Řadu let používáme zásilkovou službu s potřebami pro zvířata. Dostáváme od nich maily s různými nabídkami a lákadly pro domácí mazlíčky. A jak mi jistě majitelé mazlíčků potvrdí, některým lákadlům je těžké odolat. Nedávno jeden takový mail přišel. Když mě manžel upozornil na jeden obrázek, okamžitě jsem se shodli, že to je třeba koupit, to se našim kočkám bude líbit (že i nám byl samozřejmě až druhotný důvod!).

Naše kočky milují krabice, necháváme je pro ně ležet v obývacím pokoji i přes to, že parádu tam zrovna nedělají. Tohle bylo ideální řešení – kočky budou mít novou krabici a my radost z její proměny v hezký kočičí domeček.

Skládačka, ze které vznikne domeček pro kočky

Zásilka přišla během tří dnů. Z ploché krabice jsem vysypala asi tucet různých dílů a bylo hned jasné, že bez pomoci manžela domeček dohromady nedám. Naštěstí názorné obrázkové instrukce a geniální kartonové spoje byly tak dokonalé, že jsme vše dali dohromady ani ne za půl hodiny. Krásný domeček (přesněji dům), který může sloužit i jako prolézačka, protože má dva stejné vchody. Dno tvoří tlusté papírové „škrabadlo“, které zajišťuje stabilitu stěn.

Všechny kočky byly v té době venku, tak jsme domeček nechali stát v jídelně a čekali na jejich pozdější reakci. Jestli jsme očekávali velké nadšení, kočky nás zklamaly. Sice si domečku všimly, nakoukly i dovnitř, ale víc nic. Prostě „tahle krabice“ je nijak nezaujala. Pravda, od koček jsme čekali víc okamžité radosti, ale zase tak moc nás to nemrzelo, ne každá hračka zaujme okamžitě.

Rusty, Ginger a Bobinka

Další ráno jsem šla s kočkami ven a zároveň vynesla i domeček. Sedla jsem si na židli s knížkou, ale místo čtení jsem s úsměvem sledovala kočky. Všechny najednou začal domeček velice zajímat. Obcházely ho, prolézaly skrz, otíraly se o jeho zdi.

Woody taky přišla na obhlídku

Zkoušení domečku

Zkoušení domečku

Prostě radost je sledovat. Když se nebe později zatáhlo, pro jistotu jsem domeček odnesla zpět do jídelny. Jenže tam o něj kočky kupodivu zase ztratily zájem. I přesto, že jsem dovnitř položila utěrku posypanou šantou. O to víc nás další den u snídaně překvapila Woody, když jsme zjistili, že spokojeně leží v domečku, aniž jsme si všimli, že do něj vůbec vlezla.

Bydlím

Bydlím

Domeček už jsem znovu ven nevynesla, nechtěla jsem, aby jeho barvy vyšisovalo horké slunce nebo jsem ho nestihla včas odnést před nečekanou přeháňkou. Má teď trvalé místo v obývacím pokoji, kde ho kočky občas očichají a prolezou. Zatím jedině Bobinka v něm zůstane chvilku ležet, než se přesune na manželovo křeslo, její oblíbené večerní místo. Nám se ale i prázdný domeček velmi líbí. Co není teď, může být později a kočky si ho časem oblíbí stejně jako obyčejné krabice.

Křeslo taky není marné, říká Bobinka

Foto: Marička Crossette