Neodolala jsem a podělím se s vámi o perličku z redakční pošty.

Eva Ž. popisuje dění na fotce: Eda pozoruje kohouta. O rok později ho chytil a oškubal mu ocas - kohout přežil, jen se strašně styděl, Eda přežil a nestyděl se.

Redakce: Chudák kohout!! Ale skoro bych si vsadila, že vyhraje opeřenec. Ale vlastně za rok se ty váhové poměry dramaticky změnily, že.

Eva Ž.: No Eda váží skoro 40 kg a umí si poradit s poraněným bažantem i zajícem (srovnat je tak, aby mu neublížili, a přinést). Tak si kohouta podržel, oškubal a odnesl psí klapkou do garáže, kde mají kluci ležení. Tam kohouta schoval mezi matrace, kde opeřence - no, skoro odpeřence - našla panička. Kohout žije dodnes, hlídá si hejno slepic u sousedů. Doma mají druhého (kohouti se prali, tak jeden musel pryč).

To jen pro ilustraci, jak jemnou hubu má správný retrívr. V těch 3 měsících by štěně nemělo šanci.

Eda je zvlášť vynalézavý. Psí klapka ho inspiruje. Tuhle jí protáhl matraci tak, že páníčkovi dalo dost práce ji z té díry vyrvat. Také si tam nosil kotě. Tam ho donesl a kotě nedokázalo vylézt ven, tak mu neuteklo. S kotětem byl jedna ruka, spali spolu. To nebyla zlá vůle, jen měl Eda pocit, že takhle se mu kamarád nebude toulat a bude pěkně pod kontrolou. Eda je shánčlivý.

Jestlipak máte doma podobný poklad domácnosti?

Toto je obvyklý vípák, takže sem pište o čemkoli, co vás zajímá a oč se chcete podělit. Přeji pěknou sobou a neděli.

Foto: Z. Pokorný