Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Moc pěkné postřehy i fotky, Evi.

Když se jaro ne a ne dostavit, koupila jsem taky koláče a velké koule, protože už jsem nechtěla mít semínka (a z nich klíčící rostliny) úplně všude. Chvilku to fungovalo k všeobecné spokojenosti, ale pak zahradní jídelnu objevili špačci a to je konec. Perou se, hulákají na sebe, potrhali na katalpě listy, svolávají se, hvízdají a vržou a zahánějí všechno, co peří má. A když zahradou prochází kočka, zdrhnou, jen jeden špaček zůstane na vrcholu stromu a řve na poplach.

Špačci (velká hejna) se tu objevují každý rok, ale spíš až ve chvíli, kdy dozrává ovoce. Mají moc dobře zmapované, kde co roste, pacholci. Ale letos se tu asi drží kvůli krmnému stromu. Koláče i koule jsem nakoupila ve velkém. Koláče snad vydrží zabalené do podzimu, ale ty koule holt skrmit musím, teplo by jim asi moc dobře neudělalo.

Sledovala jsem špačky, jak se vypořádávají s držákem na koláče i na malé a velké a koule. Někdy to jsou skutečně akrobatické kousky, které předvádějí. A nejenom oni. Škoda jen, že špačci jsou takoví nájezdníci a všechno hned sežerou.

Evo, moc hezké ptačí postřehy a fotečky. Já se sem dostávám už hodně pozdě a jen na skok. No chtěla jsem také popsat jednu vrabčí "kanálovou" vzpomínku, jen nemám čas. Ale napsala jsem to kdysi do Dumky, tak si dovolím tu pasáž zkopírovat. Tenkrát jsem ještě psala bez diakritiky..

"Kdyz jsme bydleli v Nemecku, mel nas najaty jednopatrovy dum okap, v jehoz rohu meli vrabci hnizdo. No hnizdo - takove to "vrabci", neupravene. Bylo v samem rohu okapu, sotva 10 cm za otvorem, na ktery byla napojena roura do kanalu. Ten kanal mel maly kulaty kryt z betonu a pod nim byl zachytny kosik. Neslo mi do hlavy, proc si vrabci vybrali zrovna tohle nesikovne misto. Vzdyt muselo byt stale podemilano vodou, ktera pri lijaku nestacila dost rychle odtect. Hned prvni rok jsme jednou zjara nasli pod okapem vypadle male holatko. Vylezla jsem na zebrik a pokusila se ho dat zpet do hnizda. Nevim ale, jestli prezilo. Pak jsem se jednou vracela domu a zaslechla z toho kanalu sramot. Zvedla jsem kryt a v zachytnem kosiku tam sedeli dva vrabci - samicka a uz dost odrostle mlade. Bylo jasne, co se stalo. Mlade propadlo do kanalu, mama tam vletla za nim a uvizli oba. Cetla jsem o tom, ze vrabec se jako jediny ptak dokaze podplavat az 30 cm pod vodou, aby unikl z pasti. Nevim, jak tam ta vrabci mama z te vysky proletla, ale urcite tam nepropadla spolu s mladetem.Jakmile jsem zvedla kryt, samicka vyletela, mlade tam ale zustalo sedet. Nechala jsem kanal odkryty a pozorovala, jak vrabcice letala mlade do toho kosiku krmit, az pak i ono do vecera odletlo. Kosik jsem vyndala a jeho zetlely obsah vyklopila. Ve smesi zatuchlych listu a bahna jsem nasla dve male ptaci lebky a nekolik kosticek - dukazy toho, ze jsem asi zabranila tragedii, ktera se uz nekolikrat opakovala. Vyndala jsem kosik i z kanalu na zadni strane domu. Take v nem jsem nasla malou lebku a zbytek ptaciho kridla. Na tehle strane si ale vrabci nove hnizdo nepostavili. Az do konce naseho tamniho pobytu jsem uz nechala oba kanaly odkryte.

Je to smutné, s těmi zvířecími netušenými pastmi - nejhorší jsou prý nylonové sítě na zahradách - pro ježky, ptáky, i větší zvířata.

Trochu O.T., ale taky to lítá. Právě jsme zjistili, že nám na stropě od balkonu sedí netopýr .

Na druhém konci balkonu (je 6 m dlouhý) nám ke krmítku odvedli rodiče Modřinkovi svoje juniory - odhadem šest kousků. Strašlivý jekot - mladí to vidí tak, že by je měli krmit, staří se snaží jim vysvětlit, že je tu bufetové stravování .

