Aron

Že je lidská bezohlednost a hloupost nekonečná, o tom se přesvědčil i tenhle nádherný kocourek. Jednoho dne jej přivezli příbuzní zemřelé majitelky s tím, že se o něj nemůžou postarat a že dosavadní opatrovník na kocourka kašlal. Že se pro tento krok odhodlali až po několika měsících by jim člověk snad i prominul, ovšem co jim nemůžeme prominout je to, že kocourek strádal nejen po citové stránce ale i po fyzické. Bílý kožíšek tohohle kamarádského mazlíka byl zanedbaný a tak jsme se rozhodli jej ostříhat. A tady náš příběh vlastně začíná. 

Vzala jsem Aronka pod zadečkem a hrudníkem a dala si ho na klín. Celou dobu strašně syčel. To, že je chudák jen kostra potažená kůží jsem zjistila hned, a po důkladné kontrole nám bylo i jasné, proč tolik syčel. U konečníku jsme našli otevřenou, silně zhnisanou ránu o velikosti 3x3cm a hlubokou cca 1cm. Po vyčištění bylo zjištěno, že má kocourek ustřižený konečník i se svěrači. Jak jsme zjistili dotazem u náhradního opatrovníka, byl Aronek před několika měsíci na stříhání a skrz dveře byl slyšet strašný nářek. Podle všeho se paní "kadeřnice" netrefila a kocourka střihla, dle veterináře, který byl tímto necitlivým zásahem dost překvapen, tomu odpovídá i tvar rány, nehledě na to, že má jizvu od nůžek i na krku.

Bohužel opatrovníka nenapadlo navštívit veterináře a tak žil Aron s tímto zraněním celé čtyři měsíce. Je s podivem, že nedošlo k otravě či ještě většímu poškození. Je jasné, že nikoho nezajímalo proč Aronek hubne (jedl velmi málo) a ztrácí se před očima. Nejspíš si mysleli, že to co nejdřív zabalí a nebude už překážet. Ale to se přepočítali, protože Aronek je velký bojovník.

Hned druhý den po přijetí do útulku podstoupil kocourek operaci. Pro něho velmi náročnou, protože jeho fyzická kondice je opravdu dost špatná, ale bylo to buď a nebo. A tak to pan veterinář riskl a budiž mu za to dík. Po tříhodinové operaci a šetrné anestezii se Aron naštěstí v pořádku probral. Ránu už má krásně zašitou, ale je otázka, zda bude moci chodit na záchod bez nějakého velkého utrpení. Pravděpodobně bude muset absolvovat ještě další chirurgický zákrok.

Nyní po dobu nejméně 7 - 10 dnů nesmí nic jíst a je odkázán pouze na infuze vitamínů a minerálů. A tak každý den podstupuje nejen infuze, ale i ošetření rány laserem a injekce ATB. Což je v jeho stavu dost riskantní a my jen doufáme, že tohle všechno trápení ustojí a bude zase v pořádku. V současné době je v domácím depozitu u jedné členky našeho sdružení, kde se o něj může nepřetržitě někdo starat a vozit ho denně na ošetření.

Kába

Stříbrná kočička k nám byla dovezena spolu s koťaty kterým nebyl více jak měsíc. Je kost a kůže, srst má silně zanedbanou, ale je to neuvěřitelně pohodová a milá bytůstka. Už od začátku má problémy s jídlem, jí málo a pouze granule. V poslední době se k potížím s jídlem přidal i problém kůží a močovým měchýřem. Jednoho dne se kočička rozvalila na podlaze a začala samovolně čůrat a kakat.

To mě strašně vylekalo, celou jsem jí prohlédla a na bříšku nahmatala bouličku. Než jsem se s kočičkou dostala na veterinární pohotovost do Ústí nad Labem, nabyla boule obřích rozměrů. Cesta nám totiž trvala strašně dlouho, protože se nejdřív musel sehnat odvoz a následně obvolat několik veterin a zjistit, že pohotovost na mobilu funguje jen sporadicky a díky tomu jsme ztratili další hodinu času.

Nakonec nás přijala veterina v Ústí, kam jsme stejně dorazili o hodinu později, protože jsme píchli (v půl jedenácté v noci, dvě baby s kočkou na neosvětlené silnici ). No prostě, když se něco nedaří, tak pořádně. Na sonu se zjistilo, že má Kába plný močový měchýř a není schopna se normálně vyčůrat. Byla odebrána krev na testy ledvin (negativní), kočička potom dostala dva klystýry (podezření na plné tlusté střevo utlačující močové cesty), ale ani to nepomohlo. Sice se tlusté střevo trošku uvolnilo, ale kočička na záchod nešla. Tak jí paní doktorka měchýř vymačkala, napíchala injekce, přidala pár rad, neúčtovala si za práci, za což jí moc děkujeme a po dvou hodinách strávených v ordinaci jsme opět vyrazili k domovu.

Cestou zpět jsme sice nepíchli, ale zato nějaký blb vysypal na silnici půlku náklaďáku uhlí. Naštěstí jsme projeli bez úhony (víc jak jednu rezervu v autě člověk určitě nemá) a ve tři ráno dorazili domů. Další den byla odebrána krev na testy na FELV (negativní) a udělán rentgen na průchodnost střev (negativní). Nikde nic. Kába se tváří, že se nic neděje, není apatická, nemá teplotu ani jí neteče z očí nebo nosu. Jen nechodí na malou a stále špatně jí.

Člověk si říká, že jí nechá v klidu, ale to bohužel nejde. Musí se zjistit, proč nemůže vykonávat potřebu, nehledě na to, že se měchýř neustále plní a mechanické vymačkávání jde čím dál hůř. Takže milou Kabušku čeká další vyšetření, jestli není uskřípnutý nějaký nervík či něco jiného. S tím už nám náš pan veterinář bohužel moc nepomůže, neb je hlavně přes kravičky a ostatní hospodářská zvířata. Budeme zase muset jezdit desítky kilometrů na větší veterinu, kde nám snad pomůžou.

A jak to tak vidím, připojíme si pro jistotu za auto vozík s rezervami, neb člověk nikdy neví. Zatím dostává Kabuška speciální pasty a konzervy na rekonvalescenci, aby aspoň trošku nabrala a získala sílu. Sice je přijímá s velkým odporem a pouze stříkačkou, ale každá spolknutá kapka je pro nás krokem vpřed.

Tímto bychom rádi poprosili o pomoc. Operace i následné léčení Aronka včetně podávání umělé výživy je pro náš útulek, kde je momentálně téměř 100 kočiček, velmi nákladnou finanční záležitostí. Stejně tak vyšetření a léčení Kabušky.

Prosíme, pokud vás jejich osud oslovil, pomozte jakoukoli finanční částkou, či nákupem silikonového steliva které musí Aronek používat, aby se zamezilo případné infekci.

Finanční příspěvek lze odečíst z daňového základu. Potvrzení o daru na požádání vystavíme. Naše číslo účtu: 163909972/0600 GE Money Bank , var. symbol 66124913.

Jménem kocourka Aronka, kočičky Kabušky i všech ostatních, moc děkujeme.