(O původu Čertíka si přečtete zde)

Další nespornou výhodou chovu kocoura v bytě je, že:

• manžel může chodit na noční, v posteli hřeje kocour;
• vytírat v růžku za nábytkem se nemusí, kocourek vytře sám;
• klepat řízky je zbytečné, kocourek je většinou shodí na zem a tím jsou naklepány ažaž;
• zatahovat závěsy je taky nanic, protože při prvním výskoku je kočičák stejně shrne;
• květinová výzdoba na oknech se co chvíli mění, aby měl kocour vždy dobrý výhled;
• žehlení je hračkou, když se Čertík vyspí na čerstvě vypraném prádle;
• samotné praní je drobet rizikové (obzvlášť tmavé prádlo), protože kocour občas chrupe i v pračce;
• stlaní postelí (hlavně dětiček) musíme věnovat zvláštní pozornost, abychom ďáblíka nezahodili spolu s ostatními plyšáky, mezi kterými je maskovaný;
• utírat prach na nepřístupných místech a hlavně na vysokých skříních není nutné, jen občas sundat kocoura, který zapomněl, kudy tam vlezl;
• háčkovat ubrusy je pro nekočkové rodiny neboť náš kocourek vytvoří krajkový ubrus i z igelitu;
• návštěva u tchyně se musí zkrátit, protože doma čeká nový člen rodiny;
• výběr oblečení na druhý den do školy se může nechat na ráno a pouze sebrat u skříně to, co vybral a drápkem připravil kocour;
• práce na počítači probíhá za bedlivého kocouřího dohledu a v nepřítomnosti lidí pracují černé tlapičky rychlostí 50 šlápnutí za minutu;
• fyzická kondice rodiny stoupá, protože kocourek je hravý a dravý;
• dětičky si uklízí všechny „důležité“ papírky, pokud z nich nechtějí mít balónky na kocouří hraní
• polední pauzy v zaměstnání vyplňují veselé historky;
• prudce se zvýšila frekvence návštěv, které na vlastní oči chtějí vidět vzorně vychované zvířátko           

Prostě v krátkosti řečeno nevím, jak mohla naše rodina dosud přežívat bez užitečného zvířete. Teď už to víckrát neuděláme!