Z. Jitur 15.2.2017 9:56

Maričko,

krásné povídání o kočičkách, to "nevyžaduje mazlení, jen chce společnost" mi hodně připomnělo mého Adélu, on dokázal na pohovce hned vedle mne ležet hodiny, ale když jsem ho vzala na klín, do náruče, znuděně odcházel, protože chtěl být s námi, ale netoužil po bližším kontaktu...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

E. Šusová 13.2.2017 22:23

Maričko - myslím, že víc slov netřeba :-)

....."Rustyyy, your book is waiting!"! Po chvíli pak z obýváku slyším manželovo láskyplné brblání a vím, že Rusty jeho volání vyslyšela a má ji na klíně .....

dokonalý milenci :-)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Nítkovská 13.2.2017 21:28

Škoda,

že nemůžu být kočkou u "Maričků"...

;-)

A díky za milé povídání.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

E. Žampachová 13.2.2017 20:35

OT hlášení

Tak se zastavil ten pád porodních vah. štěňata jsou buď na stejném nebo některá už přibrala. To znamená že pijou a tráví. Derča je v pořádku, baští a nemocný klučík se rozpil. Už dokáže i sám bez pomoci. Tak jsme dvě ztratili, ale třeba už bude lépe. Každým dnem jejich šance roste. škoda dvou fenek, ale při komplikacích to bývá. O Derču už obavy nemám. U štěňat je ještě na místě opatrnost, přehnaný optimizmus už tu byl.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Hanča 13.2.2017 20:26

Maričko,

díky za krásné kočičí povídání! Vůbec se Woody nedivím, že je na tebe tak navázaná, když sis ji po krůčcích ochočila a vlastně ji vysvobodila z jejího stromového úkrytu. Málokdo by měl takovou trpělivost. Máte doma krásnou kočičí dvojku!

Stále držím palce černým štěňátkům EvyŽ, snad už se situace obrátila k lepšímu a dětičky začnou prospívat!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Crossette 13.2.2017 19:25

moc a moc všem děkuji za komentáře !

sice jsem je četla ráno před snídaní, hned po ní jsem chtěla začít odpovídat, ale bohužel se sem dostávám až teď, kdy už je u vás sedm večer.

Takže hromadně všem vřele děkuji za moc milé komentáře, udělali jste mi jimi radost. Já ty naše kočky opravdu miluji a proto se mi o nich i snáze píše:) Nastavené pletivo nad ohradou zadní zahrady není právě "dekorativní", ale protože nežijeme v nóbl čtvrti, nikomu to tady nevadí, nám rozhodně ne. Můžeme tak nechat naše kočky běhat venku bez starosti, že utečou(a přejede je auto, silnice je hned u domu), nebo se k nim dostane nežádoucí cizí kocour(kočka) a strhne se rvačka. To je pro nás velká úleva, protože nervy, co jsem zažívala, než bylo pletivo(a dřívější kočky párkrát prchly) mi pomalu "krátily život" :) A já mám tak možnost mít je na dohled při jejich venkovních honičkách, vice je sledovat a ony si to venku opravdu užívají.

Woody je fakt závislák, jakého jsem ještě doma neměla. Jak jsem napsala, manžela má také ráda (občas si i jemu vyskočí na klín),ale ten rozdíl je prostě vidět. O to vděčnější jsem Rusty za její přítulnost. Je to až dosud naše nejspolečenštější kočka, všechny návštěvy přijme během chvilky, nechá se od každého vzít do náruče. Na fotce s manželem vypadá malá, ale jako vidno na té se švagrovou je jí pořádný kus. Když manžel večer zasedne ke čtení v obýváku (a já jsem jinde), začne kočku volat - "Rustyyy, your book is waiting!"! Po chvíli pak z obýváku slyším manželovo láskyplné brblání a vím, že Rusty jeho volání vyslyšela a má ji na klíně. Fakt jim tyhle společné "večery nad knihou" moc přeji:)

EvoŽ, je mi moc líto, že radostná víkendová zpráva má tak smutné pokračování. Držím palce, aby zbytek černých štuclíku už byl zcela v pořádku a hlavně Derče. Asi v sobě měla nějakou infekci už při porodu (nebo během vývinu mláďat), která se ale neprojevila včas. No a takoví maličtí tvorečkové ji nedokázali odolat, možná se infekce dostala i do Derčina mléka, než jsi ji nasadila atb. Přeji už jen dobré zprávy.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

O. Joklová 13.2.2017 19:03

hebounký kočičí článek

jsi sepsala Maričko, mám pocit že je to po trochu delší době

jak už mnozí napsali, z tvých článků tryská láska ke všemu živému a váš dům a zahrada jsou rájem na zemi pro mnohá stvořeníčka - ovšemže v mých očích vedou samozřejmě kočky, že ano :-))))