K nám, teď už ne na krmítko, protože už skončilo ve stodole, létají kosi, rehkové, stehlíci a konipasi a vrabčáků nepočítaně. Je krásné pozorovat kosa, jak po dešti tahá z trávníku žížalu. To je pane makačka. Ale musí si dávat pozor na černou paní domácí, co nadělám, kočka už jiná nebude. Už nepřikrmuju, až zas v zimě, protože mám dojem, že bych teď krmila i ty kočky. Mám krmítko zvenku v ložnici na okně a sousedovo džungle je ráj koček z celého okolí.

Dotaz: lze rozeznat podle zvuku datla od strakapouda? Myslím tím to bubnování.

Nevím - strakapouda mám naposlouchaného, ale datla jsem viděla jen párkrát v životě.

Díky za bezva článek. Strakapoudy mám moc ráda už od dětství, kdy k nám lítali na stravu. Teď je i v okolí pozoruji, jak pilně pracují na stromech. Se špačky máme dlouholeté zkušenosti,taky jsem měla nehynoucí zážitek s těmi uřvanci, když se je jal MLP na zahradě plašit ze třešní, řval pleskal,špačci řvali ještě víc a dělali si z něho zadel. S nacpanými bříšky se proletěli a v momentě, za mohutného řevu byli zpátky.Podotýkám, že jsem se zrovna uložila k odpočinku, přemýšlela jsem ,jak ho zabít!

To jsem netušila, že strakapoudi jsou tak hluční :D Naživo jsem asi ještě žádného neviděla, musí to být krása. Co se týče napodobování u ptactva, tak jsem něco v tomto smyslu viděla u čápů. Sleduji na webkameře bohuslavické hnízdo a někdy loni snad už mladí měli vyletět a hledat si něco do zobáku sami, ale pořád se k tomu neměli. A pan otec jednou opravdu začal na tom hnízdě energicky skákat do výšky a mávat mohutně křídly, a i mezidruhově bylo jasné, co jim říká: "Takhle si to vyzkoušejte, blbouni!!"

Liko, na strakapoudy se přijeď podívat k nám Právě mi tu dva sedí na krmítku na okně a cpou se slunečnicí. Zřejmě se opičí po sýkorách a hýlech. Ti taky zatím krmítko neopustili. Já mám teď na krmítku víc ptáků než v zimě Asi opravdu ubývá hmyzu a tak berou za vděk přikrmování i v létě.

Ptáci jsou mazaní . K nám evidentně sýkoří rodiče vodí mladé s tím, že hmyz je mňamka, ale krmítko jistota .

Synek má na zahrádce sýkorník s koňadrami, tam je pěkný frmol. Pak nejspíš všichni zamíří na krmítko taky.

U nás se ptáci objeví sem tam, hnízdí vrabci. V okolí jsou kočky, které dost ptactva vychytaly (ve městě moc myší nenajdou a na potkana si troufne málokterá). Dokud jsme měli dalmatina, který kočky vyháněl, byla zahrada rájem ptactva. Měli tam od koček pokoj. Naše holky zajímají ptáci jen ti lovní a venku, ale nelovi je, jen zvedají. Na zahradě jsou jim fuk, nejvýš tak štěně je prožene.

Ale nápodoba je způsob učení u všech druhů, kde se rodiče o potomstvo starají, ať už krmí nebo jen vodí (kurovití, kachny apod). UXvšech savců je běžná. U psa je neobvylké, že se je schopen učit u nápodobou i od člověka. Dá se to vyuřít i ve výcviku (Claudia Fugazza, Dělej to po mně). Ale mezidruhové učení je občas pozorováno i u jiných zvířat.

Právě to mezidruhové učení mě fascinuje...u nás "tlachapoudi" kontra špačci, ale i ve volné přírodě od sebe zvířata odkoukávají různé výhodné způsoby chování. Viděla jsem různé dokumenty např. o opičích tlupách, jak jedna opice z jiné tlupy přišla to jiné (tedy stejného druhu - paviáni) a ostatní ji přijali, a dokonce rychle stoupla v hierarchii poté, co ostatní zjistili, že umí mnoho věcí, kteří oni ne. Ona je to naučila. Šlo o snazší způsoby obstarávání potravy, používání jednoduchých nástrojů a tak. No a ještě se mi vybavilo z manželova vyprávění, když byl malý, že měli hlídací prase, od kterého se hlídat učil pes

V našem koupacím jezírku máme veřejné ptačí koupaliště, konipasi a vrabci, kosi a kde co. V místním kraji špačky rádi nemáme- vinice za každým rohem... pokud jde o ptactvo, psice šílí, hlodavci je moc nezajímají. Ti zajímají jen kočky.

Naši práci mají na balkoně bazének z takové té plastové misky na maso. Taky je to docela hit .