Ferdův brácha Max, co žil s rodinou našeho mladšího syna Martina, je už déle než rok za duhovým mostem a pozůstalí po něm stále smutní, zvláště děti. Tak se Martin rozhodl, že bude načase poohlédnout se po dalším chlupáči. Dnes to není problém, na webu se dá najít skoro všecko.

Na klokaním serveru Gumtree našel psa, který se mu líbil, děti nic nevěděly, to mělo být pro ně překvapení. Štěně – kluk – křížený austraský kelpie a staffy se narodil v country, nedaleko oblastního městečka Cowra, takže pochází ze správného prostředí. Tato sedmitýdenní rukavice byla už oočkována, opatřena čipem a i jinak ošetřena. Navíc majitel byl ochoten ji dovézt až do Modrých hor, to vše v ceně AUD 200, což je při dnešních cenách za hubičku.

A tak ve čtvrtek 28. července v 7:30 ráno přistál před naším domečkem malý náklaďáček, kterému zde říkáme utka (čti jutka a podívat na ni se můžete tady), z country s dárečkem. Tato vozidla jsou snad mimo měst nejrozšířenějším vozidlem u klokanů. Z auta vystoupili dva sympatičtí chlapi patřičně ošlehaní větry a zdejším sluníčkem a ten starší, bělovlasý, vyndal z krabice tříbarevnou – černo-bílo-hnědou rukavici, která se zrovna probouzela. Jméno ještě neměla a majitel se s ní očividně těžko loučil. Předal nám nutné doklady o očkování a jiném ošetření a také o očipování a my jemu obálku s požadovaným obnosem.

V náručí

Z řeči vyplynulo, že ráno před čtvrtou vyjeli z Cowry, bratru pouhých 245 km. V tuto dobu museli jet opatrně, kolem silnice a na silnici jsou spousty klokanů, kteří při setkání s autem zahynou a v procesu zničí i auto. Pak jsme se rozloučili a Míla vzala nový rodinný přírustek na zahradu, aby věděl, kam chodit, když to na něj přijde. Podle čichu velice rychle pochopil, kde je, a vykonal, co vykonat měl. Při tom všem velice entuziasticky asistoval náš Max. Láska na první pohled a navíc, protože to je pes ovčácký, si asi myslel, že psí mládě je ovečka. Myslím, že měl z nového přírustku největší radost z nás všech. Ferda vzal nový přírustek ve svém věku pouze na vědomí. Má rád svůj klid a rutinu nerušenou něčím novým. No staré dědek, co vám budu líčit.

Počáteční rozpaky

Takže celý čtvrtek se u nás točil kolem štěněte. Krmení – chuť měl znamenitou – nošení ze schodů na zahradu, hraní, focení a podobně. Odpoledne zavolal Martin, že si pro něj přijede už v pátek ráno, potřeboval si něco udělat na autě a tak si vzal den volna. Štěnisko se dokonce naučilo lézt do schodů. Večer jsem si ustlal v obýváku na zem a jen jsem zalehl, tak štěně zajelo pod deku, přitisklo se mně na prsa a začalo funět do ucha. Po chvíli začalo dost hlasitě chrápat a tuším, že když jsem i já usnul, že domečkem znělo dueto. V noci jsme jen 2x venčili, žádná nehoda se nestala a oba jsme se dobře vyspali.

Začíná zkoumat

Po ranním venčení mělo psí batole velikou chuť k žrádlu, a jak se objevil Max, tak se hnalo pod něj a na jeho břichu hledalo krmivovou základnu. Max z toho byl trochu na větvi a malý taky. Jeho mamina byla podobná Maxovi, také kelpie, a tak co, že jo. Kde máš, Maxi, cecíky? Urychleně jsme museli štěnisko nakrmit a žral jako zjednaný. Pokud mu to vydrží, tak z něj bude zanedlouho pes jako tele.

Pod bedlivým dohledem Maxe usnul

Potom, asi kolem sedmé ranní, dojel Martin a po seznámení a ofocení štěněte telefonem šel do garáže dělat na autě. Do oběda, s přestávkami na hraní se štěnětem, focení a filmování měl všecko hotovo a po obědě i se štěnětem odjel do jeho nového domova.

Max potom nad ztrátou nového kamaráda moc smutnil a ze sna dokonce bolestně naříkal. Vydrželo mu to dva dny. Potom si uvědomil, že má jen nás, stařečka Ferdu a kocoura Packu.

Martinova rodinka se dohodla, že nový člen se bude jmanovat Franta, tedy zde – Frank.

Psáno 19. 08. 2016.

Foto: autor. Na další obrázky se můžete podívat níže v klikacím okénku nebo zde přímo na Rajčeti.