M. Crossette 30.4.2020 17:20

Pane Soukupe, opravdu Vás i Vaší paní obdivuji a patří Vám ohromný dík. Nejen pro Vaši společnou úžasnou péči o veverky, ale za tolik úspěšných odchovů, kolikrát u jen několika deních veverčat. My máme léta veverky na zahradě, ale zatím jen jednou jsme tu měli 4 sirotky, když jejich mámu zajelo auto. Naštěstí krátce před tím tu otevřela záchranná stanice, která si veverčata ochotně přebrala.

Letos jsme v našem "ptačím domku" měli tři veverčata o kterých jsme dost dlouho ani nevěděli, Když se konečně v otvorech domku ukázaly jejich hlavičky, chodila jsem je ráda pozorovat. Jak veverušky rostly, byly čím dál odvážnější, honily se, prolézaly domečkem, posedávaly na jeho střeše. A pak jedno ráno domeček osiřel. Teď už přes dva týdny běhají po zahradě s ostatními dospělými veverkami (dnes ráno jich bylo kolem "jídelního stolu" sedm). Mladé už rozeznám jen podle hunatějších ocasů a jak spolu rošťačí poskakují na kmenech a větvích cedrů. Je to tiché dětinské skotačení, rozeznatelně jiné, než když se vzájemně honí dospělé veverky (třeba od jídla, nebo odhánějí cizí)- To jsou spirákové honičky, kdy navíc veverky různě prskají a piští. Většinou se nakonec dohodnou a později u dokáží stolovat hromadně.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

D. Ruščáková 30.4.2020 16:51

Konečně po letech máme v okolí "naši veverku". Je tmavě hnědá a bílým bříškem a někdy mě děsí, s jakou samozřejmostí si běhá u nás po zahradě - když jsou psi doma:)) Naštěstí to zatím vždycky odhadla... Mám z ní velkou radost.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Matylda 30.4.2020 16:15

Mám na paměti, že kdybych našla sirotka, mám volat a nekrmit... jenže u nás veverky asi nežijí, tak stačí držet v paměti.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

T. Zana 30.4.2020 12:55

Veverky u nás vídáme, nakonec naše část Bohnic je obkroužená městskými lesíky. Ale na focení to není. Na podzim jsem ale na kraji lesa objevila veverčí krmítko :-)

Nejvíc veverek vídáme na Olšanských hřbitovech, asi proto, že je tam lidi krmí, takže nejsou tak plaché.

Taky jsem jako dítě milovala knížku o Zrzečce :-)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lika 30.4.2020 11:09

Mám to štěstí, že v blízkých parcích veverky jsou, a často je vídám. Jednou brzy ráno (ehm, asi v 7) jsem mazala na ranní procházku k Vltavě, a hned na začátku mě "oslovila" cizí turistka, pochopila jsem, že chce na Vyšehrad. Vůbec mě nenapadlo poslat ji po Nuselském mostě (což jí ukazovala gps, jak se mi zoufale snažila naznačit), a já ji táhla kolem hradeb právě přes park. A turistka si nefotila netradiční výhledy na Vyšehrad, ale veverky v zelených stromech prosvětlených sluncem. Měly jsme je v úrovni očí a obě jsme byly nadšené. A v parku kolem Grébovky je jich tady dost. Číslo na záchrannou stanici mám v telefonu, doufám, že jako talisman, abych ho nemusela potřebovat. Vsadím se, že kdybych ho smázla, v tu ránu bude nějaké veverčí ouvej.

Díky za potřebné a praktické připomenutí - hlavně se hned poradit s odborníky a nepokoušet se trosečníka krmit. Nabrat ho do dlaně nebo čepice a hned volat!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Jenny 30.4.2020 10:05

Díky! Velmi užitečný článek! Vaše knížky o veverkách má celá moje rodina.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Yga 30.4.2020 7:37

Díky za článek, ten by měl vycházet každé jaro. Číslo jsem si zaznamenala do mobilu - je mi jasné, že k nám, na jih Jižní Moravy, Katka nepřijede, ale určitě dá kontakt na bližší záchrannou stanici.

Veverky mám ráda, nejčastěji se s nima potkávám v parku - to proto, že tam musí psi na vodítka. Ale i tak je vyfotit je pěkná fuška, většinou je to hóódně z dálky.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

E. Zvolánková 30.4.2020 6:35

Ahoj všichni a také děkuji za připomenutí kontaktu na PINKY, poznamenávala jsem si ho někam již dříve, ale už nevím kam. Tentokrát už ho neztratím :-). Mám veverky ráda, ale moc často je, bohužel nevídám, nebo je mizící ocásky. Pokud jsem totiž někde, kde veverky jsou, obvykle je tam i fousisko, tudíž pro nějaké kochání není prostor a chodit do přírody bez psa já prostě moc neumím :-))

Z dětství si pamatuji knížku o veverce Zrzečce, byla nádherně ilustrovaná. Nedávno jsem ji našla a nabídla své 10leté dceři k přečtení. Reakce "hm hezký, dík nechci" mě docela zamrzela. Nakonec jsem nad Zrzečkou nostalgicky seděla sama...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Xerxová 30.4.2020 6:20

hezký čtvrtek všem Zvířetníkům a zvířátkům :o)

Opakování je matka moudrosti - je fajn, když se takovéto článečky objeví. Vždyť pro řadu lidí to může být novinka a pro některé veverče to může znamenat záchranu života

• reagovat
• nahlásit příspěvek