23.4.2024 | Svátek má Vojtěch


Diskuse k článku

PSI: Vousatý svět a já aneb Hledá se ženich

Po přečtení tohoto povídání si bude hodně lidí klepat na čelo a říkat: „Ta osoba není normální.“ Proto poprosím o trochu shovívavosti :-)

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
Z. Jitur 27.2.2020 10:07

nádherný článek a obdivuhodný pejsek

L. Jakovljevičová 25.2.2020 16:20

..ta osoba není normální..

Myslím si, že ta osoba je nejen normální, ale dokonce skvělá!! :))

Naopak normální není ta původní osoba (nechce se mi říct člověk, natož chovatelka). A Karlík se nakonec ukázal nejen jako vděčný pes, ale i velmi šikovný a ohleduplný milovník!

Mám vždycky velkou radost z každé psí dušičky, která se dostane ze špatných podmínek do psího ráje, jako to bylo u vás.

Petro patří ti dík, velký dík! A jsem ráda, že jsi se s námi o příběh Carlose podělila.

K. Jiřina 25.2.2020 14:04

Povaha u kníračů,to je sázka do loterie.Moje první střeďačka,to byl vrah všeho chlupatého.Teda specializovala se na myši a potkany.Jednou zakousla králíka,divokého.Trouba se krčil v poli kde jsme právě končily nácvik stopy a Dyna byla bez vodítka.Od té doby nestoúpovala,hledala pouze králíky.Vodu ráda neměla,ale se mnou do vody vlezla.Druhá,Nany,to byla převlečená kachna.Vodu milovala,plavala ráda a i se potápěla. A myšičky lovila,ale nic jiného,zvěř nehonila.No a moje současná považuje vodu za třídního nepřítele.Důsledně se vyhýbá loužím,do vody nevleze,ani napít se k potůčku nejde,raději mističku.A myši hledá,ale zakusovat nemusí,to už musí být velká nutnost.Ale je fakt,že jiné plemeno už bych si nevybrala.

E. Zvolánková 25.2.2020 14:48

Ty postřehy s vodou jsou zajímavé. Jak to má každý pes nastavené jinak.Náš první knír Ferda si do vody zaplavat nevlezl ani za námi, ale zato s přehledem vymetal všechny louže. Současný Eda zase vodu miluje. Sice se nepotápí, ale zaplavat by si šel klidně i v zimě. Na druhou stranu se ale loužím se při procházkách v drtivé většině případů vyhýbá a také zrovna nemiluje procházky v dešti. V létě jako štěně měl na zahradě i dětskou vaničku s vodou na ráchání, do které si s oblibou lehal. Teď už to sice nedělá, ale cachtá se rád...ideálně honit ve vodě gumovou pískací hračku, která nasaje vodu a on s ní pak stříká všude kolem. Jinak naprosto souhlasím, že knírač je závislost a jak si je člověk jednou zamiluje, tak už miluje celý život.

P. Vrchotová 25.2.2020 15:53

Knírači jsou závislost :-) Ty povahy se dají odhadnout už od malinkého štěněte, když si nechávám štěně, tak koukám jak na exteriér, tak na povahu. Daří se, jen jednou jsem udělala malý ústupek, protože fenka je nádherná, ale povahu na knírače má teda velmi jemnou. Ale dá se, je to můj boj, věděla jsem do čeho jdu.

M. Skálová 25.2.2020 20:12

no, prostě estétka ! Takového jsme měli předešlého koliáka Dona.

Z. Janaba 25.2.2020 12:27

Petro, vyškubala a vystříhala jste ze zanedbaného psa velikého fešáka. Přímo šviháka lázeňského! O to nic, ale hlavně jste mu vrátila člověčí kontakt a lásku. Vrátil vám tu svou psí a dodal štěňata, která dělají radost jiným lidem. Kruh se uzavřel. Hezky se o Carlosovi četlo.

P. Vrchotová 25.2.2020 15:56

Děkuji :-) Obdivovala jsem ho hned ten první den, co jsem ho začala trimovat. Sice jsem dělala pauzy, ale kluk si "užil" své. Nic nedal najevo, jen stále vrtěl ocáskem a olizoval mě.

T. Zana 25.2.2020 12:10

Příběh se skvělým koncem :-)

Díky!

