24.4.2024 | Svátek má Jiří


Diskuse k článku

PSI: Slasti a strasti (jednoho) chovatele

To „jednoho“ je v nadpisu zcela záměrně. Každý chovatel má jiný systém a neznamená, že jeden je nutně lepší, než druhý. Pokud jde v první řadě o zdraví a pohodu psů, může být způsob odchovu různý. Píšu proto jen vlastní zkušenosti.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
E. Zvolánková 24.3.2021 13:18

Krásné čtení Evi,díky za něj.Chovatelství,tedy myslím to poctivé,jako Tvoje,je fakt řehole a já bych na to neměla...ani podmínky,čas a ani odvahu,takže obdivuji lidi jako tyR^V

A k těm OT "zfetovaným" ptákům,já loni takto zažila jednoho rorýse...choval se atejně jak popisuje Xerxová,ale u nás dlouho nepobyl...jednou jsem mu pomohla po nárazu do zahradního stolu zase vzlétnout a to to pak napálil sousedům do křoví,tak už nevím pak,jak skončil,ale tipla bych,že asi taky v něčích drápech,koček je v okolí dost:-/

Z. Xerxová 22.3.2021 17:39

mimo téma - příběh pitomých ptáků...

máme na zahradě obří hejno čížků. Zatímco ti zimní byli "normální", tito jsou nějací divní... Jednak kolegyně kočka jich během deseti minut ulovila pět 8-o, jednak u nás neustále naráží do oken a dveří. Snad každých deset minut se ozve dutý náraz... už je nechodím zachraňovat, straky a vrány je chodí uklízet. Za celou zimu jsem "rozdýchávala" jednoho zvonka (a to byl provoz na krmítkách větší), jen dnes vím o čtyřech mrtvolkách... Vždy čížků - všichni jíkavci, pěnkavy, zvonkové, kosáci, sýkorky... se chovají normálně...

E. Žampachová 22.3.2021 17:55

Nejsou kolem nakvašené bobule? Přírodovědci vyšetřovali mrtvolky ptáků. kteří naráželi do oken a většina byla "pod vlivem".

Z. Xerxová 22.3.2021 18:04

netuším - u nás je jen pár červených bobulí na skalníku a ty žerou kosáci. U nás do skel naráží ptáci tehdy, když jsou na lovu krahujci. To nastane zběsilý odlet... ale i tak naráží minimum ptáků a navíc málokdy fatálně. A od víkendu je to prostě žuchanec do skla každou chvíli...

Spíš si říkám, jestli to není nějaké hejno ze severních pustin (Skandinávie), kteří neznají kočky ani sklo... Doufám, že se brzo oteplí a sníh zmizí a tito pitomečkové zmizí někam dál

E. Žampachová 22.3.2021 18:30

Těžko řéci, ale ani z pustin snad nemohou být tak pitomí. A kočka není jediný predátor, zvlášť na severu. Kromě toho od pustin jsme dost daleko. Je to těžko vysvětlitelné, leda by si fakt dávali někde nakvašené plody. Některá zvířata (sloni, medvědi) si chodí pro zkvašené plody schválně - mají přírodní hospodu. Zřejmě člověk není jediný tvor, který vyhledává alkohol. My jednou viděli zfetovanou veverku (podle mě houby). Ale třeba jsou ti ptáci jen extrémně pitomí.

T. Zana 22.3.2021 20:09

Synek mi poslal video z dnešního rána, jak se jim asi minutu dobývá skrz sklo dovnitř sýkora modřinka...

Prý i když na ni zaťukali, tak jen civěla. Docela to vypadalo na "pod vlivem".

Z. Hanča 22.3.2021 15:42

Slasti a strasti chovatele, to je hezky nazváno! Aneb nic není zadarmo. Těch osm společných týdnů musí být nesmírně intenzivních, po všech stránkách, :-) a nezapomenutelných!

