28.11.2021 | Svátek má René


Diskuse k článku

AUSTRÁLIE: Čtvrté výročí.

Založení osady Echidna

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
M. Crossette 12.12.2017 19:10

Jirko úžasné fotky a moc hezké povídání

tedy tu zahradu plnou přímo exotické květeny závidím. No a mít "živou sekačku" v podobě klokanů a takové barevné ptactvo na krmítku - tak to bych se asi od okna celý den neodtrhla.

Zajímalo by mě, jak jste se všichni seznámili, dali se dohromady? To se u vás vydávají nějaké česko-moravsko-slovenské noviny, nebo dokonce máte celoaustralské radio, či český kostel? Nebo jste dokonce všichni přiletěli tenkrát do Austrálie stejným letadlem ? Vždyť i na ty vaše další potlachy se sjíždíte z blízka i daleka, někdy je to fakt pořádná štreka. Je mi jasné, že za ta léta jste se různě rozeli do jiných mist (za prací, být blíže dětí, žit mimo město atd.), ale mě by zajímalo, jak jste se v prvopočátku vůbec vzájemně našli? Dneska se možná "svoláváte" už i přes Facebook, ale tenkrát před těmi desítky let. Třeba jak jste se seznámili se těmito současnými hostiteli, kteří bydlí takhle romantickz, "stranou do ruchu velkoměsta"??? Nechtěl bys o tom napsat článek? Každopádně vám všem přeji ještě mnoho a mnoha dalších setkáná "u Ježury".

G. Švehla 13.12.2017 2:01

Re: Jirko úžasné fotky a moc hezké povídání

Milá Maričko,

lidé stejné krevní skupiny se seznamují kupodivu rychle a lehce. První zdejší potlach v roce 1969 spáchali kamarádi co spolu přiletěli a nebo ze začátku spolu bydleli v hostelu - lágru pro immigranty. Pak to už šlo lavinovitě přes Sokol, ČS klub, ČS mše svaté a podobně. Jinak děkuju ti za námět, apoň zase provětrám paměťové záhyby mého líného mozku.

Z. Matylda 12.12.2017 16:09

A nad fotkama rostlin bych ráda řekla-

doma na to dejchám, aby to nescíplo, a u klokanů si to nezodpovědně roste samo!

Z. Maw 12.12.2017 15:36

teeeda, to zni primo pohadkove! musi byt suoer s kamarady zazit takovehle zpivani. snad i ja jendou nejakeho "kamarada xi kamaradku" potkam a vyzlousim, jake to je. Od mala ale vzdy zavidim vsem trempum tyhle.jejich ohne, zpivnky, potlachy...

a dobre, ze tentokrat widowmaker zadnou vdovou neucinil :)

Z. Lída 12.12.2017 14:57

Na takový potlach

bych se moc ráda nechala pozvat :-)) jen to mám trochu z ruky! Mně na ohýnek a kytáááru utáhne každý i na vařený nudli. Takže Georgi - malinko závidím a moc přeju ještě spoustu krásných potlachů a setkání.

A. Rgova 12.12.2017 13:43

Báječně vybraný termín čtvrtého setkání

i ta větev spadla akorát, aby v okolí byla spousta chasníků na zpracování. Chtěla bych posedět u ohně z dřeva eukalyptu, ač myslím že ne moc dlouho, počítám, že jeden musí být navyklej. Moc se mi líbilo vyřezávané ovoce. Fotky ráje jsou také moc hezké. Gratuluju, že vám setkání tak pěkně vyšlo a přeju spoustu opakování ve zdraví a vzájemný pospolitosti.

O. Joklová 12.12.2017 12:37

Georgi, to je skvělé

že se pořád takhle scházíte - a my si o tom můžeme číst a pokoukat se na obrázky

hm, "větévka" mě taky zaujala.....

Z. Lika 12.12.2017 11:50

Povedené setkání

a v krásném prostředí, pokochala jsem se. A přeji spoustu dalších takových potlachů.

