Neviditelný pes

VíP aneb víkendový pokecník

6.8.2016

Musím kocourovi podávat pravidelně prášky. Dlouhodobě a pořád. Když mi to doktorka sdělila, byla jsem na prášky já. Vážně jsem uvažovala, že to vzdám. Denně se rvát a zápasit, sbírat vyplivnuté slizance v okruhu několika metrů, střídat paštičky a šunčičky, a stejně to bude na prd? Navíc z milého kocoura bude naštvaný zalezlý nedůvěřivec, kterému stres na zdraví nepřidá. Roky už má (10), tak holt bude třeba se pomalu smířit s nevyhnutelným.

Ale doktorka se nedala, jako pravá kočičí advokátka argumentovala, že pokud vytrvám, kocour bude jako nový a možná ještě novější. Štítná žláza takhle funguje. Nebude to smutné udržování chlupatého zombíka, ale rozkvět. Jenže co já s těmi prášky?

A stal se zázrak. Nějaký výrobce dokázal vyrobit tak úžasnou a neodolatelnou paštičku, že ji neodmítne žádná kočka, byť je do ní zabalen prášek. Paštička vypadá s prominutím jako lejno a smrdí jako mrtvému ucho, ale kočky jdou po ní jako divé.

Takže s naším Myšánkem válčíme už třetím rokem – ale na stejné straně. Zabalím pilulku (třeba i jen částečně!), kocourovi řeknu heslo „pušinka“ (já vím, já vím), kocour tlamajznu způsobně pootevře (no, někdy musím trošku pomoct) a bez protestů polkne. Podrbu ho na škraniskách a pochválím „ši můj milášek“, aby věděl, že už je hotovo.

Jaká úleva! Žádné velké stresy a vyštarování kocoura zpod gauče, žádné škrábance. Navíc kocour opravdu rozkvetl.

Dokonce mám možnost vycestovat a přenechat podávání prášků chůvičce!

A zde se dostávám k jádru věci: stejně jako předloni se chystám na dovolenou mimo dosah internetu, a budu pryč zhruba od 22. srpna do půlky září.

Prosím tedy ctěné obecenstvo – a vítáni jsou nejen etablovaní Zvířetníci – POSÍLEJTE MI ČLÁNKY PŘEDEM! Klidně i nějaké staré archivní, klidně i drobné vzpomínky, příhody, stačí jedna dvě fotky, nebo i bez fotek.

Můj služební e-mail je zviretnik.lika@gmail.com

Píšu raději zavčas, abyste měli čas naslinit pera a nastartovat klávesnice. Já se tu budu těšit.

A abych se vrátila k práškům – moc ráda bych připomněla články pana Karla Červenky na Dumce o tom, jak kočkám podávat léky a umožnit jejich ošetření. Jmenovalo se to Kočičí hmaty a chvaty, a všechny díly si můžete přečíst zde, zde, zde a bonus zde. Doporučuji velice!

Toto je obvyklý Vípák, takže sem můžete psát o čemkoli, co vás zajímá a oč se chcete podělit.

Lika Neviditelný pes


zpět na článek