Vzpomínám si, když jsme se byli podívat na Denise - už byl vybrán, ale já jsem ho nedočkavě musela vidět - to bylo štěňatům asi 6 týdnů, batolila se po zahradě, a v jednu chvíli se všech osm kousků navěsilo na maminu přesně tak, jak na obrázku.

Snad teď přece jen bude tepleji, abyste mohli černou demoliční četu častěji vyšoupnout na zahradu. :-)

E. Žampachová 22.3.2021 17:57

Dnes jsme je vyšoupli na půl hodiny. Ale za půl hodiny se unaví a jak přestanou běhat, je jim zima. Je vlhko a ani sluníčko nám nevydrželo ani 10 minut.

T. Zana 22.3.2021 13:24

Krásné představení vrhu L (to je dvanáctý vrh, že 8-o). Je to úžasné a je moc dobře, že o tom píšeš - že je to báječné a taky pěkná dřina.

Z. Jajka 22.3.2021 14:45

A krásně se o tom čte, i někomu, kdo je úplně nepsí - pejska bych nedokázala vychovat...

E. Žampachová 22.3.2021 17:59

Tohlenení jen o vrhu L, ale rekapitulace všech těch let. Svým způsobem je to pořád stejné a přitom pokaždé trochu jiné. A vždy je tam někdo, s kým se nerada loučím (a to i když teď jedna zůstane doma)

A. Lex 22.3.2021 11:13

Evi, abych nezapomněla, včera jsem v noční košili pokřikovala z balkonu na kolem jdoucího Perryho. Šel s rodinou v té slotě ven, balónek v hubě, natěšený, rodina se choulila do bund, šál a čepic, chodí furt, za každého počasí.

E. Žampachová 22.3.2021 11:18

Mám radost, že pokřikuješ a nemenší, že se má Perry dobře.

Z. Lika 22.3.2021 11:23

Radostně čtu, že pokřikuješ - to je taky dobrá plicní rehabilitace R^

A. Lex 22.3.2021 11:36

Tak tahle rehabilitace by šla ;-D. Horší je to s pohybem. Tam musím pomalinku, odpočívat a dýchat. Díky za ty dva roky před covidem každotýdenního rehabilitačního cvičení.

T. Zana 22.3.2021 13:25

Pomalinku nevadí, vlak ti neujede ;-). Hlavně že to jde!

A. Lex 22.3.2021 14:01

:-)

E. Žampachová 22.3.2021 18:15

Pomalu nevadí, hlavně že dýcháš. A manžel už je na tom teké lépe?

A. Lex 23.3.2021 7:39

Evi, paní doktorka mne včera ujistila, že se snaží mi ho brzy poslat domů. Včera kyslík na třech litrech, saturace výborná a pořád snižují.....

Z. Lika 22.3.2021 10:45

Soudím, že je to u vás chvílemi jako na zámku - šouravá opatrná chůze nutná ;-D Ale adrenalin se mi zvedal už jen při čtení, připadá mi, že člověk z nervů nevyjde - snad s výjimkou těch pár dní, kdy jsou štěňata ještě doma a mají období roztomilosti. A pak už teprve ne - nervy, ke komu půjdou... a pak jak se mají... jéžiš, smekám nejen před pečlivou a velmi lidskou prací, ale i před tím, že to zvládáte nervově :-)

E. Žampachová 22.3.2021 10:53

Šouravá chůze a koukat kam šlapeš je nutná tak od 4 týdnů věku štěňat. A jinak musíš být optimista. Zatím jsme měli jediný průšvihový prodej, jedno nečekané úmrtí majitele a jednou změnu rodinné situace. Protože máme ve smlouvě, že se o psa postaráme, tak se staráme. Jinak o spostě z nich mám informace, někdy holt musíš věřit, že to dobře dopadlo, někduý to víš. Nervy to jsou., ale snažíme se vybírat pečlivě.

