Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Maričko, zrovna na tyhle tvoje sušenky jsem nedávno myslela. Že je musím zkusit. A ony tady dnes jsou v tvém původním článku. Přepočítala jsem si množství na dvě vajíčka za chvíli na ně jdu. Co také s načatým večerem... studeným a mokrým .

Jajko, určitě budou chutnat. Já si dávám pauzu od válení rohlíčků. Kdysi jsem dostala od sousedky pecanová kolečka, chutnaly skoro jako naše rohlíčky, jen práce byla podstatně rychlejší. Z těsta se vyválely tenké válečky (jako pramene na vánočku) a daly zmrazit. Pak se z válečků jen nakrájela kolečka a upekla (+ pak cukr) - raz, dva hotovo. Svádělo mě to udělat to samé teď z těsta na rohlíčky (užila jsem si už dost mačkání pracen do formiček). Těsto bylo v lednici také v několika válečcích, pak rozkrájených na kolečka. Ale asi by mi kolečka tolik nechutnala jako rohlíčky - ty jsou navíc na pohled hezčí, než kolečka. Takže dál válím a zatáčím

Jen jako u pracen nebudu obalovat v cukru, ale sypat. Pracny jsem po mírném prochladnutí vyrovnala do těsný řad, pocukrovala, po chvíli obrátila a zase cukr. Jsou hezky bílé, ale zdaleka ne tolik cukru, jako jednotlivým obalováním.

Děkuji Liko za můj článek. Ohledně zmíněného pečení je to repete. Těsto na perníčky je už přes týden v lednici, příští sobotu se už po 17. sejdeme, zatím jsme ani jednou nevynechaly.

Pracny jsem pekla předevčírem, včera zadělala na rohlíčky, budu je válet dnes. Švédské hvězdičky a maminčiny "jemné" sušenkz upeču jako poslední. Od nedělního rána do středy večer se budeme zase starat o fenku bývalé sousedky, což je 4x denně ježdění tam a zpět.

Pracny jsem dělala zase z dvojitého těsta. Chtěla jsem si práci zrychlit a místo 2x po jedné dávce jsem rovnou odvážila vše dvojmo. Chyba. Byla toho plná mísa a ač jsem máslo do mouky nastrouhala, ne a ne měknout. Ven na sluníčko, ani to teplé trouby jsem ho nechtěla dát, aby se máslo nerozteklo. Vyřešila jsem to fénem - jednou rukou jsem suroviny prohrabávala, druhou na ně foukala teplý vzduch – pomohlo to.

A ještě. Už přes 50 let používám český váleček. Jsem s ním stále spokojená, jen v poslední době se mi zdá, že se na něj těsto víc lepí, musím víc podsypávat moukou, váleček otírat. A to třeba u těsta na tvarohové šátečky dělám nerada, ztrácí křehkost. Dřevo je sice stále hladké, ale možná má za ty roky neviditelné póry či co, nevím. Jak jsem náramně spokojená s velkou mramorovou “kachlí” na které válím, napadl mě takový i váleček, občas ho vidím na kuchařských videí. Už mám jeden objednaný, měl by tu být v úterý. Tak se ptám, používáte ho některá, jestli ano, jste spokojená?

Maričko, perníčky jsou hotové umělecké dílo!

Já na Vánoce dělám nejraději nepečený sladký salám - a ten také patří k nejoblíbenějším druhům cukroví u nás (spolu s lineckým a s vanilkovými rohlíčky).

Hančo děkuji. Jedna moje teta, jako jediná v příbuzenstvu, také dělávala salám, také nepečený. Nevím přesně jak ho dělala, ale z "chuťové vzpomínky" v něm byly ořechy, kandované, kakao a celý byl obalený v kokosu, takže vypadal jako "zasněžený klacek". Rodinně jsme se cházeli na Štěpána a právě tam ho teta vždy předložila.

Myslím na EvuŽ a na štěňata, snad to zvládnou .

Taky na ně myslím.

Jak už jsem tu psala, už pár let nepeču (dostanu ). Dokud jsem pekla, tak to bylo podle receptů z dětství. S jednou výjimkou - už nevím, kde jsem přišla k receptu na ukrutně dobrou a ukrutně pracnou záležitost, kterou jsme všichni milovali.

Pracnost spočívala hlavně v tom, že to byla akce na několik dní. První den se upekla placka, taková obyčejná, řekněme sušenkové těsto. Druhý den se placka pomazala nějakým výrazným džemem a nechala zaschnout. Třetí den se udělala kokosová "pomazánka" (kokos, ztužený tuk a myslím cukr).Ta se v poměrně tlusté vrstvě napatlala na placku. Ztužený tuk se samozřejmě používal rozehřátý, takže to zase muselo vystydnout. Navrch přišla čokoládová poleva.

A pak přišel soudný den, kdy bylo třeba placku rozkrájet na čtverečky. To bylo zdrojem strašné frustrace pro krájející osobu, protože se to lámalo, štípalo... prostě bylo to dobrý, ale vypadalo to strašně .

Liko a Maričko, díky za tohle adventní připomenutí!

Ano, taky si vzpomínám na polevy z Ivy (100% ztužené) - sice krásné a lesklé na pohled, ale to krájení! A pořád si nůž namáčet do horké vody, pak se to zase rozpouštělo... Taky už dlouho nepeču - dostanu (vynikající) nebo koupím (dobré).

Vánoční cukroví moc nepeču, jen tak 3-4 druhy, aby to doma vonělo. Jsem divná, nechutná mi klasika - vanilkové rohlíčky ani linecké. Peču perníčky, medovníkovo-karamelové kuličky a až když tenkrát vyšel Mariččin mlsotník, jsem zjistila, že moje nejoblíbenější "hvězdičky babičky Libušky" jsou vlastně švédské mandlové sušenky.

Ale to je pěkné, možná že babička Libuška byla Švédka!

hezký mlsný pátek všem Zvířetníkům a zvířátkům

Peču málo. Miniaturní verze - tudíž z maličkých dávek těsta. Je to piplačka - ale líbí se mi to a je to vlastně dietní Jak už jsem mnohokrát psala - nejlepší cukroví je u nás vánočka...

A jinak držím palce fletíkům - tuším, že je to moc těžký boj - ale pokud mají jen nějakou šanci - Eva jí vybojuje. A gratuluji k vnoučeti

Vánočka - Marička případné zbytky opéká jako toast, pokud si vzpomínám. Jestlipak ta Marička není mlsná