Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Fujtajbl vespolek

z prvomájových průvodů si pamatuju to, že naše třídní učitelka snahy o únik podporovala slovy "Zmizte a koukejte, ať vás nikdo nevidí". A taky si pamatuju, že na 9. května jsme stáli čestnou stráž u pomníčků padlých, povinně v pionýrském kroji, Vzhledem k nejistému počasí začátku května jsme pod košilemi zhusta měli teplé svetry a která holka měla tzv. froté punčocháče (v sedmdesátých letech výstřelek z kapitalistické ciziny), tak ta nenastydla :)

A Hřívnatci dneska hezky vyšla role Králíka z klobouku na zahájení MS v hokeji, takže první máj se vydařil :)

Re: Fujtajbl vespolek

Hřívnatec parádně oslavil první máj - skvělým výkonem! Jinak mi z prvomájových oslav taky nejvíc utkvěla ta strašná zima - hýbat se člověk nesměl a pořádně se obléct taky nesměl.

Froté punčocháče? To jsem o něco přišla!

Rputi, abych nezapomnela

Hned v noci jsem se nad tvym clankem chechtala jak blazen. A ze jsem to potrebovala. Az na mne skoro padla nostalgie. Dik za pripomenuti.

Muj prvni maj v Moskve

V druhe polovine 70. let od pulky dubna jsem byla na trimesicni stazi v Moskve. A tak se jednoho rana probudim v hotelu a vidim rude. Rychle jsem si spocitala, ze ty 4 panaky vodky minuly vecer nemohou zpusobit krhave oko. A ona to byla ruda fangle,ktera visela 7 nebo nekolik pater ze strechy hotelu az dolu a zakryvala me okno. Nekolik dnu pred prvnim majem. Nasejrila jsem se a dosla na recepci,kde jsem tvrdila, ze na rudou barvu jsem alergicka na oci, a jestli teda by mi nedali jiny pokoj. Nedali. A rekli, ze to tam bude az do 10. kvetna. Na prvniho kvetna jsme se chystali se trema ceskyma kolegama, ze se na ten pruvod podivame. Muj hotel byl kousek od Rudeho namesti. Dezurnaja mne brzo rano vzbudila (!!!), ze se musim podivat z okna (z chodby - me okno bylo nepruhledne), jak se tam ti lidi sikujou. Dala jsem si panaka vodky. Pak prisli kluci a zirali jsme. Ti lidi z toho fakt meli radost. Na Rude namesti jsme se nedostali, jen jsme zhledli sikujici se pluky nadsencu. Dali jsme si dalsiho panaka. Ja jsem se z toho rozbrecela - prislo mi to jak mravenecni lid, ktery,kdyby se pohnul jistym smerem, tak by nas eliminoval. Odebrali jsme se na Vystavku uspechu narodniho hospodarsvi, kde nas uvital vodotrysk tryskajici z ohromneho zlateho kukuricneho klasu, ktery ovsem na dalku vypadal ejakulacne. Sedli jsme si na lavicku,obdivovali a vypili placatku vodky. Navecer jsme se prochazeli Moskvou a zirali na plakaty a barevne displaye. Nejvic mi v mysli utkvel blikajici Lenin na budove hlavni posty. Velky nekolik pater, ze zarovek, ktere se postupne rozsvicely a zhasinaly od boticek az po capku. Mnoha leta pozdeji jsem videla takhle blikajiciho Elvise.

Re: Muj prvni maj v Moskve

:)))))))

Socialisticly zit, socialisticky odchazet

Jak se zas neco slavilo - prvni maj, nebo vitezny unor, tak pohrebni ustav v Olomouci v 70. letech se pripojil s heslem prominetne rozvinutym na budove: socialisticky zit, socialisticky odchazet. Jsme se s mamou tak smaly, az jsme plakaly.

Re: Socialisticly zit, socialisticky odchazet

Tohle jsou perly netušené!

Mám od spolužáků z Ostravy

část jednoho májového projevu k horníkům. Nutno použít ostravsky dialekt a přízvuk.

"Tak sudruzy esli to do včilka všecko bylo negatyvni, tak od včilka to bude gatyvni. :-)

Re: Mám od spolužáků z Ostravy

Jo, Jenny, gatyvyta, o tu se snazim.

Milá Rputi,

máš pravdu, tak to chodilo, vlastně jsme se hodně nasmáli i když ti na té tribuně se těšili z velké "dobrovolné" účasti a blahosklonně mávali na tu havěť dole aby pak rychle zalezli do svých chlastem naplněných kanceláří a těšili na přísun budoucích valut do Tuzexů.

