19.1.2022 | Svátek má Doubravka


KOČKY: Kočka není pes aneb jak jsme ke kočičákům přišli (3)

22.11.2007

Na přepravku v chodbě s odporem koukala Anka i Mikeš a když jsem z ní vylovila malé černé nic, Mikeš zasyčel a začal vrčet. Anka to pochopila tak, že má Mikeška bránit a na Bertíka se zamračila, Bertík se nedal a zasyčel na Anku. Vave - Bertík v košíčku

S úžasem jsem sledovala, jak se domácí zvířata semkla, fenka a kocourek, a bok po boku nedůvěřivě sledovala malého kočičího klučinu, jak se rozhlíží po svém novém domově. Když jsem hladila Bertíka, Mikešek mě pak nedůtklivě očuchával a nenechal se pohladit, ba otáčel se ke mně zády a na pusinky jsem musela na několik dnů zapomenout.

Po svých visutých cestách sledoval každý pohyb vetřelce, asi jako sledovali horní chlapci pohyb žandárov v údolích. Skoro dva dny trvalo napětí, dva dny si hrál Mikeš na uraženého domácího pána a nechtěl o Bertíkovi ani slyšet, mimo dvou tří krátkých výpadků z role, kdy se s ním chvíli honil a hrál si.

Chování domácích mě opravdu překvapilo, najednou byli k sobě těsně natisknuti v posteli, a ačkoli dřív za dveřmi koupelny na mě čekávala jen Anka, teď tam seděl po jejím boku i Mikešek. Atmosféra byla silně napjatá, ale malý Bertík si dokázal poradit. Nejdřív si vybral za svého dvounožce přednostu. 

Bertík si k němu lehal a koukal na něj a předl mu a tak si získal přednostovo srdce. A k tomu návdavkem získal i ruce, které ho ochotně drbou a přenášejí, naklepávají mu polštářky, hájí ho a rozmazlují. Potom se Bertík s vědomím, že má krytý týl, vydal cestou přes sedačku na psí deku a nebojácně si lehnul vedle Anky. Ta ho chvíli podloubávala čumákem a pak provedla svůj obvyklý přijímací rituál, umyla Bertíkovi prdýlku a tím ho přijala do rodiny. Vave - Bertík na zeleném polštáři

Mikešek byl ve střehu déle, vrčel na Bertíka skoro dva dny, ale pak přirozená hravost a druhová příbuznost zvítězila a kocourci utvořili hebké bratrstvo, které vyvádí svým řáděním Anku z míry. Jakmile se kočičáci pustí do pranice a vypísknou, už je u nich Anka a kouká, kdo komu ubližuje. Jakmile vidí kočičí honičku, pustí se za kocourky a snaží se je uklidnit, přičemž mírně nadržuje Mikešovi, přece jen je domácí déle.

Důsledkem této psí péče se kocourci naučili prát se zcela potichu a také v místech, kam Anka nemůže. Když k nim přiběhne a přetrhne jejich hraní praní, ukryjí se hbitě a pak opatrně vystrkují hlavičky, jestli už jejich přísná vychovatelka zmizela do svého pelechu, a když ano, mrknou na sebe a začnou se zase lovit. 

Baví mě sledovat, jak jsou kocourci jiní. Mikešek je hedvábná proužkatá něha. Bertík je čertík a koumák a pochodující hlad. Mikešek sedí na parapetu a sleduje, jak se větvičky kývají ve větru, pozoruje běžící stíny a krmící se sýkorky a skládá kočičí haiku. Bertík sedí na parapetu, vyskakuje na šňůrku od žaluzií, loví ji, houpe se na ni a brnká na vodící strunu.

Mikešek si stanovil roh kuchyňského stolu jako sběrné místo pro mazlení, Bertík jako odraziště k přeskoku na linku. Tam Mikeš za celou dobu ještě nebyl, zato Bertíka sundáváme z linky několikrát denně. Bertík je mnohem ukecanější než Mikešek, který často mňouká tichounce až bezhlese. Ačkoli mluvit umí také a jak! Vave - kocourci stolují

Když se u nás objevil Bertík, žasla jsem nad tím, jak bohatou škálou zvuků Mikeš oplývá: syčel, brčel, bručel, huhlal, mňoukal a žbrblal, a to jak po straně, tak i přímo mně do očí. Mikešek má drápky stále zatažené, ale Bertík ještě ne pokaždé, stále v něm přetrvává nutná ostražitost z dob, kdy byl odkázán sám na sebe. Mikeš je zase drápavější na věci, zkouší to všude a zatím ignoruje šplhadlo i drápadlo v podobě provázkové rohožky přidělané na stěně.

A Bertík je kašpárek tančící v obýváku na skleněném stole. Ale kočičí trávu milují oba stejně a podupou ji a uválí během pár minut, když dostanou novou. A oba kočičí kluci mají stejnou hebkost a něžnost a oba krásně hlasitě předou. I potmě je vnímám, cítím jak se tiše přibližují tmou a pak lehce zalehnou do důlku na mé dece.

Když máte doma psa, naučíte se chodit ven i za tmy a v počasí, kterému se bůhvíproč říká psí; pokud vím, žádný pes by si takovou slotu za své oblíbené počasí nevybral. Když máte doma kočku, naučíte se sdílet život s bytostí, která je jiná než vy.

Zjistíte velmi rychle že vaše, případně architektovy představy o uspořádání prostoru a předmětů v něm se zcela, ale naprosto zásadně liší s představou kočičí. A taky zjistíte, že nikdy nejste sami a že nikdy nepřicházíte do prázdného bytu, ať už máte psa nebo kočku. Vave - kocourci v kočárku

Kočka není pes. A to je moc dobře. Pouto, které nás váže se psem, je naprosto výjimečné prolnutí duší dvou druhů, jenž se utvářelo během miliónů nocí, kdy člověk seděl pod nebem s hvězdami ještě bezejmennými a jeho společníkem a ochráncem před nočním strachem byl jen oheň a pes.

Soužití člověka a kočky muselo vzniknout z touhy po kráse a také z touhy rozluštit skrytá tajemství. Pomáhá nám pochopit, že mnohé důležité zůstává navždy skryto pod povrchem, a rovněž nám pomáhá dojít k poznání, že člověk není pánem nad zvířaty, ale může se stát jejich rovnocenným společníkem.

Pro psa i kočku platí v nejvyšší míře, že člověk je navždy odpovědný za to, co k sobě připoutal. Ze všech živočišných druhů jsme si již před dávnými věky za své nejbližší přátele vybrali právě je, a oni nám vyšli vstříc a vybrali si zase nás. Přizpůsobili se a přizpůsobují se našemu životu a námi měněným podmínkám natolik, že teď jim to musíme vracet, musíme se stát pokornými pozorovateli jejich světů a snažit se je pochopit a umožnit jim ve světě našem žít co nejlépe.

Možná, když se nám to podaří u těchto našich nejbližších společníků jiného druhu, naučíme se lépe chápat a lépe vycházet i se všehomírem, jehož jsme nepatrnou součástí.

Vave - kočičí srdíčko

Alena Zemanová (Vave)


Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!






KONTAKT na Liku z redakce Zvířetníku je zde více...
ARCHIV ZVÍŘETNÍKU od února 2010 do prosince 2013 najdete na stránkách Dagmar Ruščákové DeDeník
HLEDÁTE POMOC PRO NALEZENOU VEVERKU?
Vše potřebné zjistíte zde...
Víte, jak správně psát - a to nejen na Zvířetník? Podívejte se do Nápovědníku !