KOČKY: Jak jsme málem prošvihly Krabicééé
Bezulka foto: Sharka, Neviditelný pes
Já: Holčičky-kočičky, vy letos nechcete psát Klukovi?
Všech 6: To už je čas? Ještě nepadá to bílý a studený... si to musíme rozmyslet...
Noriska: Ti to pošeptám: Já bych chtěla grilovaný kůře... vlažňoučký, bez kůže a kostí...
Pidikočka: Chci krabici!
Já: Už zase?
Pidikočka: Nutně ji potřebuju!
Če-čen: Já bych chtěla korkovej špunt, na hokej... a klouzavou deku.
Bezulka: Dia mlsky...
Cecilka: Drbací roh na záda, jak se přidělává na futra.
Já: Jo, proto pořád sundavám z koupelnových futer chlupy!
Nenelka: Art,gríít chrr, wruuu! (lehací lžičku)
Já: To jste skromný kočičky moje... to bude mít Kluk radost, že to za něj zvládnu obstarat.
Noriska: A tam za tou Duhou, taky dostanou dárečky?
Nenelka: Hrrt!
Cecilka: Kolik let už ti říkám, že sprosťárny nepřekládám? A náhodou, mě by to taky zajímalo, protože je dobrý to vědět.
Bezulka: A je tam jídlo?
Já: Možná je pro některé dárek už samotný pobyt za tím mostem z Duhy. Dostali věčné mládí, nic je nebolí, všeho hojnost... jen doufám, že tam za váma jednou budu moct taky přijít... a že mne poznáte...
Noriska: Půjdeme spolu, já bych se tam bez tebe bála..
Cecilka: Musíš tam bejt, kdo by mně drbal?
Pidikočka: Budeš se mnou bydlet v krabici!
Nenelka: Arrarraaaa! Pretch!
Cecilka: Prej ti to nezávidí, to spolubydlení..
Já: Rozkašlala jsem se... Ta představa...
Bezulka: Jak je to s tím jídlem?
Já: Tam budeš moct všechno, i to,co ti teď nedávám.
Če-čen: A poví nám tam Pitinka tu pohádku o želvinách?
Já: Určitě... taky bych ji chtěla slyšet...
Cecilka: Napíšu Klukovi na okno, aby se šetřil, že k nám letos nemusí...
Pidikočka: Se těš, jestli nedostanu krabici!
Já: Já?
Pidikočka: Cecila!
Noriska: Napíšu, že chci ticho a žádný petardy a blesky! Já se toho moc bojím!
Če-čen: Já taky, když tu není Pitinka.
Nenelka: Hrííít prrr,frt aríí!
Cecilka: Prej ti to podepíše... a já taky...
Já: Na který okno? Taky to podepíšu!
Noriska: Přiloudala se přitulit a upřeně mi kouká do obličeje. Napíšeš to Klukovi i na papír? Aby to přečetl, já škrábu... budeme ti diktovat...
Já zapisovatel:
Prosinec 2024
Milý Kluku, zdraví Tě nás 6 z Pernikovic!
Když ocasatá hvězda zvěstovala Tvoje narození, lidi užasle zírali a bylo ticho... Mohl bys, prosím Tě, zařídit, aby lidstvo přestalo Tvoje narození slavit práskáním, ránama, hlukem a ohněm? Aby nedělalo totéž poslední ani první den v roce? Jako malé miminko jsi taky chtěl v klidu spinkat a neplakat hrůzou, nemít srdce v krku a strach, nechtěl jsi mít bolavý uši...
My se toho bojíme. Nutí nás to utíkat daleko a pak se neumíme vrátit a někteří z nás tou hrůzou raději běží za Duhový most. Mohl bys nějak říct lidem, že by to od nich byl docela hezkej dárek pro nás zvířátka?
Letos k nám nemusíš, mamínka nám všechno opatří, slíbila to!
A přejeme Ti všechno nejlepší k narozeninám!
Tvých 6 v.p. (vlastní packou)
Pidikočka: A krabici, Kluku, moc Tě prosím!