Kůrnik šopa, tak jak já mám této ženské říkat? Furt nemůžu dojít na to správné oslovení a nikdo mi dobře neporadí. Domácí psina jí říká Panička - ale copak pro mě je někdo pánem? U koček je "já pán ty pán" a mě teda nikdo pane neříká, tak proč bych měl já?! Pcháááá - ten den ještě nenastal.

No ale jak jí mám říkat - přece nebudu furt mluvit o Ženské, co ji mám nasáčkovanou v bytě. Musím něco vymyslet.

Tak mohla by být Bytná - koneckonců, jsem u ní v nájmu už přes rok a vypadá to, že ještě nějakou dobu pobudu. No jo, ale bytná, bytná, v poslední době to vypadá, že spíš já jsem bytný - koneckonců jsem pořádný kocour (ehm skorokocour), který má vše v merku a jsem furt doma, narozdíl od ní, která pořád někde lítá. Kdyby mě nebylo, tak by ten barák blechy roznesly (nooo - když jsi k nám přišel, tak ty blechy nesly tebe - takže pokud by nám měly roznést barák, bylo by to jenom tvojí zásluhou). Taky je mizerná hospodyně - kdybych jí neprošmejdil každou škvírku, tak by tam bylo prachu jak na Sahaře. Jo - o stožkách prádla ve skříni si taky můžete nechat zdát - párkrát do týdne ji je překontroluju a přerovnám, jinak nevím nevím (Pane bože, ty to vidíš! Ještě že jsem tak klidná žena, jinak bych toho pruhatého zerzavce přetrhla na tři kusy.). A to nemluvím o instalatérských pracech - tekoucí vodu mám pod kontrolou já. Takže Bytná není to pravé.

Tak třebas Kuchařka - jenomže, jaká kuchařka, vždyť pro nás, hlavní strávníky, skoro nikdy nevaří. Psové nasype granule, želvě sušené ryby a hrst pampelišek a mně, mně prosím kydne do misky trochu konzervy - a tváří se u toho, jako by nám dávala manu nebeskou. Tak ona bude spíš jen Výdejkyně průmyslové potravy - ale to je na oslovování dost dlouhé. (Tak ty si budeš stěžovat, že nevařím! Zrovna ty, který o vařené maso ani nestojí - a komu dávám vždycky bokem syrový řízek, nasekaný na jemné kousíčky, aby ses ani s kousáním nemusel moc namáhat? Hááá! A komu odkrajují z kuřátka ta nejjemnější masíčka, aby o tom ostatní nevěděli? Hááá! A kvůli komu se vzdávám filátka z pangase? Háááá! Moc mě neštvi, nebo budeš mít po ptáčkách - španělských!)

Jo už vím, mohl bych jí říkat Hýzlbabka - k věku babky se už kvapem blíží (Coooo?!) a je fakt, že v záchodku se mi taky pořád hrabe - jenže, co si budeme povídat, nejde jí to, nejde. Vždycky mi v tom kočkolitu udělá takový binec, že to po ní musím dalších deset minut zase upravovat. Na druhou stranu, umí to líp než ta mladá baba, co u nás taky bydli, která to jenom pošmrcá po povrchu a nejde do hloubky - starší Hýzlbabka (Ještě jednou mi tak řekneš a zbalíš si svých pět švestek a jdeš z domu!) mi to pořádně proorá, takže se mi v tom lépe hrabká tlapičkama.

Taky bych jí mohl říkat Bičiště - to ta mladší donesla takový príma prut s bambulkou na konci a říká tomu drezúrní bič - a že to nepotřebuje a tak mám z toho hračku. Ta stařka (Jaká stařka!!! se mě zdá...) s ním šmrncá po zemi a ve vzduchu a já ten střapec na konci lovím a až ho ulovím, tak ho ulížu k smrti (no, však ten bič by se už na přehlídku použít nedal) - on totiž moc hezky voní po nějakých velkých a silných zvířatech, něco jako já. (Jsou to koně a vůbec nejsou něco jako ty, milý hochu! Dostat se jím pod kopyta, ti by ti natrhli... t ... kůži.) Jenže zase - to její šmrncání není jako šmrncání od toho největšího dvounožce, ten to umí mnohem líp, takže i přemety metám - čestný titul Bičiště si zaslouží spíš on.

Tak bych jí mohl říkat Myčka - furt něco umývá - umyvadlo, záchod, naše misky. Já to po ní vždycky překontroluju - hlavně umyvadlo a záchod - aby to neodbyla. To víte, hygiena musí být. Misku překontroluju taky, ale tam nehledám chyby v čistotě, spíš hledám, jestli je něco v ní. Jo Myčka je dobrá (To teda není, s myčkou na mě nechoď! Nebo se toho slova opravdu chytnu a budu mýt tebe - stejnak tomu sám moc nedáš a čumáček jsem tě ještě ani šmrdlat tlapkama neviděla).

No - a co Chovačka? Je to sice činnost, které se oddává hlavně večer před spaním a nad ránem, ale když se to vezme kolem a kolem, co by Chovačka není tak špatná. Já si na ni hezky lehnu (teda nejprve si ji podupu, ať to mám pohodlné) a ona mě hladí a drbe a utírá nos a hubičku - ono mě z nich kape blahem - a podpírá hlavu a je nám příjemně. Jó Chovačka by možná šlo.

Ale ona je taky Dveřnice - a to velice zodpovědná. Když potřebuju nutně zkontrolovat cvrkot na ulici, tak zaškrabkám na balkonové dveře a ona mi ochotně (chachacha) otevře - i v noci. Je lepší než Brano zavírá samo (;o)). Ale zase - už párkrát se jí stalo, že pořádně neprohlídla balkon a zavřela mě tam - jednou jsem tam mrzl skoro celou noc! (Mrzl?!! Když bylo +18 °C, ležel na vypolstrované židli a nebyl tam dýl jak půl hodiny? Jestli ty nejsi nějaký útlocitný, pruhovaný brachu.)

Tak já vám fakt nevím, jak té osobě, která má tu kliku, že jsem přijal její střechu za svou, budu říkat. Kam se mám obrátit pro radu? (Zkus to na lampárně, kecálku).

Váš kocour Zikmund (a v závorkách Vaše YGA)

Další fotky najdete zde