VíP: Aneb víkendový pokec(ník)
logo VíP foto: Neviditelný pes
V rámci kurzů angličtiny jsem narazila na stránku s poměrně dlouhým seznamem otázek, které se týkaly peněz a o kterých se mělo konverzovat. Přišly mi zajímavé, tak se zkusím podělit.
Dnešní téma bude „Šetříme peníze“:
1. Myslíte si, že umíte šetřit peníze? Proč (proč ne)?
Jsem k šetření vychovaná. Je to asi trochu generační záležitost – moji rodiče i babička, která s námi bydlela, zažili válku a rozhodně nepodporovali plýtvání. Takže se kupovalo jen to, co jsme potřebovali (ostatně trh žádné velké výstřelky nepodporoval), jídlo se dojídalo nebo schovávalo na zítra a šatstvo se nosilo, dokud zakrývalo nemorální nahatost, a pak se nastříhalo na hadry nebo nějak podobně využilo.
Dnes s tím mám spíš problém a někdy si připadám jak Teta Skrblíková, protože všeobecný trend je nedojídat (slušná ženská nechá na talíři nějaké zbytky, přece nechce vypadat jak bagoun), nakupovat a nakupovat a – když se domácnost odmítne nafouknout do potřebných rozměrů – přebývající položky vyhodit, to nové je přece lepší, kvalitnější, úspornější, ekologičtější a tak vůbec (zajímavé je, že se přitom neřeší, kam se asi ty vyhozené věci podějou).
2. Používáte nějakou strategii, abyste neutratili moc – třeba při nakupování?
Jednoduché je to při nakupování jídla, tam platí známé pravidlo „nikdy nelez do krámu hladová!“, to se snažím dodržovat. Někdy si píšu seznamy, ale moc mne to nebaví a většinou stejně nakupuju podle oka (tedy píšu si věci, které je nutné nakoupit, abychom třeba večer neměli bezchlebnou domácnost, to bych Frantu fakt nepotěšila).
U šatstva a podobných věcí to strašně moc záleží na náladě, nejsem moc nakupovací typ, ale občas si taky něco koupím „za odměnu“. Bohužel to bývá i „sladká odměna“, což mě sice finančně nezruinuje, ale tělesně možná ano.
Nakupování věcí do domácnosti nenávidím, takže tady zbytečné rozhazování nehrozí, leda snad že mám tendenci to vyřídit co nejrychleji a tudíž koupím první věc, která jakž takž splňuje zadání.
3. Šetříte momentálně na něco konkrétního?
Nešetřím, nějak mi chybí inspirace, asi je to ještě pozůstatek syndromu prázdného hnízda. Tedy ne že by hnízdo nepotřebovalo rekonstrukci, ale to fakt není věc, na kterou bych se dokázala těšit.
4. Podle čeho si vybíráte banku nebo se rozhodujete změnit banku?
Žádné sofistikované řešení, žádné dalekosáhlé úvahy, žádné rešerše – prostá a obyčejná lenost. Pokud mne nenaštvou do běla, zůstanu tam, kde jsem si založila účet před nějakými třiceti roky.
Znám pár „bankovních turistů“, kteří svoje peníze přesunují od ústavu k ústavu podle toho, kde zrovna mají o desetinku vyšší úrok nebo nějakou jinou drobnou výhodu, ale zastávám názor, že tohle má cenu u sedmiciferných částek, jinak se ta štrapác nevyplatí.
Tak to bychom měli zadání a moje převážně pravdivé odpovědi :-). Tyto otázky jsou míněny jako základ pro konverzaci, tak jak to vidíte vy?