KOČKY: Oriáškovo předjaří
Sníh už roztál foto: Matylda, Neviditelný pes
Já si myslím, že by jaro už přijít mohlo. Ta zima mě nijak nebavila. Doma byli toho názoru, že v noci nemám v mrazech venku co dělat, ale já jsem jim to teda osladil. Takhle ve čtyři ráno jsem ven fakt už chtěl a řval jsem a drápal na všechno kolem tak dlouho, až je ty ochranitelský vtípky přešly.
Tak mi na nocování poskytli garáž, kde se dalo dlouho zkoumat, až jeden kocour únavou usnul a na to spaní mi věnovali pořádnou flísovou mikinu a pohodlnou židli.
Teď už nemrzne, tak si vycházku vyřvu ještě před půlnocí. Snažili se, snažili, ale já si svoje noční rejdy sebrat nenechám. To tak. Jsem největší kocour v okolí a nikdo mi nebude vykládat, kdy mám chodit spát!
Ovšem přes den nejsem vládce místních zahrad, ale Šípková Růženka. Tady se pořád mluví o gaučových psech, ale já jsem přes den gaučový kocour. Dokážu účinně vypomáhat i při takových činnostech jako je šití, ale jedině v případě, že jsem už odpočatý a s tou strakatou hubenou psicí jsme se ráno už popackovali.
Lovit pořádně není co, ale zajímavosti se najdou vždycky. Onehdy jsem byl viděn, jak prolízám skrz plot k tomu kocourovi odnaproti. Je starší a už mě nebije. Asi si to rozmyslel.
Teda co mě štve, tak je to rozmrzající jezírko. Už se po něm nedá jen tak běhat a onehdy jsem skočil na tu kru uprostřed a dělal trosečníka. Psicím se za mnou nechtělo – musely by přes vodu na mělčině a asi je studila :) Trosečníkování mě za chvíli přestalo bavit a radši jsem šel studovat ptactvo na sousedovic keřích.
Jsem obrovský kocour, ale ráno a večer umím dělat malého ubohého chudáčka žebráčka, aby ta kapsička dopadla do misky celá. No a tu vrchovatou misku granulí dejte vedle, a přistrčte ji pořádně! Jak jinak bych ten den přežil?
Foto: autorka. Další obrázky si můžete prohlédnout přímo tady na Rajčeti.