Neviditelný pes

První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Lidové noviny

19.4.2024 | Svátek má Rostislav

Diskuse k článku

KOČKY: Jak jsem získal alias

Máte taky svoje alias? Já už jo. Heč. Od té doby, co si pamatuju, jmenuju se Jarmil. Teda vlastně Jája. Já, velký Jája. Všichni se s tím smířili a většinou mi tak i říkali. Pod tímto jménem jsem se stal zveřejňovaným. A najednou je všecko jinak.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

JoVo 7.2.2010 20:10

R O Z V E R N Í Č E K .

*** Ve dvacátých letech jede skupina cestujících vlakem v jednom kupé. A mezi nimi sedí mladý vzdělaný polský Žid. Cesta je dlouhá a tak, aby jim čas rychleji utíkal, baví se o slavných osobnostech. Začnou Einsteinem. „To je Žid!,“ vykřikne mladý polský Žid. Po chvíli přejdou na Freuda. „To je Žid!,“ zas vykřikne ten mladý polský Žid. Pak se baví o Kolumbovi. "Pokřtěnej Žid!,“ zas vykřikne ten mladý polský Žid. Jedna pani už to jeho vykřikování nemůže vydržet a povzdechne si: „Ježíš Marjá Josefe...“ „Taky Židi!“ ***

**Vinšuju všem přítomným hezký, klidný večer. Pěkně se vyspinkejte.**

Jakub S. 7.2.2010 21:44

Re: R O Z V E R N Í Č E K .

No ale to je pak těžký... jeden jim to nemůže porád mlátit do hlavy. Von každej gój taky za to nemůže, že je gój, ne?

JoVo 7.2.2010 22:43

Re: R O Z V E R N Í Č E K .

Svatá pravda, Jakube. A koukni se vedle na Náš zvířetník. YGA tam má také velmi hezký vtípek

pod Rozverníčkem.

Jakub S. 7.2.2010 23:57

Re: R O Z V E R N Í Č E K .

Rozkaz!

Velká kočka 7.2.2010 19:12

Co s tím co bylo?

Jakube, Katolíno a další diskutující, jak jste si tu kdesi povídali o Rusalce a jiných operách tak shodou okolností jsem před pár dny při mém neustálém přehrabávání věcí v domku přišla na bednu plnou oper ale nemyslím desky nebo pásky, jde o knihy oper v notách. Můj manžel kromě jiného také vystudoval konservatoř u pana Konstantina (jestli se nepletu) a zpíval tak dlouho dokud si výpary jedovatých anilinových barev na jevišti nezničil hlasivky. Tím ztratil jistotu a přestal zpívat. Ale tady se pak pár let před svou smrtí vrátil ke zpěvu, dokonce si bral hodiny u operního zpěváka italského původu Enzo Florimo. Můj muž byl scénograf a poznal svého učitele ve zdejší opeře a taky v inscenaci Šumaře na střeše. A tak si pořídil ty knihy oper a elektronické piano a zpíval a zpíval. Miloval hudbu a vlastně to zpíván ímoc postrádal. Ale zpíval jen když byl sám, já ho slyšela když jsem se znenadání odněkud vrátila domů. Měl teplý příjemný bas. Stýská se mi po něm a jeho hlase.

Taky se v tu dobu začal učit italsky a v té bedně byly slovníky nejen italsko-české ale taky německo- české. A najednou držím v ruce malinký slovník se zničeným obalem z roku 1915 od nakladatelství J.Lorenz, Třebíč vydaného na památku tvůrce slovníku pana Jana Štěpána žijícího 1858 - 1914, který působil jako c.k.ředitel státního vyššího gymnásia v Třebíči na Moravě. Pochopitelně je slovník psán Schwabacher, snad to píši správně. Musel to být slovník manželových rodičů, či spíš prarodičů. Taková zvláštní věc, sedím tu ve Švédsku a v ruce držím knížečku dýchající minulostí a představuji si manželovy předky. Miluji věci které jsou dotýkané, používané a opotřebované a které mi dávají možnost fantasírovat o lidech a jejich životech, tolik jiných než je život můj. Dnes si něčeho takového málokdo váží, věci které pro někoho tolik znamenaly se zkasírují a vyhazují jako by naše minulost neměla cenu. Vím život jde dál, ale trochu se na chvíli zastavit a zamyslet neuškodí. Můžeme se tak něco naučit.

baty 7.2.2010 20:00

Re: Co s tím co bylo?

to je krásný příběh, o panu manželovi i o té knižečce, mávám na sever!

