7 fotografií

*Prvně – začátek srpna 2020, právě mi umřel na veterině naháček Ozzy Bronco, na recepci mne sestřička chtěla trochu potěšit a dala mi tip – v měcholupském útulku mají v karanténě asi šestiletého sphynxe, více v článcích zde, zde a zde.

Orry

*Každý den večer hledám na stránkách útulku informaci o aktuálním dění kolem naháčka.
*Den po dni, skoro tři měsíce.
*Dnem „D“ je 21. říjen 2020, sphynx je z „karantény“ přeložen „k výdeji“.
*Vstávám kolem jedné ráno, vybavená židlí, spacákem pro zahřátí nohou (přece jen je skoro konec října) a dýňovou polévkou v termosce; vyrážím taxíkem směr Měcholupy.
*Nechci ponechat nic náhodě, proto jsem na místě kolem půl třetí; mrzelo by mne, kdybych kocourka nezískala, po tak dlouhém čekání.
*Konečně se setkáváme, kocourek je svůj, občas zkusí trochu chňapnout zuby.
*A znovu taxi, už tady začíná kýchat. Ne kašlat, ale kýchat.
*Předpokládám, že jako jindy, nováček, který dostává jméno Orry, zůstane nejprve pár dní v „domácí karanténě“. Ale nakonec to úplně nedodržíme, ostatní – Maggie, Terka i Quicks –, jsou neudržitelně zvědaví na nového parťáka.

Maggie, Quicks a Orry

*A Orry? Neprojevuje ani náznak nepřátelství. Zdá se, že jsme spolu odjakživa.
*Zašli jsme na „vstupní“ prohlídku na veterinu – nejspíš je hluchý, má uražené horní špičáky, vytahanou kůži na bříšku. Bůhví, jaký život dosud měl. Přijde mi zvláštní, že sphynxe nikdo nehledal.
*Ale vlastně jsem ráda, jinak by nebyl můj.
*Pár dní po příchodu do rodiny už spí vedle nás všech v ložnici na posteli.
*Je velký mazel, i když to „ždíbání“ si ještě stále dlouho neodpustí.
*Trápí ho rýma, zprvu vodová, později už silná, hlenovitá. Veterina, vyšetření, kapky, ATB. Chvíli máme pokoj.
*Jinak je v pohodě.
*Když ho zlobí rýma, přidává se i kýchání, rekord: 34 po sobě jdoucích kýchanců.
*Miluje mazlení. Vůbec potřebuje fyzický kontakt.
*A každou chvíli je šíleně rozzlobený na svůj ocásek, jako by ani nechápal, že ten tenký, dlouhý proutek je kouskem jeho tělíčka. Vrčí a kouše se do něj. Nevím, jestli vnímá bolest, když se kousne.

Orryho ocásek

*Rád si pořádně pospí.
*V noci, když se vzbudí a jde se napít, vrátí se zpátky na postel, opatrně po mně sáhne tlapkou, vzbudí mne, já zvednu peřinu, on si lehne na můj bok a usne.
*Asi před čtvrt rokem se začal naléhavě a neodbytně dožadovat sezení u mne na klíně, které po chvíli vystřídá tulení na prsou, ducání hlavou, skok zpátky na gauč a nové pohlazení tlapkou a celý rituál se opakuje.
*Minulé léto přibyl všem nový kamarád, černobílý kocourek Ferda, tříměsíční prcek.

Ferda a Orry

*Moc dlouho to netrvalo, Orryho přerostl, někdy se kluci trochu hecují, nejspíš, kdo je větší frajer.
*V lednu 2022 odešla šestnáctiletá černá kočička Terezka.
*Rýma od jara zase získává navrch, zkusili jsme běžné léky. Na chvíli zaberou, ale rýma se vrátí. Nakonec necháme udělat i laboratorní vyšetření – ale ani to neprokáže původ chronické rýmy. A tak jsou tu zase jen ATB.
*Někdy je prostě těžké přijít na pravou příčinu.
*V úterý, 22/11/2022, pozdě večer si všimnu, že Orry dýchá tak nějak „nahlas“, jakoby „chrčí“, ale rytmus je pravidelný. Proto ráno ve středu vyrážíme na veterinu. Na poslech v pořádku, teplota v normálu, necháme udělat rentgen plic, i ten je čistý, bez nálezu. Rýma tentokrát ani není hustá. Znovu dostáváme ATB, kapky do nosíku.

Orry zívá

*Večer začíná „odfrkovat“, na veterinu se znovu nechystám, trochu uklidněná ranní návštěvou. Nechce si ani lehnout v ložnici, beru ho zachumlaného v dece, pokládám v ložnici na postel vedle sebe – po chvilce sám odešel a zašil se v „plyšobudce“. Kolem půlnoci zanaříkal a přiběhl, vyskočil na postel, ale už neudržel rovnováhu; věděla jsem, že je zle. Hodila jsem na sebe oblečení, vzala ho do tašky, snažil se dostat ven, kousl mne i do ruky (stejně jako Ozzy, když umíral), chtěla jsem dojet na veterinu, ale bylo už pozdě. Krátce po 24. hodině, 24/11, Orry umřel.

Orry

*Za poslední týdny, když se vrátím zpátky, nemůžu se zbavit dojmu, že něco musel cítit, byl opravdu extrémně přítulný, jakoby si to mazlení chtěl užít v co největší míře, tak nějak do zásoby...
*Odešel za nepoznaným kamarádem Ozzym, za Duhu; a mohu jen doufat, že ta doba, s námi, byla tou lepší v celém jeho životě.

Foto: Jitur. Další obrázky si můžete prohlédnout níže v klikacím okénku nebo přímo zde na Rajčeti