M. Crossette 13.5.2016 19:50

řízky dělám z kuřecích prsíček

Nějak jsem vepřovým odvykla. Tedy ne že by mi nechutnaly, ale manžel nemá rád tuhé maso a mně se kdysi párkrát vepřové nepovedly do měkka (asi jsem neměla správné maso) a tak jsem je přestala dělat. Ale z kuřecích prsíček máme moc rádi, dělám je často, měli jsme je zrovna včera. Tady se prodávají ve velkém balení v uzavíracím pytlíku, jednotlivě mražené. Takže pak stačí jen z mrazáku vyndat potřebný počet. A zdejší prsíčka jsou krásně šťavnatá, když mají tu silnější část příliš vysokou, tak ji jen prsty trochu "naklepu", jinak je to masou krásně křehké. Obaluji na papírovém ubrousku (na stejném nejprve v mouce a pak strouhance), protože se jeho rohy dají krásně zvednout a obalování jde nejen rychleji, ale není to taková patlačka. ALE do strouhanky vždy přidávám trochu kreolského koření.

Když dělám řízků víc najednou, tak mám v mírně zapnuté troubě pekáček na který hotové řízky dávám, abych je pak podávala všechny najednou. "Dopékat" tak vepřové je skvělý nápad a možná je po letech zase jednou zkusím.

Pamatuji se, že na pionýrkých táborech, když jsme jeli na nějaký výlet, tak jsme z kuchyně každý vyfasoval do batůžku balíček. Co v něm bylo "hlavní jídlo" už si fakt nepamatuji, ale určitě tam bylo vajíčko na tvrdo, trojúhelníček sýra a myslím, že ještě jablko. A take si nevybavuji, že bychom měli něco k pití. Ale nosily jsme takové skládací kalíšky (pamatujete je?) a když jsme šli kolem nějaké studánky, tak se pilo. A nebo se předpokládalo, že nám to jablko bude stačit.

Na "neorganizované" tůry jsem začala chodit až s manželem. V Německu to byly "výpravy" na kolech, tam byly nosiče, takže se do košíků dalo co bylo třeba. Někdy řízky, někdy sandviče. Na pití byly plechovky piva i coca-coly. Na pěší tůry jsme jezdili často do Alp. Bydleli jsme v pensionu, kde byla hojná snídaně a tak jsme si z toho, co zbylo udělali něco s sebou. Velmi často jsme jezdili z Něm. na Šumavu a to jsme si zase koupili něco v tamním obchodě a dali do ruksaků (housky, sýry, šunku).

• reagovat
• nahlásit příspěvek

H. Williamson 13.5.2016 19:22

Muj nejlepsi rizek

Rok 1992. Byli jsme s Chetem v Cesku v kvetnu a dost jsme cestovali. Na hrade Pernstejne na nadvori v hospode jsme sli na obed. Chet si dal jeho oblibeny rizek, tedy u nas doma schnitzel, aby to Chet spravne vyslovil. Majitel a obcasny kuchar v jedne osobe nam prinesl krasny teleci rizek, ktery zabral 2/3 talire. Naprosto perfektni, delany na masle. Majitel byl starsi clovek, zivotem zjevne trochu znaveny, a na jednom prstu mel ne dost cisty a od krve vyrazne prosakujici obvaz. A tou rukou nam ten talir podal. Kupodivu, kdo se z nas dvou vic zarazil, jsem byla ja. Kupodivu, protoze Americani jsou na tyhle veci znacne cimprliny. Ale Chet si prozival sve velke dobrodruzstvi a nejaky krvavy prst mu to nemohl zkazit. Pan si k nam prisedl, ja jsem tlumocila semo tamo, a bylo to moc fajn. Oba na to radi vzpominame.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

H. Williamson 13.5.2016 18:31

Vylet = rizky. To mame v DNA

I ja casto na delsi vylet ty rizky udelam. Je to dobre, je to prakticke, a s trochou nakrajene cerstve zeleniny perfektni jidlo na cesty. Dobre na kempovani, ale I na pobyt v hotelu, kdyz se mi nechtelo platit za 3 jidla pro dva lidi kazdy den. Dalsi stalici nasich delsich vyletu byla studena veprova pecene, klasika s kminem a cesnekem. A pak jeste sekana, kterou k temto ucelum delam pokladenou spekem a hustsi, aby se dobre za studena krajela. Coz mi pripomnelo legendarni vylet na konferenci v Moskve z ustavu, kde jsem pracovala. Vlak vyjizdel z Prahy navecer a nase grupa asi 8 mladych lidi byla pripravena. Velika skatule rizku, flasky kyselych okurek, brsalat bez majonezy, nekdo sehnal hromadu bananu (ktere nam zabavili na hranici Polska a Beloruska),uherak a vysocinu, nekolik bedynek piva a pro aklimatizaci neco vodky. Rychlik stavel v Olomouci a tata mi oknem podal tri velike kusy sekane. Proste ceska klasika.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jovo 13.5.2016 17:08

Kuřecí chlupaté řízky.

