Tradiční zvířetnická Akce je veskrze adrenalinová záležitost, to si asi v jednu listopadovou středu večer pomyslí každý účastník. Pro organizátorky Akce ale adrenalin začíná o několik měsíců dříve a v tu listopadovou středu už jsou úplně v pohodě :-)

Akční milníky

Před prázdninami je nutno autory akčních předmětů aktivizovat. To se dělá prostřednictvím laskavého článku v obou spřátelených médiích, ve kterém autory ujistíme, že Akce na podzim bude a že mají na výrobu dost času. V článku také zazní výzva pro nové autory, kteří se dosud neosmělili.

Po prázdninách následuje taktéž laskavý článek s výzvou k přihlášení předmětů do Akce. A tady je už termín pro přihlášky, tón článku je o něco naléhavější. Současně začínáme oslovovat tradiční autory osobně. Maily se nesou obvykle v tomto duchu: „Ahoj XY, dobře vím, že už máš rozmyšleno, co letos pošleš do Akce. Nezapomeň, prosím, že to potřebuju vědět do …, fotky mi stačí do …“.

S prvními přihlášenými položkami také vzniká excelová tabulka, bez které by to celé nešlo.

Nejen, že se z ní nakonec dozvím, že jsem jeden předmět publikovala v galerii dvakrát, ale slouží hlavně k tomu, aby zana věděla, od koho kolik dostane. Tabulka skýtá i další zajímavé informace, třeba který předmět se zhodnotil nejvíc a kdo vyhrál tipovací soutěž.

Po soustředěném nátlaku v září je obvykle kostra Akce jasná. Přihlášeno YZ předmětů (cca 45), počet fotek nula.

Někdy se také stane, že jsou do Akce přihlášeny předměty, které jaksi neodpovídají záměru autorky Akce. Je strašně těžké zdvořile odmítnout a vysvětlit proč.

Následuje adrenalinový říjen a kus listopadu. Zodpovědnější autoři v půlce října posílají fotky, které jsou buď úplně OK nebo vyžadují jen drobnou úpravu. Nováčci pošlou nástřel fotek podle svého uvážení a ponechají si dostatek času na nové focení. Ostřílení matadoři pošlou fotky na poslední chvíli, ale protože jsou to ostřílení matadoři, tak nemusejí upravovat nic.

Pan a paní Kočkovi

Asi nejhezčí součást práce na Akci je provést nováčky úskalími prezentace jejich výrobků. Vysvětlit, co nemají dělat (a proč) a zároveň nepředepisovat, co by měli dělat. Ponechat tvůrčí prostor.

Myslím, že nejhorší chvíle nastává v okamžiku, kdy v téhle době autor odřekne slíbený předmět/ předměty se slovy „promiň, ale nestihla jsem to“, což je řešitelné v září, ale v půlce října na mrtvici. Nastává okamžik obíhání všech tvořivých příbuzných a známých, aby bylo předmětů dost a Akce byla pestrá.

Začátkem listopadu už jde do tuhého, termín Akce se blíží. Asi tak týden před začátkem organizátorky vystupňují tlak na autory: „Jestli mi to zítra nepošleš, tak budu plakat!“

Uf, máme všechny fotky. A jdeme tvořit akční album. Jak se to dělá? Nic jednoduchého. Jako titulní položku zvolit nějaký tahák, který zaujme (třeba Klausovo klubko).

 V albu střídat položky levné s dražšími. Podobné položky (třeba sady vánočních ozdob) rozmístit rovnoměrně v celém albu. Ale zároveň střídat barevnost fotek, to je také důležité.

A co ceny? Vyvolávací ceny stanovuje vedení Akční síně s přihlédnutím k přání autorů. Ceny jsou asi nejvíce ošemetná položka celé Akce. Ale snad se nám docela daří.

Těsně před začátkem Akce album otestuje zkušební králíček, který připíše výukové příhozy a přípisy. V tuto chvíli už někteří účastníci vědí, že album existuje, ale nemohou se do něj dostat. Každý rok tedy trpělivě vysvětlíme, že album bude přístupné až s ohlášeným startem Akce. A můžeme začít. Tři, dva, jedna, start…

Startem to ale teprve začíná, Akci je třeba věnovat péči po celou dobu trvání. Takže v každé volné chvilce kontrolujeme správnost příhozů a dbáme na dodržování pravidel .

Nakonec se pokusíme akční album zamknout a vyhlásit výsledky. Většinou se nám to po kratší či delší době podaří - ve chvíli, kdy Akce končí, už Rajče dost ztěžka funí pod náporem přístupů. A potom už si vítězové s autory domlouvají předávky předmětů – a i to se většinou podaří.

Tak zase za rok!

Foto: Archiv RenataE a Matylda