A. Lex 22.3.2021 11:09

Liko, já se přiznám veřejně, že předat štěňata cizím lidem je ten důvod, proč jsem nechovala. To bych neukočírovala, proto moc a moc obdivuju všechny, kteří to umí a dokáží to, jinak bych já nemívala skvělé psy. Jsem zbabělec :-/.

Z. Lika 22.3.2021 11:22

Nejsi žádný zbabělec - prostě znáš svoje možnosti, a to je hodně ceněná vlastnost R^

Z. Matylda 22.3.2021 10:45

Hezky se to čte- ale když to vidím naživo na návštěvě štěňat (jezdíme navštívit), vidím, že je to méně ňuňu, než to na fotkách vypadá :) Jelikoř Kuba má fletku a byli jsme malé fletíky navštívit, nechala jsem se okousat, ožižlat si tkaničky, rozvázat je a pak na sobě usnout malé psy :) I naše kavalíří princezny jsme jezdili navštěvovat, jen Vanilku jsme viděli jen na fotkách a jeli pro ni hned, byla už starší a odřeknuté štěně, tak s námi odjížděla hned. Ale nelituju.

E. Žampachová 22.3.2021 10:58

Nojo, sbírání ho..., úklid a jiné věci na web moc nedáš. My vybírali podle fotky Edu (do Dánska si na otočku prohlédnout štěňata nezajedeš). A taky nelituju. Mám radši, když vidím budoucí majitele dřív. Ale neznamená to, že vzít si odřeknuté štěně je špatně. Občas nám zůstalo jako poslední to nejlepší.

A. Zemanová 22.3.2021 10:45

Děkuju za milý článek. Po celou jsem ho četla se zasněným úsměvem - potěšila mě vzpomínka na Áju, která si svou "sněhurku" zase donesla domů. V Fotky štěňátek jsou ňuňací. :-) Já vím, že malí kulíšci jsou v reálu o poznání méně voňaví a hebcí, než se jeví na fotkách, a tuším, že bych takový záběr těžko zvládala, ale stejně bych si to chtěla na pár dnů zkusit.

E. Žampachová 22.3.2021 11:02

Nejeden chovatel by výpomoc i jen na pár dní uvítal ;-D A hebcí a voňaví, aspoň zpočátku opravdu jsou. A když ti vybyde chvilka, tak se i rádi mazlí. Jen je k tomu ta hromada práce.

MMCh. fotky jsou průřez skoro všemi vrhy. Na Áju nejde zapomenout.

A. Zemanová 22.3.2021 13:07

To nejde! Byla skvělá i jako babička-matka. V

Nejblíž jsem ke štěníkům s maminkou mívala právě u Li (na tu taky nelze zapomenout). Jsem nesmírně vděčná osudu a Li, že jsme mohla volně chodit a hladit i chovat si štěňata právě u kavkazích matek. Li měla jejich absolutní důvěru, takže dokud tam byla ona, bylo vše v pořádku. S matkami i s Dráčkem, na kterého jsem si mohla lehnout, položit hlavu.

T. Zana 22.3.2021 13:26

Li byla úžasná V.

E. Žampachová 22.3.2021 18:10

Ája tohle vše způsobila. Všichni nesou její geny, v každém z ní kousek je. A mám ji hodně hluboko v srdci. Jenže s Ginny, Derry, Fleur, Skye , Tiou, Lunou, Elwoodem, Alfem, Rendi, Elliotem a teď tou malou to nebude snazší. Jako nezapomenu dalmatiny, o kterých jsem tu kdysi psala - Nicka, Koru a Beky. Ale Ája, o které se nějaký trouba vyjádřil.že mám chov postavená na feně z množírny (byla z hodně velké chovy). byla úžasná osobnost až do konce.

Dodnes mě mrzí, že ten rok, co jsme se chtěli jet podívat na podzimní venčení a poznat Li kavkazáky, Li odešla. Hodně jsme si psaly o psech, o životě, o všem možném, takových chovatelek je tuze málo. Kam se hrabu. A i lidí, kteří svým psům takhle rozumí.