8 horních kuřecích stehen nebo kuřecích prsíček,100 g smažených bramborových lupínků

nebo kukuřičných lupínků, 200 g tvrdého sýra, 2 lžičky oblíbené kořenící směsi (grilovací, barbecue a pod.), 2 vejce,sůl

Kuřecí stehna opláchneme, osušíme a lehce potřeme solí. Sáček s bramborovými lupínky, nebo kukuřičnými lupínky, propíchneme několikrát jehlou a potom válečkem rozdrtíme lupínky na malé kousky, aniž bychom sáček s lupínky otvírali. Poté je rozmačkané vysypeme do mísy. K nim přidáme nastrouhaný tvrdý sýr a promícháme. V jiné misce rozšleháme vejce s kořenící směsí. V této směsi namočíme kuřecí maso a ve druhé misce ho obalíme směsí s lupínky. Protože směs nedrží příliš dobře, rukou ji na maso důkladně přitiskneme a obalené maso vložíme do suchého pekáče nebo vysoké zapékací misky. Pečeme (opravdu nasucho!) v troubě rozehřáté asi na 200°C po dobu asi 50 minut. Na mase se utvoří křupavá a chutná kůrčička, uvnitř maso zůstává šťavnaté. Podáváme s brambory či s bramborovými hranolky a čerstvou zeleninovou oblohou.

Dá se to i jíst. (:-)))

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Pajakerryková 13.5.2016 15:40

řízek je mňam

už je dělám častěji, kuřecí, vepřový a děláte taky opékánek??

nebo jak se u tomu u vás říká? když zbyde vajíčko a strouhka se to smíchá dohromady udělá "řízek" a osmaží a sní pokud možno teplé studené to není ono

Olík řízek má rád ale každému masu říká koko - jako kuře, takže včera měl třeba ledvinky s ryží a každý kousek masa bylo koko :) a maminka kývala: ano koko ledvinka

jo a 3 mokří kerrýci řádí víc jak tři suší kerrýci ale jsou miláčci i když mi visí na nohavici a lezou mi do tašky a ožírají koblihu :)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

D. Ruščáková 13.5.2016 13:30

Liko, skvěle napsaný slinění způsobující

článek:)) Jo, miluju cokoliv smažené, leč už roky se tomu vyhýbám, dopřávám si to jen výjimečně. S tím bůčkem jsi mi připomněla babičku, která dělávala bůčkové řízky pro dravou smečku svých vnoučat dožadujících se řízků a nechápajících, že to maso se prostě jen tak koupit nedá - kromě bůčku. A musím říct, že nám nevadil. Vylítaní o prázdninách jsme byli pořád hladoví a pokud bylo tlusté maso schované pod smaženou strouhankou, tak ho nikdo neřešil:)))

Jinak se mi líbí ta finta s troubou - možná, až zase někdy dorazí nájezdníci, udělám i řízky. Předem ale vím, že na babiččiny to mít nebude... ona každý řízek smažila do zlatova ve spoustě tuku a když je skládala na talíř, tak ne na ubrousky, jak se to dělá dnes, ale do kastrólu a hezky je prokládala čerstvým máslem. Milovali jsme je všichni... jen mám dojem, že dnes by mě něco podobného nejspíš zlikvidovalo:)))

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Tečka 13.5.2016 12:46

Jó řízečky

Tak mě tohle téma tak nadchlo, že jsem se zkusila probojovat registrací.

Tak jak kdysi psal JoVo dělám křidýlka. Rozdělím je, aby se s nimi dobře manipulovalo, trošku osolím, nebo dám nějaké dobré koření.

V pytlíku rozmačkám obyčejné brambůrky, solené nebo česnekové a smíchám je s nastrouhaným tvrdým sýrem. Směs nechám v tom sáčku, kousky křidýlek namočím ve vajíčku a obalím v té směsi. Dobře se to musí přimáčknout, musí to být silnější vrstva.

Peču v troubě, raději na pečícím papíře, a pak už se jen ohlodávají kosti.

• reagovat
• nahlásit příspěvek