V dospělosti jsem bydlela jsem na trase průvodu, pod záminkou nutnosti navštívit toiletu, jsme po hodině i více čekání utekli k nám a z okna jsme pozorovali hemžení, za popíjení černých šviháků ředěných tonikem či colou (fernet, rum). Ve dvě hodiny odpoledne v družné náladě jsme vypluli na prosluněnou lodžii a volali jsme na okolo jdoucí, kdy už půjde ten průvod. Do dneška se divím, že nás někdo nenaprášil, všichni se chechtali a my taky. Stále při různých srazech na to vzpomínáme. :-)

Re: Milá Rputi,

Otec mé kamarádky byl gynekolog na malém městě. Ech, coby osoba veřejně činná a známá do prvomájového průvodu prostě musel. Vyřešil to tak, že si do kapsičky bílého lékařského pláště viditelně zastrkal nůžky, břitvu a hřebínek a zúčastnil se tedy, ale za holiče.

ano, ano, takhle nějak se konaly přípravy

nejen v Horních Kotěhůlkách :) Moc hezky popsaná vzpomínka.

Zůčastnila jsem se několik májových průvodů, ale jen jako školačka a snad jednou, dvakrát v předškolním věku s tatínkem od jeho podniku. Mám vzpomínky na průvody během devítiletky, jestli jsem šla i během tří let na ekonomce to si nějak nevybavuji, ač jsem byla starší. Možná tam už to nebylo povinností.

Přesně jako kotěhůlkové svazačky, také jsem mockrát byla pod bílou pionýrskou košilí nabalená do svetrů, a třeba i dvou punčocháčů pod sukní, protože kabát být nesměl. Do ZDŠ jsem chodila do Štěpánské, řadili jsme před školou, odtamtud šli buď přes Ječnou nebo Žitnou nahoru, odtud buď Sokolskou, nebo Legerovou k muzeu po Václaváku dolu k tribunám. Tam se průvod dělil do dvou proudů, z nichž účastníci kvapem mizeli nejkratší cestou pryč. Co se mávátek týče, mám dojem, že jsme je ve škole take sami vyráběli z krepáků, ale úplně jistá si tím nejsem, možná jsme si je kupovali, nebo je fasovali - ale měli jsme je.

A ano bílou tesilonovou sukni měla moje maminka a fakt prosvítala, takže bez spodničky se nedala nosit. Ale pamatuji se, že mamince sloužila hodně dlouho (měla pak ještě šedivou), fakt se sukně nemačkala a tak to byl vděčný kus oděvu.

Re: ano, ano, takhle nějak se konaly přípravy

Jé Maričko, ač ne pražská, vím kde je Legerova a Ječná. Legerka je ta nejprůvanovitější, ze všech průvanových ulic a dlouhá jak kvalitní žvýkačka, tam bych tedy nechtěla pochodovat a vlastně už nikdy, nikde. :-)

já jsem věděla, že dneska to bude

velmi výživné!!!! a beztak, že jo

děkuji Rputi i když já už se tyto oslavy moc nepamatuju

Milá Rputi,

Ano - od koho prvomájový příspěvek než od tebe. Myslím, že Až nás půjdou miliony spolehlivě zabilo všechny ... (:o))

A připomněla jsi mi: TEN-KDO-STO-JÍ-NA-CHOD-NÍ-KU-NE-BU-DU-JE-RE-PU-BLI-KU HURÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁ - tak tohle stupidní heslo jsme vyrvávali do ochraptění hrdla. Nám tenkrát bylo celkem jedno, hlavně když řveme jak na lesy (omlouvá nás snad jenom to, že nám bylo maximálně deset roků). A jak tady kdosi píše, že nakonec jste se dostali k párkům a kolotočům - tak vidím, jak to bylo sprosté, že my, obyčejné děti z vesnic na jihu Jižní Moravy, jsme se k takovým atrakcem nedostali - všecky byly v Práglu (no, možná i v Brně), ale do Hustopeč se nic takového neposlalo - hamba soudruhum ještě po čtyřiceti letech.

Re: Milá Rputi,

My jsme od těchto stupidních hesel (to už jsem byla na gymplu) přešly (holky- ale řvali to i kluci, i když se jich to netýkalo) k údernému heslu : "Není vata, nejsou vložky, co si dáme mezi nožky!" No, málem nás z toho studia vyloučili:-))

Rputiiiiiiiiii!

To nemá chybu!!!