AKTÉŘI: Pit-Pitinka, No – Noriska, Pidi-Pidikočka, Čč- Če-Čen (Kačenka), Cc-Cecilka, Ne-Nenelka, B-Bezulka, MK-Miňák, M-Majolenka

Proběhla kočičí snídaně, vykydáno jest a já si jdu po svém. Kočky sněmují v obývacím pokoji.

Poradu svolala Pitina.

Pit: Tak co? Rozmysleli jste si všichni dobře, co chcete napsat Ježíškovi?

MK: Já pořád to stejný a ještě tam připiš, že určitě i naši pramáti tahal za ocas. Trval si na svém Miňák.

Pidi: Krabici, chci krabici!

B: Dobrůtky a ať nám nechá mami!

Ne: Arrr rararáááá

Cc: Jo, nechá. Já bych chtěla ten rantlík, nemusí bejt celej sprchovací kout.

Čč: Co je špatnýho na šplhacím lanu?

No: Chci naši mami a grilovaný kůře.

M: Nechci, aby mě mami vrátila do Bohdanče!

Všichni se dívali na Pitinu. Ta musí mít nervy, myslela jsem si v kuchyni. Od včerejška žádnej pokrok. Teda kromě Majolenky…

Pit: Tak mu to napište, ten bude koukat.

MK: A co chceš ty, Pitý?

Pit: Zájezd, pro vás všechny!

Všichni jsou ohromeni. Pitinka nechce nic pro sebe, ale pro ně. Jak já jí rozumím. Odjeli by a doma by měla svatej klid a pokoj.

No: To nechci, jinde se bojim.

M: Co to je zájezd?

Pit: Vy jste teda materiál! Napíšu Ježíškovi sama za sebe!

Pidi: Taky mu napíšu, Pitý. Jak se píše Krabice?

Pit: Tady jsem vám naškrábala kočičí abecedu, tak si vyberte písmenka a upozorňuju vás všechny, jestli si to roztrhnete, další nedostanete! Pitina sekla packou, zamávala prudce ocáskem a odešla do kuchyně.

Pidi: Naškrábala, ale já neumim písmenka.

M: Já taky ne!

B: Tak mu to řekneme do tý mluvící věci, co tu mami nechala.

Všichni obdivně zírají. Od Bezulky to nikdo nečekal.

Čč jde na věc. Opatrně stáhne mobil na zem. A šlape na něj. No, nebyla ráda, že jsem se zjevila v obýváku a mobil jí sebrala.

M: Neber nám to! Voláme klukovi!!!

No: Deej Norisceee... Potřebujeee...

Já: Sedla jsem si na křeslo a vzala ji do náručí. K čemu chceš mobil, Norísku?

No: Zavoláme klukovi, vííšššš.

Hele, děti moje chlupatý, Ježíšek, tak se ten kluk jmenuje, má hodně práce a telefon vám nezvedne. Proč mu to nenamalujete? To umíte, okna kvůli vám meju pořád. On si ty vaše malůvky prohlídne. Lidi mu dávají dopisy za okno, tak si přečte i váš naškrábanej nebo namalovanej vzkaz.

(Asi jsem v tu chvíli ztratila soudnost nebo rozum, tak zaflusaný a pomatlaný okna jsme tu za celou dobu neměli.)

Kočky spokojeně oddechovaly po namáhavé práci a já se snažila nedívat se, protože umýt psaní klukovi Ježíškovi, to bych je velice zklamala. Kocour se zálibně díval na balkonové dveře, kde nechal naškrábaný vzkaz.

Pidi: Kdy si to kluk přečte?

Pit: To nevím, asi v noci.

M: Postavíme hlídky!

No: Já spím v noci mami na ledvinách, nemůžu hlídat!

Noriska a Pitina zahřívají Sharku

M: Nebudeš hlídat, protože se bojíš!

B: Já budu hlídat první.

MK: Co chcete hlídat?

Čč: Kluka, jestli přijde!

Cc: Budu hlídat s Bezu…

Ne: Aríííí tríííí !

Cc: Prej je to zbytečný!

Pit: Přečte si to i bez hlídání.

M: Jo, jak to můžeš vědět? Nikdy jsme mu nepsali ani nemalovali!

Pit: To poznáte, až budou Krabice.

Docela jsem kluka litovala. Copak Pidi, skromná kočička chtěla jen tu krabici. I to Norisčino grilovaný kůře nebylo nic nesplnitelného. Ale co přání těch ostatních??? Vlastně, i Čečen dostane něco na šplhání, ale nebude to lano… ale rantlík od sprchového koutu? No, když to pro Čečen sestavím trochu jinak, bude i rantlík pro Cecilku… No, ještě že si to ten kluk dokázal zařídit…

Přání ostatních jsou čitelná a splnitelná. Majolenka dostane psaní, že když bude hodná, nebude děsit kočičky (hlavně Norisku) a stresovat mami, tak neskončí v Bohdanči, a protože jsou Krabice, najde Majolenka kozlíkový kapky. Minečkovi kluk napíše, že si cestu k lidem našel sám a že já jsem zářným příkladem toho, že jsou i tací, co hladí, krmí a neubližují, ale luxovat že se doma musí. A přidá mu kočičí pudink. Želvinám dá peříčka a multivitaminovou pastu, kterou tak moc milují.

A Pitinka? Dostane velikej polštář, vonící senem a trochu kouřem, aby se v něm mohla válet a vzpomínat na svoje kotěcí časy, kdy spala pod širákem a ve stanu.

Myslela jsem na to, jak si všichni dohromady užijí dobrou baštu, budou mít vyčesaný kožíšky, čistý pelíšky a najednou mne napadlo, co že to asi napsala Pitinka klukovi?

Ježíšku,

Neboj se, nechci žádný zájezd ani dárek. Já jsem se našla s mami a mám domov. To je to, po čem touží spousta koček… to je nejvíc… Je to dávno, před mnoha a mnoha Krabicemi, kdy Tě v jesličkách hřála naše pramáti. Pamatuješ si to? My ano. Každá kočka to nese v sobě. Až Ti bude zima z těch všech smutků, zloby a starostí, co jich je na světě, přijdeme Tě zahřát. A svým mručením a předením Ti ohladíme tu bolest, co cítíš. A i když nám lidi ubližují, jak Ti napsal Miňák, budeme to zkoušet stejně jako ty, probudit v nich naději a radost z maličkostí, jako je pro nás teplý pelíšek, dobré jídlo a hladící ruka…

Tvoje Pitina Beaverská

Krabice 2018

Foto: Sharka. Klikněte do kteréhokoli obrázku v textu a podívejte se do pěkné fotogalerie.

Toto je obvyklý víkendový pokecník, takže sem pište o čemkoli, co vás zajímá a oč se chcete podělit. Přeji pěknou sobotu a neděli!