Jsou dny, kdy se daří, jsou dny, kdy se daří méně, a jsou dny, kdy se všechno sype a spěje do kopru. Viz virové události posledních dní.

Čmelák na pierisu

To takhle jednou... plusů se zdálo býti dost: děti zpracovaly školní povinnosti překvapivě samostatně, v obchodě byly k dostání normální těstoviny i krabicové mléko, na zahradě jsem zastihla teplé jarní odpoledne a na keři pierisu, který je letos květy v podobě zvonků ale obzvláště obsypaný, krásného černého hmyzáka. Na slunci se lesknul modře, přesně jako peří havranům.

Při bližším pohledu přes displej přístroje přišly na řadu mínusy, které vrátily svět zpět do jeho křehké rovnováhy: brundibár nebyl lovu nakloněn a schovával se buď mezi květy nebo rovnou zalezl do stínu, foťák si ostřil po svém, a když mě měl brouk plný kecky, vyrazil proti mně, zapnul turbo a jako bombardér odburácel pryč. Uuu, brr, fakt velkej!

Můj taneček kolem keře odnesl náš první jarní hyacint, na což jsem byla s otazníkem v jednom velkém dětském oku a s vykřičníkem v tom druhém upozorněna dcerou. Japato, že to dítě nemůže být při ruce, když například pleju?! Prostě to vypadalo, že udělám nejlépe, když popadnu nákup a půjdu vařit.

Včely zednice

Chtěla jsem udělat ještě rychlé kolečko po zahradě, posbírat větrem popadané suché klacíky z lípy a modřínu a procházela kolem rozkvetlá mandloně. „... Škoda, že na ni dopadá stín vedle stojící hrušky. Na fotce nebude dobře vidět, jak krásně jí to sluší v bílém. Ani ty mraky včel neumí foťák z dálky zachytit, ale možná by bylo slyšet na videu, jak to tu všechno bzučí? Tak který květ vyberu?

Tady je zrovna jeden, který je na sluníčku a ke kterému se nemusím s foťákem natahovat. Zkusím vyfotit. A vida, náhoda, na květu před kamerkou přistála včela! No smůla zase jakási, zrovna teď se sem musí cpát druhá včela. Nech ji! Nebo neee! Zůstaňte, ani se nehněte! No vidíte, jak vám to jde. A ještě zleva, znovu zprava. Hele vlastně, vy to neděláte v letu jako každá správná včelí královna a její trubec? Nebo nejsi trubec? Tak si zas trubko leť. A ty jdi dál pylovat. A já jdu holt k plotně...“

Jídlo jsem ten večer nepřipálila, do práce už nemusela a ušitou roušku jsem tentokrát nepárala. Samá pozitiva a tím pádem podařený den.

Včela drvodělka

Dovětek: Velká černá včela byla nejspíš drvodělka (xylocopa, Holzbiene) a menší huňatá pak včela zednice (osmia, Mauerbiene). Na internetu se po zadání těchto dvou jmen do vyhledavače vysype množství velice zajímavých odkazů o životě, rozmnožování a lokalitách výskytu. A ještě více opravdu zdařilých fotek... Já fotím jen na mobil, mé fotky jsou spíše informačního charakteru. Fotky na rajčeti jsou výřezy z originálu. Děkuji za pochopení.

Foto: Eva Schlittermann. Další obrázky najdete přímo zde na Rajčeti.