Z. Matylda 25.2.2020 12:01

Tak ani já úplně nechápu ten přístup k psovi, protože naši psi i kočky s námi žijí v domě a ven chodí, když se jim chce. Asi bych neuměla strčit psa do kotce, jenže když má člověk doma kavalíry, tak si neumí představit víc věcí :)

Š. Matyášová 25.2.2020 11:53

don Carlos...nádherná postavička, překrásná psí duše a velké srdce knírače...díky za to vyprávění...dali jste mu lásku a důvěru a on Vám ji tisíceronásobně splatil a vrátil....

E. Šusová 25.2.2020 11:16

Petro - já moc děkuju za překrásný čtení. Opravdu. Udělali jste hodně moc, hodně moc dobře. A on to věděl. A úplně rozumím tomuhle:

...Poznávání jeho povahy mě ohromně bavilo. Bylo to takové otevírání, nevím k čemu to přesně přirovnat, asi k vánočnímu kalendář....

pamatuju si to otvírání adventního kalendáře s Bubi a moc ráda na to vzpomínám. Takže i díky za připomenutí a .... gratuluju k těm úžasnejm rokům, který jste spolu mohli prožít.

E. Šusová 25.2.2020 11:17

Heh.... trochu O.T. ale ne tak moc ... To otvírání adventního kalendáře okýnko po okýnku.... :-D :-D v podání Taliprtky nedošlo na jednotlivá okýnka, tam se strhla rovnou ta přední strana a vyžraly se šéééčky ty čekuládičky najednou :-D

P. Vrchotová 25.2.2020 16:12

Moc děkuju :-)

A. Zemanová 25.2.2020 10:35

Děkuju za milé vyprávění o tom, jak jste jeli vysvobodit zakletého prince. Je pohádkově správné, že jste za to byli náležitě odměněni, protože Carlos byl opravdu nádherný knírač s kouzelnou povahou. A tak to má být!

Přeju všem dobrý den.

A. Lex 25.2.2020 10:04

Petro, ty jsi pro mne také jako adventní kalendář. Když otevřu nové okénko, vykoukne na mne další, senzační Petra. Netušila jsem, že jsi měla i krycího psa a navíc tak úspěšného! Já znám pánskou část smečky až od Goše. A že jsi Velká Záchranářka, pro pejsky, to vím a vážím si tě! Pozdravuj podrbáním holky a Goše.

P. Vrchotová 25.2.2020 10:09

Se úplně červenám :-)

Já měla dva krycí psy. Úplně první byl Benn, toho jsem si koupila v patnácti, to byl Pan pes, naši psi ho mají asi už v sedmé generaci. Interšampion a asi šest zkoušek z výkonu. Pak Carlos, ten teda byl taky Interšampion, ale na práci nebyl, možná z mazlení by dostal ocenění. Jednou jsem ho vzala na coursing, že by se proběhl, přišel ke střapci a počural ho :-) Takže svůj názor měl :-) No a Goša to je kapitola sama o sobě, třeba dostanu odvahu a dám Lice k dispozici ten Izraelský článek :-)

A. Lex 25.2.2020 13:48

Prosím, prosím, dej, dej to bude teprve bomba. Ten příběh si nosím v srdci!

Z. Xerxová 25.2.2020 9:46

u dog se docela často kupovali "vysloužilí" plemeníci do našeho chovu. Výstavně úspěšní, kvalitní původ, relativně nízký věk... To proto, že v Polsku byl regulován počet vrhů po chovném psovi - a pokud už tam krýt nesměl... byl řadě "chovatelů" na obtíž... Možná, že Carlos na tom byl podobně...

P. Vrchotová 25.2.2020 9:56

To nemyslím. Co vím, tak v Polsku měl dva vrhy, pak prostě zmizel z očí a pro chovatele je to jako by umřel. Až jsem ho měla já a jezdila s ním na výstavy, tak teprve začal krýt. Tam byl problém v rodině majitelky.

D. Ruščáková 25.2.2020 9:02

Petro, to je nádherné povídání! Riskovala jste - ne, že ne, ale zachránila jste jednu psí dušičku a pejsek vám to bohatě vrátil...

