Neviditelný pes

ČLOVĚČINY: Kapesníky

29.12.2022

Dokud jsem se nevdala, používala jsem látkové kapesníky. Jejich různé dárkové sady, stejně jako ponožky, bývaly často mezi vánočními dárky. Pánové dostávali velké bílé či různě kostkované, dámské byly také buď bílé, nebo s všemožnými vzory, dětské měly odpovídající obrázky.

Celé dětství jsem měla v posteli pod polštářem velký pánský kapesník. O jeho výměnu se staral tatínek, prostě najednou tam byl čistý kapesník. V rodině jedné mojí tety byla oblíbeným kapesníkem měkká látková plenka.

Pánské a dámské kapesníky

Kapesníků jsme doma museli mít hodně, myslím, že převažovaly právě ty pánské. Po každém prádle jich v koši vedle žehlicího prkna byla pěkná hromada. Pamatuji se, že mě žehlení a skládání kapesníků bavilo.

Zdobit dámské kapesníky parádním lemem byla jedna z oblíbených ručních prací. Zdobily se buď ty kupované, nebo se kapesník vyrobil obroubením čtverce z kusu bílé látky. Pak se k nim ručně háčkovaly parádní okraje, obšily se koupenou krajkou, do rohů se vyšívaly monogramy či jiné parádní vzorečky. Spolu s maminkou jsme si jich také několik obháčkovaly.

Zdobené kapesníky

Běžný dotaz rodičů (u nás hlavně tatínkův), když dítě odcházelo z domu byl: „Máš kapesník?“ Mám jednu dávnou fotografii. Stojím na balkóně mezi bratrem a jeho ženou, v náručí držím maličkého synovce, na jehož křtiny jsme s manželem přijeli do Prahy. Klučina k nám udiveně vzhlíží, protože jsme se právě všichni tři naráz nezřízeně rozchechtali. To proto, že manžel, který nás fotil, se těsně před stisknutím spouště česky zeptal: „Máš kapesník?“ Důkaz toho, že tento dotaz musel v naší rodině slyšet tak často, že se ho naučil a teď trefně použil v ten nejnečekanější moment. Samozřejmě, že od té doby dotaz v rodině zdomácněl u každého focení.

Dámské a dívčí kapesníky

S papírovými kapesníky jsem se prvně setkala, až když jsem se vdala. Můj manžel je už běžně používal, i když také vyrostl na látkových. Nezvykla jsem si hned, protože americké, tenké papírové „kleenexy“ vytahované z krabice stačily při poctivém vysmrkání na jedno použití a vyhodit. Takže jsem ještě dost dlouho dávala přednost látkovým a tenké papírové brala jen v nouzi. Moje milá tchýně říkala, že „správná dáma má mít vždy dva kapesníky – jeden na ukázku, jeden na použití (one for show and one for blow). Dáma jsem rozhodně nebyla, ale držela jsem se její rady.

Časem jsem si také zvykla na papírové kapesníky a ty látkové přestala zcela používat. Někdy v době, kdy se začaly prodávat dnes už zcela běžné balíčky silnějších kapesníků, které mohou mít i vícerázové použití. Mimo dům je používám dodnes. V domě si ale podle potřeby trhám „kapesníky“ z kuchyňských papírových rolí.

Výběr papírových kapesníků

Hlavní výhody papírových kapesníků jsem nejvíce ocenila v silných mrazech. To když mi venku „zamrzl“ nos, při vstupu do tepla okamžitě rozmrzl, začala z něj kapat voda a já co nejrychleji lovila kapesník. Když jsem tohle během dne opakovala třeba několikrát, měla jsem od mokrého a studeného látkového kapesníku nejen odřený nos, ale v kapse chumel (někdy i dva) nepříjemně mokré látky. Právě v tomhle počasí (natož když jsem měla rýmu) jsem si ráda pro každé vysmrkání sáhla pro suchý, měkký papírový kapesník.

Látkové kapesníky už nepoužívám, ale stále jich ještě několik mám. Dokonce část sady nepoužitých v původní krabičce, na které je napsaná cena – 6 kusů za Kčs 26. Když začala pandemie, velikost kapesníků se šikovně hodila na roušky a ze tří jsem si je užila. Jednu jsem měla stále v kabelce, další dvě v autě, kdybych tu do kabelky náhodou zapomněla.

Roušky z kapesníků

A ještě. Před řadou let tu několik mých obháčkovaných kapesníků našlo zajímavé využití. V době, kdy jsem je ještě používala. Jednu neděli v kostele jsem se potřebovala vysmrkat. Po skončení mše mě oslovila paní, která seděla v lavici za námi. Prý si všimla, jaký mám hezký kapesník, dokonce s ručním háčkováním. To prý se už téměř nevidí. Ona sama už látkové nepoužívá, ale líbí se jí, sbírá je a sešívá do přehozů nebo quiltů. Tak jsem jí slíbila, že jestli chce, svůj kapesník vyperu a s dalšími obháčkovanými, co mám doma, jí je příští neděli daruji. Slib jsem splnila, paní měla obrovskou radost a třeba moje české kapesníky v nějakém přehozu ještě stále dělají parádu.

Jak jste na tom s kapesníky? Používáte látkové, papírové nebo oboje?

Foto: Marička Crossette

Marička Crossette Neviditelný pes


zpět na článek