Neviditelný pes

KOČKY: Dialog s chalupářem

1.6.2006 20:08

Když jsme zjara pořídili dům, poznali jsme velmi rychle, že všechny volné dny padnou na jeho uvedení do provozu. Po nejhrubším zcivilizování s námi začali jezdit psi, následně se přidalo dítko a kočky. Vlastně kočka. Koček1

Smajla se usadí na sedačku v autě, najde si někoho na drbání kožichu a v klidu dočká konce cesty. Koček po zavření do bedýnky spustí nářek, který se po půlhodině změní v srdceryvné ječení, blinká a pláče celou cestu tak, že je to jen pro silné nervy. A pak přišel na to, že cesta následuje vždy jen po balení zavazadel a zařídil se jako chalupář. Jedné červnové neděle sledoval náš odjezd z hřebene střechy a zavedl to jako zvyk.

Každý pátek večer pak absolvuju stejný rozhovor:
K: Mau, to je dost, že jdeš, kde jsi byla?
Já: Doma, chodila jsem do práce.
K: A já tu byl sám! Proč jsi chodila do práce?
Já: Někdo musí vydělávat na tvoje granule.
K: Pročpak? Granule jsou ve špajzu.
Já: A kdepak se tam asi berou? Musím je koupit ne?
K: Ne, vždycky je vyndáš z auta. Nechoď pryč. Nudím se tu. A nikam nejezdi. Jsem tu sáááám.
Já: Nejsi tu sám. Jsou tu zedníci.
K: Ale já je nemám rád. Rachotí v garáži a nesypou nic do misky.
Já: Do misky ti sype páník. Byl tu v úterý a dosypával ti. Prý ses ani neukázal.
K: Ukázal, ale on mě neviděl. Díval jsem se ze stodoly.
Já: To je tvoje chyba, měl jsi za ním přijít.
K: Jo a nacpe mě do přepravky. A bude mě drncat v autě. A nasypal misku špatně, udělal malý kopeček!
Já: Nekecej, nasypal všechny tři, do vrchovata. A byl tu ve středu a ve čtvrtek taky. Sám ses díval, jestli misky plní dobře.
K: Ale chtěl mě chytit.
Já: Nechtěl, ve čtvrtek to už nemělo význam.
K: Nevím co je čtvrtek. A granule rozsypal kolem misky! Mohly je sežrat myši.
Já: Ale nesežraly. Máš si je hlídat.
K: Nemůžu hlídat všude. Teď už nikam nepojedeš?
Já: Až v neděli.
K: To je až skončí tma? Tak jo. Jdu ven. Zatop v ložnici a narovnej mi deku na židli. Za chvilku přijdu a budu tam spát. A připrav granule. Až přijdu budu mát hlad.

A tak zatopíme v ložnici a jdeme spát. V šest ráno se ozve na terase pokřik. Koček si vyžádá dosypání dvou granulek do plné misky - chce vidět, že jsou čerstvé, něco sežere a uloží se na svou židli. Vstane po osmé (ráno) a jde se dospat do stodoly. Navečer se zastaví, podívá se v televizi na zprávy, prohlédne misky a vyrazí na noční lovy, aby se zase objevil kolem šesté. V neděli při odjezdu nám mává ze střechy a já si připravuju odpovědi na další pátek.

"Miááááu, kde jsi byla tak dlouho? Byl jsem tu sááááám. "

Koček2

Rita Kubelová


zpět na článek