"V kuchyni se Woody posadí na linku a v klidu mě pozoruje při práci. Nežebrá o jídlo, nestojí o kontakt, jen chce být v mé blízkosti. Když pracuji s těstem, posadí se u válu, při vaření zase poblíž sporáku. U mytí nádobí mne pozoruje u dřezu, případně se mi pod rukama protáhne po jeho okraji na druhou stranu. Když ji pohladím, něžně mi přejede hlavičkou dlaň, zatetelí se radostí, ale jinak moje doteky nevyžaduje. Spokojeně sedí, mhouří na mne oči a přede, přede a přede."

něco trochu podobného jsem měla s Nynyškou - tato zdánlivě nekontaktní kočka ale byla se mnou vlastně u všeho, akorát že po mně nelezla, stačilo jí být poblíž, prostě "jen" jsme o sobě navzájem stále věděly... ale asistovala mi při všem (kdybych si šla vařit kafe desetkrát za den, desetkrát by tam ke mně přišla, a dostala svoji kapičku mléka), jak jsem bolestně zjistila, když mi odešla - a já jsem zjistila, že mám jednu sice mazlivou a hodnou kočičku, o které ale zároveň skoro nevím

"Kdykoliv z okna zahlédnu kočky v honící náladě, všeho nechám a jdu na verandu. Kočky mě nevidí a já jim nenaruším hraní. Sleduji duo, kde jako první peláší černý zajíc, pronásledovaný šedivou liškou s huňatým ocasem, kterým bravurně vyrovnává prudké zatáčky. A já stojím, sleduji a jsem šťastná." - naprosto přesně vím, o čem píšeš, mám to stejně, jen mně musí stačit, že je pozoruji ve spánku :-DDDD

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Pajakerryková 13.2.2017 18:24

Maričko, moc ráda čtu

Tvoje články.

Kočenky máte krásné, milé, mazlivé

u nás jsou stejné, jen si spolu nehrají ale jen žijí vedle sebe. Mazlit se chodí ovšem mají to složité kvůli Chickovi.

Zrovna mám na klíně Lindu :)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Vave 13.2.2017 17:11

Milá Maričko,

fotky jsem zachytila už s předstihem a těšila jsem se, jaké povídání k nim dodáš. Jako vždy je krásné a láskyplné - náš něžnou duši plnou laskavého porozumění pro potřeby všeho živého. Čtu Tě moc ráda.

Kočenky máte krásné a je radost se dívat, jak si spolu hrají.

U nás je největší závislák Mikeš, věčně ho mám na klíně nebo za krkem :o), ale i Rózka by se moc ráda tulila, jen se to v ní pere. A tak jakmile si dám na klín ručník, nebo stačí i triko, tak ji tam mám taky. A Bertíka i bez ručníku. :)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Bytová 13.2.2017 15:47

Díky

za laskavé povídání, Maričko, a taky za informaci, že můj Anešek Bílý je zřejmě taky Nebelung neb jeho závislost je nervy někdy deroucí. :)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Asteris 13.2.2017 15:29

Maričko,

krásné povídání, pěkné fotky. Obojí člověka pohladí na duši.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

E. Žampachová 13.2.2017 13:24

OT hlášení

Tak pro fenku už bylo pozdě. Ztratili jsme druhou. Pejsek bojuje, pije i si najde sám. Jen je slabší a ostatní ho odstrčí. Další z hlídaných fenek už 20g přibrala. Už aby se to otočilo. Až mě překvapuje, jaké z toho mám nervy.

Derča vypadá dobře. Antibiotika jí chvíli nechám. Ale už si vzala dnes 2x kus masa. Tak necelou půlku denní dávky celkem. A tváří se už veseleji. Jak zachrasím nádovím, je u linky. Jo a do 10 počítat neumí, tak ten úbytek nezaregistrovala. Netrápí ji to. Má jich takhle "moc". Stará se výborně, i mě nechala odstříkávat mléko pro tu nemocnou. Kapala jsem jí čerstvé do tlamičky. Nepomohlo.

Abych nezapomněla, kočičky jsou nádherné a Maričky dům sen všech zvířat. Promiň, Maričko, nějak mi starosti neumožnily reagovat.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

T. Zana 13.2.2017 12:58

Milá Maričko,

už to tu někdo psal - všechny tvoje články o zvířatech jsou plné lásky a čtou se jako pohlazení.

Díky.

Jako obvykle máš i krásné obrázky, moc jsem si je užila - Smoky je překrásná (a Rusty taky), máte to doma spravedlivě rozvržené :-)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lika 13.2.2017 12:06

Neodolala jsem a našla

fotku maličké Rusty s Mariččiným manželem - myslím, že tam to celé začalo :-)

http://1url.cz/9tF6M

• reagovat
• nahlásit příspěvek