Nejsem chovatelka, psi jsou u nás doma členové rodiny, takže tato dilemata mě míjejí. Jen nechápu to zanedbávání! proč ho neprodala dřív, když byl výstavně úspěšný a navíc dobrý plemeník? Já vím, to jsou zbytečné otázky v kriminalistice :P

Díky za ten článek... :)

E. Žampachová 25.2.2020 8:16

Těžko říci, zda je větší riziko si dojet pro psa dospělého (jaký bude povahově?), zvlášť když je to okořeněné zanedbanou koulí chlupů. Nebo si koupit štěně. My jsme takhle jeli pro dvouměsíčního Edu. Pěkné silné štěně. Co z něj vyroste? V roce mě asi všichni proklínali. Byl to nohatý výrostek s ježatou srstí. S bídou udělal výbornou (i pár velmi dobrých by se našlo), byl v podstatě ošklivý. Ale měl skvělou povahu a vlohy. Tak jsme říkali, že holt ten exteriér oželíme. V roce a půl se vyloupl do majestátního psa. Není superšampion (jen obyč. Český šampion a čekatel klubového), ale dává krásná štěňata. Jeho dcera je docela úspěšná a je v naší soběslavské sekci jako pokračovatelka rodu.

Nám se pes a fena doma neosvědčili protože je flet přece jen větší, máme pánskou část daleko. Nemohu mít víc než tři a Fleur. Lákalo by to, ale nemohli by mít vše. Proto závidím smečku, kde je pes i feny v harmonii. Carlos je nádherný, gratuluji k chovatelskému citu (a nejen chovatelskému, on to poznal už v tom Polsku).

P. Vrchotová 25.2.2020 9:59

Nevím jak je to u jiných plemen, ale mě u kníračů se smečka pes a feny dost osvědčují. Když jsem měla chvilku holky bez psa, tak to bylo pořád nějaké postrkování a ňafání, schválnosti, prostě ženské. Přišel chlap a byl klid :-)

E. Zvolánková 25.2.2020 11:06

Přesně tenhle názor má i Míša Zubrická, co od ní mám Edu, také má chlapa současně s babama a spokojenost.

P. Vrchotová 25.2.2020 18:07

Jooo, Míša by mohla vykládat co si s Carlosem vytrpěla, když kryla svoji fenku :-)

D. Ruščáková 25.2.2020 15:42

A nemáte pak problém s ostatními psy, když si chlap svůj harém brání?

Když jsem já měla jeden čas psa a mladší fenku (ovčáky), tak to problém byl a to byl ten pes do té doby v podstatě vzorný (žádný rváč).

P. Vrchotová 25.2.2020 16:16

Díky tomu, že beru na procházky všechny psy, tak volím místa bez psů a lidí. Takže nevznikají problémy. Ale nedávno jsem byla hodně překvapená, když jsme byli na procházce, kde lidi byli a jedni měli pejska a žádný problém. Jenže hodně záleží i na druhém psu, zda začne holky otravovat nebo ne. Tento neměl zájem.

E. Žampachová 25.2.2020 17:45

Naše holky jsou úplně bz problémů, nepotřebují nic řešit. Jak zvládáte hárání? Já měla kdysi psa a fenu dalmatiny a v době hárání to bylo o nervy.

P. Vrchotová 25.2.2020 18:10

Není to tak hrozné, jak pes žije s fenami, tak nemá potřebu je obtěžovat i když začnou hárat. Čeká na to nejlepší období, a pak je jen oddělím od sebe. Na střídačku si chodí odpočinout do velké klece. Pes ani nekňučí, hlavní je, aby věděl, že má fenku blízko.

E. Zvolánková 25.2.2020 7:56

Ahoj všem a Tobě Petro děkuji za nádherné a dojemné povídání. Carlos byl překrásný pes a taková povaha se u knírů jen tak nevidí. Tedy myslím v tom smyslu praktickém nevzdalování se od paničky a absolutního nelovení čehokoli živého. Ani myšičky mu nic neříkaly? :-D Je skvělé, že jste ho zachránili. Myslím, že se dostal na to nejlepší místo, kam mohl a že si život ve vaší smečce užil na maximum. No a to, že byl navíc takový dvorný milovník...nedivím se, že si ho holky zamilovaly. Já bych řekla, že zejména pro fenky s jemnější povahou a prvničky je takový kavalír sympatičtější a snáze se mu poddají, než "macho", co hned hópne na věc. :-D Carlos musel být úžasný a je skvělé, že své geny předal dál.