A. Lex 9.9.2018 10:47

Kloše

jsem poznala kdysi dávno, ještě za socíku. Tenkrát jsme měli knírajdu Erisku a po ní, po procházce lesem "cestou necestou" lezl prapodivný živočich. Internet byl ve hvězdách, všechnu odbornou literaturu jsem k dispozici neměla, zvědavá jsem byla až hrůza :-),tak nejschůdnější řešení bylo zavřít tvora do skleněné lékovky a odnést na brněnskou veterinu na parazitologii. Tam jsem dostala obrovskou spoustu informací viděla obrázky a seznámila se s klošem jelením.Ještě existuje v našich končinách kloš ovčí, ten má světlou barvu.

Letošní horké a suché léto nepřálo klíšťatům, za to klošů je čím dál víc. V našich končinách to také způsobuje srnčí zvěř, která se po vystřílení divočáků vesele množí. Jenom v blízkosti domu, v houštinách vím o jednom srnci, dvou dospělých srnách, a třech letošních srnčatech. Ajvi si jich naštěstí moc nevšímá (pokud ji ke šmejdění v buši nesvede Perry Žampach), ale stačí když proběhne v místě "lože" srnčího, tak to přijde oklošována. Někteří mají na sobě ještě křídla, která rychle shazují a mízí jí v srsti. To je potom drbání! Člověku nezbývá, než psa obrátit na záda a prošmejdit všechna teplá zákoutí psího těla, tam se drží nejraději. A bleskurychle lovit. Nebo beru na pomoc hřeben "hnidáček" a rychle projíždím srst. Na jedno prohlédnutí mám letos rekord 24 kousků!

Mne nekoušou, ale rozčiluje mě to jejich zmatené hemžení ve vlasech, když se spletou a přistanou na mě.

Ty malé mušky, o kterých píše Matylda, které štípou, to jsou různé druhy muchniček! Šmánkote, už jsem dvakrát tak otekla po jejich kousnutí, že jsem dostávala ATB. Tvrdím, že mají jedovatý zub!

• reagovat
• nahlásit příspěvek