Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Liko, další moc pěkné videjko a jeho překlad. Ano, i naše kočky jim odpovídají. Čím je Rusty starší, tím víc vyžaduje lidský kontakt. Když není zrovna venku, nejraději přes den spí na manželově posteli, kde pro ní na peřině leží jeho košile. Rusty spí buď na ní , nebo se přesune na jeho polštář. Večer si s manželem "čte" - tedy zalehne jeho rozevřenou knihu a on si musí vzít jinou (nevadí, běžně má rozečtené dvě či tři knihy). Rusty mám teď i nový roztomilý, něžný zvyk. Když mi sedí na klíně a já jí pažemi obtočím tak že se moje dlaň dotýká její hlavy, ona mi festovně zaboří čumáček až po oči do dlaně a blaženě přede.

Woody byla od počátku na mne velmi závislá. Teď co máme Bobinku mě "potřebuje" o to víc. Upozorňuje na sebe tak, že začne někde v domě hlasitě "plakat". Zvuk přesně neumím popsat, je to něco mezi mňoukáním, kňouráním, kvílením a mrouskáním. Než přišla Bobinka, nikdy tohle nedělala. Vydrží jí to docela dlouho a zvuk dokáže lézt pěkně na nervy. Takže jí jdu raději najít, vezmu si jí na klín a nějaký čas se věnuji jen jí.

A když sedíme u stolu, já mám buď W nebo R na klíně a manžel se ze své židle zvedne, kočka na mém klíně si na ni okamžitě přeleze (a manžel si musí vzít židli jinou)

A Čenda je prostě fešák jako věšák, jak elegantně kraluje.