KOČKY: Ještě jednou o šantě kočičí (Catnip)

Ještě jednou proto, že o šantě jsem několikrát psala do Dumky, naposledy tady, kde popisuji, jak na šantu reagovaly naše dvě dřívější kočky Dixie a Smoky.

K mé radosti všechny další kočky také patřily a patří do skupiny těch, které šantu milují. Pro mne je radost sledovat, jak si kočky šantu užívají, jedna z „čistých radostí kočičího života“.

Zkusila jsem šantu ještě asi dvakrát zasadit, jenže vždy nadějně povyrostla a pak v horku zašla. Vzdala jsem to a přes internet koupila velké balení organické šanty, která opravdu silně voní a kočky ji milují.

Šanta krásně roste, vlevo Woody, vpravo Rusty

Při letošním jarním nákupu v zahradnictví se na mne provokativně usmíval malý květináč s krásně čerstvou sazenicí šanty. Neodolala jsem, koupila ji a doma hned vsadila na záhon. Letošní jaro i léto byly hodně deštivé, a když zrovna nepršelo, bylo naopak velké vedro. Takže moje rajčata a papriky brzo a hojně rodily, ale bohužel se vyčerpaly dříve, než předešlé roky. Zato šantě tohle počasí jasně vyhovovalo, rostla opravdu „jako z vody“. Byla vysoká a košatá. Kočky chodily keřík očichávat, občas do něj některá na chvilku zavrtala nos, ale tím to končilo. Ani jedné čerstvé lístky nechutnaly, jako kdysi kočičce Smoky.

Kočky šantu chodí očichávat - Ginger

Několikrát jsem lístky šanty z větviček ostříhala a usušila, byl to ale mor na záda, protože jsem u toho musela být dlouho sehnutá až k zemi. Na usušené lístky už kočky silně reagovaly, hlavně před Rusty jsem usušené hromádky musela bránit. Skoro do hola ostříhané větvičky znovu a znovu vyrážely nové lístky a celý keřík košatěl. Samozřejmě jsem z tak velké úrody měla radost, ale na další stříhání lístků mi už docházela trpělivost.

Tak jsem jeden slunný den celý keřík šanty sestříhla jen pár cm od země. Po malých svazečcích přikolíčkovala na prádelní šňůru a nechala uschnout. Pak stačilo jen suché listy sdrhnout a uložit. Zbytek keříku na záhoně se znovu zazelenal a povyrostl, ale už jsem nic nesbírala, nechala vše uschnout. Jestli mi keřík příští jaro znovu vyroste, budu ráda, pokud ne, nevadí. Mám opravdu velkou zásobu suché – dokonale biologické – šanty na několik dalších let.

Svazečky šanty na sušení

Z celého množství šanty vždy oddělím trochu do menší skleničky, kterou už kočky znají. Stačí ji vzít do ruky, před kočkami zatřepat a ony už zvedají hlavy a ocasy a čekají, až jim trochu rozsypu. Stejně jako dřívějším kočkám, sypu šantu na roh koberce v jídelně. Nebo – a to častěji – rozhodím hrst šanty na dláždění před verandou. Pak si sednu poblíž a sleduji, jak si kočky užívají. Všechny ji jedí, vyvalují se v ní a navíc je to chvíle, kdy se Woody spokojeně rozvaluje vedle Ginger, což mimo šantové opojení nikdy nedělá.

Krátkodobě zfetované kočky :-)

Šantu kočkám nenabízím denně, chci, aby to pro ně bylo něco trochu extra, aby jim nezevšedněla. A používám ji i jako „náplast na zraněnou duši“. To když mám pocit, že se některá z koček cítí ublížená (Ginger, když dostala vynadáno od Woody), opuštěná (tak se chová hlavně Woody), nebo viditelně nedomazlená (Rusty, která miluje lidskou náruč).

Foto: Marička Crossette. Další obrázky najdete přímo zde na Rajčeti.