YGA 7.2.2010 21:36

Re: Co s tím co bylo?

Ó Velká kočko - to je úžasné - tady se povídá o operách poslouchaných i zpívaných a ty si je můžeš přečíst i s notami! A tvůj muž musel být renesanční člověk - ovšem ty taky! Dodatečně před vámi smekám.

Přiznávám - nejsem sběratel starých věcí, ty jdou tak trošku mimo mě (mé sestry - hlavně ta prostřední - jsou na ně zatíženy), ale sbírám vzpomínky a ukládám si je v sobě - jsem na ně lakomá jako Harpagon a každou chvíli se jimi probírám a kontroluji, zda se mi někam neztrácejí (ehm - včera jsem v rádiu poslouchala Neumannovi vzpomínky, mezi jinými i na tuto roli "Kde jste, mé penízky", v mém podání "Kde jste, mé vzpomínky") . A ještě miluju staré knížky - nemyslím tím starožitnosti typu prvního vydání Bible kralické (i když by bylo krásné, kdybych ji měla ), ale myslím tím třebas knížky po taťkovi, který si kupoval rodokapsy, nebo vyřazené knížky z knihovny. Anebo pohádkové knížky našeho dětství - očtené, semtam vybavení vlastní ilustrací a bez rožků (coby dítko jsem rožky listů ojídala - i ten textilní cancour přede mnou neobstál - dá se říct, že jsem knížky přímo žrala - doslova i přeneseně -chichich).

Jakub S. 7.2.2010 21:57

Re: Co s tím co bylo?

No: dotýkané věci - no prosím, zase něco, co by mě nenapadlo! Já dobře vím, co ve vás všech mám - studeně ziskuchtivě vás využívám, po leninsku řečeno přímo vás vykořisťuju. Slůvka, spojení, novotvary (nezhoubné - to je takový překladatelský oříšek...), nová spojení... staré knihy, objevené po třeba dvou generacích - ošouchané, špinavé, s vpiskama či podpisem... s věnováním... dávných lidí dávným lidem... a tak se někdo toho závazku, toho pocitu táhnout to dál (děkuju, ČRo Brno - teď jste mi to dodali!) chopí. A v antikvariátu jsem kdysi zakoupil jednoho Bezruče - a pak v něm objevil spoustu vpisků oprav, změn psaných p ř í m o j í m ! A já si tím můžu, jenom já, listovat... a vybavuju si, jak tři slečny Sinderhaufovy se snažily kdysi na korzu upoutat pozornost pana oficiála Vaška... marně, marně... no, jeho srdce patřilo Labutince. Co vy víte. U všeho jsem byl...

Velká kočka 7.2.2010 16:26

Omluva pro nic za nic

Poslušně hlásím že jsem na živu, že nejsem polámaná, že mi pes neutekl a že mi kočičky brání ve psaní, tedy hlavně je to Daisy která má literární ambice. Jinak stíhám čím dál méně až vlastně nic nestíhám. Tímto prosím o vaši shovívavost a porozumění. :o)) :o)) :o))

Palce držím průběžně ale asi přesně nevím komu a také oslavuji mě momentálně neznámé.

Snad někdy stihnu vše dočíst.

....se tedy mějte dobře při končící neděli. :o)) :o)) :o))

zana 7.2.2010 17:10

Re: Omluva pro nic za nic

Ty taky a opatruj se.

YGA 7.2.2010 18:42

Re: Omluva pro nic za nic

Milá Velká Kočko - jsem ráda, že jsi se ozvala. A že se vlastně nic neděje, protože je všecko v pořádku - což je velmi důležité. Držím palce, ať ti kosti drží pohromadě, ať Garyk nehoudiní a ať tě kočičí princezny drží při dobré náladě. Papapá

Jakub S. 7.2.2010 21:42

Re: Omluva pro nic za nic

Ale pohov, dyť hlavně že o tvé zajímavé domácnosti víme, že žije!

Xerxová 7.2.2010 14:43

Betí týdeníček

právě vyšel

Jakub S. 7.2.2010 13:46

Děcka, teď jsem posílal na svůj nedokonalý adresář

- svůj rychlý převod té zprávy o pohřbu v Tennessee, co v noci posílal Jirka Švehla. každý není povinen ovládat fremde Zungen - a já zas jsem už v mládí říkal Fremde Zungen, das ist majne! Kdyby to nikdo nedostal, tudíž nefiguroval v mém atresbúchu, dejte vědět, i kdybyste třeba o překlad nestáli! Aspoň kvůli kompletaci, nespa? Savana, sajtno.