29.3.2024 | Svátek má Taťána


KOČKY: Jak Kačenka o další zuby přišla

9.3.2016

Noriska

Moje milé tety a strejdové, už dlouho jsem vám nic nenapsala. Ne, že by nebylo o čem, ale nechtělo se mi. Maminka teda říkala, že to ode mne vůbec není pěkné, ale já si byla zalezlá za televízí, abych nemusela. Ale o Kačenčinejch zubech vám napsat musím.

Když byly Kačence asi tři roky, začala u jídla syčet a packovala všechny okolo. Mami se to nelíbilo a pak na ni při mazlení Káča dejchla a mami měla jasno, Káča musí k zubaři. Jenže jak dostat divokou Káču do klece? To jsme se nasmáli. Mami donesla takové šňůrky a nasadila je Kačence, ta vypadala jako klusák, co ho zapřahujou do sulky, a Káča začala tušit zradu. No aby ne, chtěla zdrhnout a nemohla, postrojek jí pěkně seděl a nešlo se z něj dostat.

Kačenka: Se zubama? Já???

Káča se kroutila jako bajadéra, ale nepomáhalo to. Tak křičela, syčela a chtěla mami kousnout. Ale ta ji zvedla za ten postrojek a strčila ji do klece. To Káču rozzuřilo. Začala hučet jak vlak v túnelu. I Miňák se přikrčil a já rači zaběhla za televízi. Želvice chtěly Káču litovat, ale ta byla vzteky bez sebe. Takže jí to bylo šumák. Řvát jsme ji slyšeli, i když ji mami nakládala do auta. Káča byla hodně sprostá.

U zvěrodoktora kousla mami do ruky, doktora do prstu a pak ji museli znehybnit, aby jí zvěrodoktor mohl udělat díru do kožichu a Káča mohla usnout. No děly se prej věci. Káča nechtěla spát ani po 20 minutách, z posledních sil se jim vysmekla a běžela ke dveřím, aby jim utekla, ale ty byly zavřené, tak vyskočila na kliku, otevřela si dveře, ale tam byla zrada – za dveřma byl velikej pes. Mami honem chytla šňůrku od postrojku a Káču vtáhla zpátky. Doktor jí udělal další díru do kožichu a Káča odpadla.

Pak si se zvěrodoktorem ošetřili vzájemně kousance a šli se vyřádit na spící Kačence. Káča přišla o 6 zubů, které ani nedržely, protože prej neměly žádné kořínky. Ostatní jí vyčistili ultrazvukem. Namatlali jí to nějakým sajrajtem, aby jí nesmrdělo z tlamky a ty dirky po zubech se zahojily. Domů ji mami donesla spící. Káča se probírala dlouho. Chodili jsme se na ni koukat, očichávali ji a želvice jí myly hlavu a uši. Káča ze spánku vrčela. Taky se ze spánku poblila. Prej chudák! Žádnej chudák! Čuně to je!

Kačenka alias Megaira

Když se vzbudila, chtěla se jít napít, ale neposlouchaly ji nožičky. Tak na ně vrčela. Mami ji opatrně podpírala a Káča došla k vodě. Napila se, svalila se u misky a zase spala. Za chvíli se probrala znovu, opět se napila a pak se vydala k mamince. Ta plakala radostí, jak je Káča šikovná a statečná. Jenže Káča se tvářila jako Megaira a jen to, co chtěla udělat, jí dávalo sílu.

Káča se chtěla pomstít za to příkoří a ponížení, kterého se jí dostalo. A tak došla k nic netušící mamince, a než jsem ji stačila varovat (maminku!), tak ji Káča kousla těma vypucovanejma, zbylejma zubama do nohy. Maminka vykřikla překvapením i bolestí a Káča zasyčela jak had. Takhle na maminku syčela celej tejden.

Pak mami domů donesla nějakou řasu s kvasnicema a začala nám to dávat do jídla. Prej, že to je na zubní kámen. Což o to, poživatelný to je, ale jestli to funguje, říct nemůžu. Já mám zoubečky jak perličky.

Milé tety a strejdové, po třech letech, mohu otevřeně mňouknout, že ta řasa je k tchořímu prdu!

Teda maminka nesouhlasí, řekla, že to oddálilo katastrofu o dlouhý tři roky. Jakou katastrofu? No další Kačenčinu návštěvu u zvěrodoktora! Že Káča není žádnej myslitel, to víme s maminkou obě, ale že si naběhne jak malý kotě, to jsem nečekala ani já.

Káča celou sobotu a neděli blila jako čunik. Mami jí opatrně přejela sysliky na tvářičkách a Káča syčela. Mami to bylo jasný! Ale jak dostat Kačenku do postrojku? Na to by jí znova neskočila... maminka donesla klec. A ta blbka zvědavá (Kačenka, ne maminka) do ní vlezla. Maminka rychle zaklapla dvířka a Káča čučela jak puk. Potom si na něco vzpomněla a začala zase hučet jako Niagára a vlak v túnelu. Ale mami na nic nečekala a nesla ji do auta. Káča použila skoro celej repertoár svých invektýf. Nejslušnější bylo: Jen počkej, co ti provedu, až mě zase doneseš domů!

Kačenka

Zvěrovet se smál, když viděl Kačenku. Smál se proto, že mu končila služba a střídal ho kolega, co s Kačenkou nebyl pokrevně sbratřen. Káča byla zvážena. Představte si, že to čuně divoký má 5 kilo! A zase jí udělali díru do kožichu. Tentokrát už zamkli dveře, říkala maminka. Kačenka si hučela v kleci a po půlhodině usnula. Tentokrát přišla o 4 zuby a zbytek chrupu jí byl opět vypucován do lesku.

Domů ji polospící donesla mami až večer. Však Pidikočka i želvice hledaly Kačenku a koukaly ošklivě na maminku. Já ne, divous byl pryč, mohla jsem si hrát s hopikem a nikdo mi ho nebral. Maminka Káču položila do plyšovýho vejce a přikryla ji beránčí peřinkou, aby jí bylo teplo... Káča po hodině vylezla, ztěžka se postavila a upadla. Mami jí donesla vodu. Káča se napila a mami ji rychle šoupla zpátky do vejce. Byl zase na hodinku klid.

Kačenka

Jenže pak se Káče udělalo dobře a začala plnit svá předsevzetí. Skákala na dveře a házela dolů všechno, co na nich viselo. Pak povalila kanystr se šťávou (naštěstí zavřenej) a z botniku vykramařila všechny boty. Sejmula ze zdi poličku. Spali jsme s přestávkami asi 3 hodiny, víc nás ta Káča mstivá nenechala.

Kačenka

Ráno se tvářila jako miloučká kočička, ale maminka jí na to nenaletěla. Tak nám ještě schválně ze stolu srazila naše misky s jídlem. Mami to uklidila, dala jí na kejty novinama a šla do práce. Přes dveře slyšela temné hučení. Káča jí slibovala, že to doma nepozná.

Vaše Noriska v.p.

Foto: zapisovatelka textu Sharka.

Sharka Neviditelný pes