Tedy doufám, že ano, i když, nikdy neříkej nikdy, obzvlášť když jde o myši!

Pokud to čte někdo, kdo nebyl s katastrofou obeznámen, tak zde jsou podrobnosti.

Co jsem nepochytala na oříškách, vychytala během několika dnů Čičulína. Po Evelínově odchodu myšule evidentně polevily v ostražitosti a promenovaly se mi po pokoji, jak se jim zachtělo, v pevném vědomí, že ta dejchavičná bába na ně prostě nemá. Což byla konec konců pravda. Než ale stačily zaregistrovat, že situace se zcela zásadním způsobem změnila, vyskládala mi je Číčula v úhledných řádkách k psacímu stolu. Pochválila jsem, zametla a lebedila si, že mi nikdo nedrásá čivy hrabošením v ořiškách a šmejděním po stole.

Číčula si drápkem odškrtla, že v pokoji úkol splněn, a přestěhovala se do kuchyně, kde ty mrchy sídlily za kuchyňskou linkou a byly k nechycení. Čičulína byla ovšem jiného názoru, takže během několika dnů byla kuchyň myšoprostá.

Tedy skoro!

Čičulína dál docházela do kuchyně, kde tiše seděla a monitorovala pohyb za linkou. Občas ozvala se rána a já našla něco převrženého či shozeného, co svědčilo o střemhlavém útoku, ale myš stále odolávala.

Svým způsobem jsem ji obdivovala. Poslední Mohykán vzdoroval v obklíčení a vzdoroval dobře. Vždycky, když se Číčula v pokoji nudila, vyžádala si otevřít a šla na hlídku. Fakt, že myš ještě nechytila, ji zjevně nevzrušoval.

Čičulína se opaluje

Až tuhle jsem vešla do kuchyně a chtěla něco vyhodit do koše. Vytáhla jsem ho a zdálo se mi, že cosi se mihlo.

Od té chvíle už chápu, proč had se komíhá, když chce ulovit myš. Myš je totiž neviditelná a jen rozvlněný pohyb molekul v prostoru dává tušit, kudy běžela. Vedu to v patrnosti a příště se taky zkusím komíhat. Třeba ze mne ještě bude myšilov!

V tu chvíli jsem však neztrácela čas komíháním a drapla jsem pytel. Byla tam! Seděla na dně kbelíku a zkoušela vyskočit. Kbelík byl sice dost vysoký, takže se nedařilo, ale přesto jsem trapovala ke dveřím a myšuli vyexpedovala na dvůr. Byla z akce tak vykulená, že hbitě vylezla po dvoumetrové zdi a zmizela k sousedům. A v mé duši rozhostil se mír. Konečně!

Odpoledne si Čičulína vyžádala otevření dveří do kuchyně a zaujala obvyklou monitorovací pozici. O půl hodiny později nakráčela do pokoje a fousy se jí ježily rozhořčením. „Mrm, mrm mňau – kde je moje myš,“ držkovala. Rázovala po pokoji a byla zjevně dotčena: „Vrau, mrm – někdo mi ukrad myš,“ stěžovala si.

A já konečně pochopila, co jsem to vlastně provedla!

Číčula měla myš místo televize. Nechtěla ji chytit, chtěla se bavit samotným lovem a myš si vyloženě pěstovala!

A já jí to zkazila!

Nevíte, kde se dá sehnat myš?

Vaše Rpuť

Foto: autorka