D. Ruščáková 12.12.2017 10:24

Milý Georgi

to musela být paráda! A já mám radost, že se vám tato setkání stále daří. Jste úžasní!:))

A. Lex 12.12.2017 9:37

Georgi, díky

za pěkné povídání o soudržnosti tolika lidí. Hlavně je na tom všem krásné, že i v pozdním lidském věku se dá udržovat komunita lidí a ještě navíc v takových vzdálenostech!!!

Ta spadená "větvička" nezapře lidový název eukalyptu. Já nadělám, když nám popadají větve z borovic do zahrady. Tohle monstrum by zavalilo celou naši zahradu...

Z. Yga 12.12.2017 9:23

Ještě jednou

Ta jsem tu ještě jednou, prohlídla jsem si fotky a při tom mne v hlavě bzučela další písnička, tentokrát od Wabiho Ryvoly

https://www.youtube.com/watch?v=HlS72sjLQWo

G. Švehla 13.12.2017 1:42

Re: Ještě jednou

Jo, ta tam spolu s ostatními taky zněla subtropickým deštným lesem.

T. Zana 12.12.2017 9:11

Georgi

Krásné fotky. Ty umělecké výtvory z melouny, jablíček a mrkve! A větývka opravdu moc pěkná...

Taky jsem zahlídla něco, co vypadalo jako křoví vánočních kaktusů :-)

A báječné fotky ohně v noci - prostě jste se báječně poměli, to je jasně vidět. Přeju ještě hodně takových setkání!

Z. Matylda 12.12.2017 8:25

Bezva,

prima jste si to užili, pojedli, popili, dobrou vůli spolu měli- tak to má být :)

Z. Xerxová 12.12.2017 6:53

hezký den

hezké úterý všem Zvířetníkům a zvířátkům :o) ...

Počasí vám vyšlo, místo krásné, setkání se podařilo, nálada skvělá... Tak to má být.

Z. Yga 12.12.2017 6:31

Ahoj!

Fotky jsem ještě neviděla, ale povídání mi zvedlo opět náladu o 100 procent. Po provichřelé noci, kdy bylo nutno i zašpérovat Zikmundův sklepní vlez, neb kočičí dvířka velmi hlasitě s sebou mlátila, jak je nadzvedával průvan, v tújích hučelo, jako by jimi prolítávalo letadlo a hasiči třikrát za noc vyhlásili poplach (hasičku máme za zahradou, tak sirénu máme hnedle za uchama, o průjezdu hasičských aut nemluvě), je hezké se probudit a přečíst si článek o australském potlachu.

Pět a třicet postarších mladíků - to je pořád hezký počet. Tak vám do dalšího setkání držím palce, ať jste stále čiperové na těle i duchu.

Tak jako jazyk stále naráží na vylomený zub, tak se vracím k svýmu nádraží, abych šel zas dál. Přede mnou stíny se dlouží a nad krajinou krouží podivnej pták, pták nebo mrak. Tak do toho šlápni, ať vidíš kousek světa, vzít do dlaně dálku zase jednou zkus. Telegrafní dráty hrajou ti už léta nekonečně dlouhý monotonní blues. Je ráno, je ráno, nohama stíráš rosu na kolejích (W. Daněk, - toho času u nebeského táboráku).

Z. Inka 12.12.2017 7:32

Re: Ahoj!

Ygo, nejsem si jistá, zda by zde nebylo spíše na místě Vlajka vzhůru letí..... Ona ta Rosa není až zas tak stará

Z. Yga 12.12.2017 7:39

Re: Ahoj!

Právě proto jsem sem Rosu dala - Vlajku určitě australští trampíci znají ...

G. Švehla 13.12.2017 1:38

Re: Ahoj!

Ahoj virtuální kamarádky!

Vlajka se zpívá vždy při slavnostním a rituálním zapalování potlachového ohně. Je to jakási hymna, při které také stoupá na stožár vlajka. Rosa a hafo písniček jak starých tradičních trampských tak i novjejších od Daňka, Rivolů, Nedvědů, Žalmana, Ježka, Tučného , Mládka a mnoha jiných se pak pějí k poslechu a potěše trampské veřejnosti.