátka, vědeckých je dost, ale takovouto lidskou. Vyzdvihnout tu trpělivost která je nutná a někdy hodně dlouhá. Čte se Tvé povídání jedna báseň, fotky a videa jen hladí, ale člověčí aktér v pozadí si občas nese nervy v uzlíčku, že? Něco o tom vím, když se soužití usadilo, ulehčilo se mi, po léta klid a najednou dva moji magoři se servali, tak začínám od začátku, nervy na pochodu. Ať se u vás daří! |
|
|
Z. Lika 29.11.2017 16:37Re: Jak píše Abyt, ty jsi na to přesně kápla! |
|
|
M. Crossette 29.11.2017 16:36Re: jsem se divila, Olčavičko děkujů :))) Jsme rádi, že Bobíka máme. A díky za komentáře. |
|
|
M. Crossette 29.11.2017 16:35Re: Hezký den, Díky Jitur, no trvalo to celý den, než jsem kotě konečně nasal. Já holt mám uši asi hodně "citlivé na mňoukání", protože jsem si prostě byla jistá, že mňouklo kotě. Kdyby byl Bobík prostě mňoukal déle, tak to šlo rychleji. Ale asi byl tak šíleně vystrašení, že raději byl zticha. |
|
|
M. Crossette 29.11.2017 16:31Re: Milá Maričko Děkuju Zano, no fakt jsme další kočku neplánovali, ale teď bychom už samozřejmě Bobíka nedali zanic :) |
|
|
M. Crossette 29.11.2017 16:30Re: Jak píše Děkuju Abyt, no teď už by se Bobby do té tvárnice nenapasoval. Stejně nechápeme, jak se tam dostal. Na druhé fotce, když si přestavíte tu odsunutou tvárnici danou zpět, tak ta mezera od sloupu je fakt malá. A myslím, že je nás tu hodně takových, které má CD na listině a kterým sv. František dokonce nadržuje :) |
|
|
M. Crossette 29.11.2017 16:26Re: Bobínku - ty to ještě úplně nevíš, ale Petro děkuju moc! Jo, Bobínek se tedy umí rozparádit, jen co je Pravda, už dávno lítá po celém domě a my musíme mít všude na chodbě rozsvíceno, abychom to mrně nezašlápli, jeden moment je tam, ten další úplně někde jinde, nebo primo za mojí nohou. Ale je to zlatíčko a mazel. |
|
|
M. Crossette 29.11.2017 16:23Re: Bílomour Liko, nestraš s tím macanem :) Ovšem teď už nejméně 2x tak velký a baští jak dospělá kočka, tak nevím, nevím. Rusty už Bobíka přijala, klidně baští se společného talíře (ten jim dám schválně, aby nemuseli cpát nosy do misky). Rusty zasyčí už jen když se na ní Bobby vrhne moc zhurta (skočí jí na hlavu a kouše uši), jinak už na posteli spí vedle sebe (u "kartáče" jako sbilžovadlo). Woody s malým zatím nechce nic mít. Možná až bude Bobby moci ven, tak se to zlepší. Ale s tím musíme počkat, až bude Bobby kastrovaný a očkovaný a dostatečně velký, aby se nemohl protáhnout plotem (nedejbůh k Trixie!) a uneslo ho pletivo kolem stromů (teď by po něm asi vyšplhal hladce jako veverky). |
|
|
M. Crossette 29.11.2017 16:17Re: Bobík/Bobinka Dalmi, díky ! Jo - uchýlit se :) Teď právě se mi Bobík vydrápal po nohavici před klávesnici a šťouchá tu do všeho, s čím se dá pohnout :)Nežně ho sundám, vyšplná sem znovu :) |
|
|
M. Crossette 29.11.2017 16:14Re: Milá Maričko, Jenny, děkuju, všem já si myslím to samé o vašem domově, kde se zvířata mají jako v bavlnce a láskou rozhodně nešetříš. |
|
|
M. Crossette 29.11.2017 16:12Re: Milá Maričko, YGO, ještě jednou děkuji za "sprchu" komentářů. Jak jsem níže napsala, Rusty je podle našeho mínění opravdu Manx právě pro to hopsání a Bobby je bobtail. Rusty měla jako kotě kratší ocásek, než má B., ale jak narostla a prodloužila se jí srst, tak už ocásek není vidět, má tam jen hrbol. Bohužel na vnitřních fotkách se Rusty děsně blbě fotí (navíc na tmavém koberci), takže na nich vypadá jako černá neforemná masa. Ale ona je fakt mohutná, zrovna včera jsem ji schválně zvážila a má 6.2 kg, oproti Bobby, který já trochu přes kilo (když jsme ho našli, neměl ani půl kila). |
|
|
M. Crossette 29.11.2017 16:05Re: To je Díky Blážo ! |
|
|
M. Crossette 29.11.2017 16:05Re: Ano Maw, my si myslíme, že Rusty je Manx, žádná jiná kočka co jsme měli takhle nehopsala jako králík. Tedy ona normálně chodí, ale když se rozeběhne, tak "peláší jako králík". U kočky je to komické, ale roztomilé. Jo take si samozřejmě myslím, že ke kočce ocásek patří, ale souhlasím s p.H. že kočkám velice sluší i mini ocásky. Jak je teď Bobík ještě kotě a ten kraťoučký ocásek se mu při radosti na zadečku jen kmitá, člověk se musí smát. |
